Schillerová a angličtina? Od března jednala s unijními ministry jen jednou. ‚Byla ve sněmovně,‘ zní z úřadu

Šéfka resortu financí Alena Schillerová (za ANO) se za poslední dva měsíce zúčastnila jen jednoho ze sedmi jednání ministrů Evropské unie. Na zbylých ji zastupovala náměstkyně Lenka Dupáková. „Standardní způsob,“ řekla serveru iROZHLAS.cz s tím, že ministryně měla jiné povinnosti. Podle médií je ovšem důvodem špatná angličtina političky. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) míní, že neúčast Schillerové může Česko znevýhodnit. To resort odmítá.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministryně financí Alena Schillerová. | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Debatu o důvodech neúčasti Aleny Schillerové rozpoutalo tvrzení Hospodářských novin, podle nichž ministryně na jednáních chybí kvůli špatné angličtině.

To šéfka resortu odmítla a informace listu označila za lživé. Ve čtvrtek večer však – po dotazu, který jí v angličtině položila reportérka CNN Prima News – na facebooku přiznala, že má s angličtinou problémy.

„Nejsem nejlepší na světě. Taky jsem o sobě nikdy netvrdila, že mluvím anglicky, jako když bičem mrská. Koneckonců před rokem 89 jsme museli povinně biflovat jiné jazyky. Proto na sobě velmi tvrdě pracuji a poctivě se doučuji,“ napsala.

Na svém profilu na vládním webu však mezi jazykovými dovednostmi uvádí angličtinu, němčinu a ruštinu.

‚Pozice Česka zazněla jasně‘

Náměstkyně ministerstva pro mezinárodní vztahy Lenka Dupáková na dotaz iROZHLAS.cz odpověděla, že se ministryně zúčastnila jedné konference.

„Během konání dalších se musela ministryně věnovat schvalování klíčových opatření v Poslanecké sněmovně. V těchto případech jsem ji zastupovala já a předem schválená pozice Česka na konferencích zazněla zcela jasně. Evropská agenda se na ministerstvu řeší na denní bázi a jejím hybatelem je právě paní ministryně,“ dodala Dupáková.

Senát navrhuje brát peníze na příspěvek OSVČ z rozpočtu. Ministryně financí je proti

Číst článek

Na jednáních se podle ní řešilo zejména nastavení finanční záchranné sítě pro státy eurozóny, nástroje Evropské centrální banky nebo podpora národních schémat na udržení zaměstnanosti, čili témata spojená s řešením koronavirové krize.

„Je v plánu, že se ministryně financí Alena Schillerová zúčastní další videokonference, která je naplánovaná na úterý 19. května,“ řekl serveru iROZHLAS.cz v pátek odpoledne mluvčí resortu Michal Žurovec.

Rozhoduje se o budoucnosti

Podle europoslance a prvního místopředsedy Hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu Luďka Niedermayera z TOP 09 je neúčast ministryně na jednáních zásadním problémem, jelikož se řešily otázky spojené s financováním dopadů koronaviru na evropské ekonomiky a jednalo se rovněž o „příští Evropě“ – podobě rozpočtu sedmadvacítky v letech 2021 až 2027.

„V únoru jsme byli jednou ze zemí, která byla nespokojena a jednání nakonec skončilo nedohodou. Propuknutí pandemie ale jednání dramaticky změnilo, protože asi všichni chápou, že v současné situaci není možné za největší problém považovat skutečnost, že jsou některé země o několik procent HDP na hlavu chudší než jiné,“ řekl Niedermayer serveru iROZHLAS.cz.

Zásadní je podle něj rovněž otázka podpory zemí nejvíce postižených pandemií – zda dostanou levnější úvěry, případně budou stejně jako farmáři dostávat granty z evropského rozpočtu.

Luděk Niedermayer | Zdroj: Fotobanka Profimedia

„O těchto tématech se vede ostrá debata a hlavní roli tam hrají premiéři a ministři financí. Je charakteristické, že naše vláda vůbec neříká, jaké stanovisko zastává. Nejvíce postižené země neakceptují to, že solidarita v Evropské unii se týká jiných programů a na tohle se nevztahuje,“ uvedl místopředseda hospodářského výboru. „Itálie zase říká, že podpora nemůže být jen o tom, že dostane výhodnější úvěry,“ pokračoval. 

Jedno z jednání, jichž se měla ministryně účastnit, bylo podle Niedermayera o tom, aby možnost podpory získaly i země mimo eurozónu, tedy i Česko.

Unie se dle europoslance z dopadů opatření učiněných kvůli nemoci covid-19 hospodářsky nedostane, pokud se z nich nevzpamatují všechny země. Unie by tak měla podpořit státy, které by mohly být brzdou „ohřívání“ ekonomiky. „Česko by se mělo aktivně účastnit jednání i kvůli tomu, aby si pohlídalo vlastní pozici. Za mnoho let je to jedna z nejzásadnějších věcí, která se v unii řeší,“ podotkl.

Senátoři chtějí odložit rozšíření EET až do roku 2023. Schillerová s tím nesouhlasí

Číst článek

S tím souhlasí i Tomáš Weiss, expert na fungování Evropské unie z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

„Angažmá ministra ukazuje, že jde o téma, na němž nám záleží. Pokud se schůzky, kde se řeší otázky daní, rozpočtu nebo eurozóny, nezúčastní ministryně, ale její náměstkyně, je to pro ostatní členské státy a evropské instituce jasný signál, že nám tolik nezáleží na výsledku. A naše případné námitky nebudou brány jako substantivní stanovisko,“ nechal se slyšet.

Připomněl případ exministra vnitra Milana Chovance z ČSSD, který se některých unijních jednání neúčastnil kvůli špatné jazykové vybavenosti. Ta je přitom podle Weisse jednou ze základních schopností, jíž by měl ministr členské země disponovat. O kvalitě angličtiny ministryně Schillerové nechtěl spekulovat.

Martin Štorkán Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme