Mynářův postup je divný. Pokud budou pravomoci prezidenta přeneseny, může být odvolán, říká právník

Jaké podmínky vyžaduje Ústava v případě, kdy má být prezident dočasně zbaven svých kompetencí? Může prezident Zeman zůstat nečinnou hlavou státu třeba až do konce svého mandátu v roce 2023? Kdo by v takovém případě řídil jeho kancelář a její zaměstnance? Hostem Vladimíra Kroce ve středečním pořadu Dvacet minut Radiožurnálu byl profesor Aleš Gerloch z právnické fakulty Univerzity Karlovy.

DVACET MINUT RADIOŽURNÁLU Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

K důvodům, které by mohly vést k použití článku 66 Ústavy a dočasnému zbavení prezidenta pravomocí, jste dle svých vyjádření skeptický. Pochybnosti ve vás budí formulace, že Miloš Zeman nemůže vykonávat své pracovní povinnosti. Podle vás prezident republiky vykonává pravomoci, které jsou mu svěřeny Ústavou a zákony, což, jak říkáte, není úplně totéž. Není to ale jenom hraní se slovy? Podle lékařů prostě nedovoluje zdravotní stav vykonávat hlavě státu její funkci. Nebo tomu rozumíte jinak?
Tam by bylo potřeba vědět, jaký je přesně jeho zdravotní stav. Asi by bylo dobré to nějak objektivizovat. Já věřím Ústřední vojenské nemocnici, jejímu řediteli, ale přece jenom bych doporučoval dva kroky. Ten hlavní je určité lékařské konzilium, které by posoudilo zdravotní stav z různých hledisek a bylo z více zdravotnických zařízení, protože je to vážná věc.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor s profesorem Alešem Gerlochem z právnické fakulty Univerzity Karlovy

A není toto protimluv? Říkáte: věřím nemocnici, ale pro jistotu pojďme oslovit i další zdravotnická zařízení.
Nemyslím si, že by nemocnice psala něco, co se nezakládá na pravdě. Ale sami uvádějí jednak to, že není schopen vykonávat pracovní povinnosti, a také, že prognóza je krajně nejistá a v nejbližších týdnech nemůže vykonávat svoji činnost, což by mohlo být v horizontu třeba tří týdnů nebo čtyř týdnů. Zdravotní stav se zřejmě může vyvíjet.

Já jsem vás přerušil, říkal jste dvě věci, čili ta druhá?
Ta druhá věc je, jestli není na místě se souhlasem vedení nemocnice a ošetřujícího lékaře, aby prezidenta republiky navštívili předseda Senátu, eventuálně znovu předseda sněmovny a předseda vlády - buď společně, nebo jednotlivě na krátkou návštěvu, při které by jednak vyjádřili přání uzdravení a zároveň by viděli, jak prezidentův zdravotní stav vypadá.

Na druhou stranu, co by vlastně viděli? Připomenu, že šéfové parlamentních komor nejsou profesí lékaři, navíc tedy nemohou o Miloši Zemanovi vědět tolik jako ošetřující lékaři. Co by tedy měli politici podle vašich představ zjišťovat?
Především to, jestli je skutečně na jednotce intenzivní péče. Představuji si to tak, že je na podpůrných přístrojích a z toho důvodů je jasné, že nemůže vykonávat žádné činnosti. Anebo zda je na jednotce intenzivní péče, kde je zvýšená kontrola určitých životních funkcí a i jejich podpora, ale komunikuje, může jednat s jinými, může podepisovat dokumenty, vnímá své okolí atd.

Vám nestačí sdělení nemocnice?
Ne, oni neříkají, že je na ARU..

Není profesionálnější prostudovat lékařské zprávy z ÚVN a respektovat to, co říkají lékaři. Když se vy, jako laik, přijdete do nemocnice podívat, tak nevím, do jaké míry jste schopen posoudit, že stav prezidenta je takový či onaký.
Beru to z toho hlediska, že prezident republiky je nejvyšší ústavní činitel a ostatní ústavní činitelé by s ním měli komunikovat, je-li to možné. A pokud jde o zdravotní posouzení, tak tady se mi zdá dvanáct řádků poměrně málo pro takové rozhodnutí.

50 dní, které otřásly zdravím prezidenta: jaterní problémy vydávali za nechutenství po kouření

Číst článek

Senátní komise pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury se v úterý shodly, že má být prezident Miloš Zeman zbaven ze zdravotních důvodů svých pravomocí. Jakou má pro vás toto stanovisko váhu?
Já bych možná upřesnil - pravomoci přeneseny na jiné ústavní činitele. To zbavení už ukazuje, že je nebude mít trvale.

Dobře, děkuji za upřesnění.
Podstata je v tom, jestli komise pro Ústavu a parlamentní procedury je k tomu povolána. Tam chybí zákonná úprava, která by stanovila postup, to znamená nejspíše v jednacím řádu Senátu a obdobně v jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Zdá se mi, že právě tato komise měla návrh už dávno, nikoliv ve vazbě na aktuální situaci, připravit. A teď trošku supluje, snaží se vyvinit.

Neřeší to článek 66, o kterém se teď neustále mluví?
To je ústavní úroveň, která stanoví základní předpoklady. Ale klíčový předpoklad, který pak posoudí Poslanecká sněmovna a Senát - to znamená prezident republiky ze závažných důvodů nemůže vykonávat své pravomoci - musí být procesně rozveden popřípadě hmotněprávně. Máme poměrně podrobnou úpravu v řízení před Ústavním soudem, kdyby se prezident republiky tomuto rozhodnutí bránil, ale nemáme úpravu, která by stanovovala, jak k tomu dospěje sněmovna a Senát. A to právě bude tato komise řešit. ty procedurální otázky, to se mi úplně nezdá, že je úkolem této komise.

Odvolání kancléře?

Kancléř Vratislav Mynář prohlásil, že prezidentem republiky je Miloš Zeman, který ho do funkce jmenoval a jako jediný má právo ho odvolat. Má pravdu?
Tady si myslím, že to tak nebude v případě, kdy budou pravomoci přeneseny na ty jiné dva ústavní činitele. Tato jmenovací pravomoc je stanovená v zákoně o Kanceláři prezidenta republiky. To je běžný zákon a podle článku 63 tyto pravomoci v takzvané kontrasignaci přecházejí na předsedu vlády.

Vystrčil: Senát s aktivací článku 66 na pilu netlačí. K hlasování by mohlo dojít nejpozději do dvou týdnů

Číst článek

V minulosti jste prezidentovi jako ústavní expert radil. Kdybyste mu měl poradit teď, jak se má zachovat, co byste mu řekl? Není v jeho zájmu se vzdát prezidentských pravomocí, než se jeho zdravotní stav zlepší? Rozumím tomu správně, že může případně sám rezignovat, ale pak už by se nemohl vrátit do úřadu?
Je to přesně tak, jak říkáte. Abdikace, tedy, že by se vzdal úřadu, by znamenala, že končí. Tam se objevily oprávněné úvahy, že pokud je na tom zdravotně tak špatně, i z hlediska psychického, mohly by být velké pochybnosti, nakolik byla abdikace uskutečněna svobodně a byla by projevem jeho vůle.

Pokud jde o to, že by sám navrhl přenesení těch pravomocí, Ústava s tím nepočítá. Naopak zákon o Ústavním soudu počítá, že se bude bránit, což tak samozřejmě nemusí nutně být. Ale dává mu lhůtu přesahující dobu, kdy jsou pravomoci přeneseny. A on to může učinit dodatečně. Vychází se z toho, že v tom okamžiku nemá možnost podat návrh na zrušení. Třeba pro to budou jiné důvody, třeba je unesen teroristy. V té době ty pravomoci by měly být přeneseny, ale on pak bude namítat, že mu měly být přesto ponechány. Může se tedy až do 10 dnů po skončení situace obrátit na Ústavní soud.

Jak by tedy zněla vaše rada?
Moje rada by zněla: zvážit reálný zdravotní stav. Neznám ho, neznám ani zdravotní vývoj. Myslím ale, že už nějakou dobu mohou lidé sledovat, že se spíše zhoršuje. To je myslím evidentní a je to svým způsobem i přirozené, protože to odpovídá určitému věku, někdo by řekl i životnímu stylu prezidenta republiky.

‚Je to absolutně nepřijatelné.‘ Babiš ostře kritizoval hradního kancléře Mynáře, vyzval ho k rezignaci

Číst článek

Zatím do předminulé neděle pravomoci vykonával, byť v omezeném režimu, a jednal s předsedou vlády relativně těsně předtím, než byl hospitalizován. Pokud by on sám řekl, že na základě doporučení lékařů se má situace zhruba za měsíc výrazně zlepšit, a není to v té zprávě takto formulováno, tak já nevidím důvod pravomoci přenášet. Vyčká to.

Záleží tedy na stavu, který nastane.
Na stavu a na jeho názoru.

Když mluvíme o rezignaci, měl by rezignovat i kancléř Vratislav Mynář, jak ho k tomu vyzval dosluhující premiér Andrej Babiš (ANO)? Podle něj by to situaci zklidnilo.
Tady si to úplně nemyslím. Teď mi není jasný důvod. Jakože neinformoval o nějakém obsahu zprávy a měl o ní informovat? Není mi to úplně jasné, v čem spočívá jeho delikt nebo prohřešek.

Jaký je váš osobní vztah k Vratislavu Mynářovi? Když jste se v roce 2019 na návrh Miloše Zemana ucházel o místo soudce Ústavního soudu, tak jste neprošel hlasováním Senátu mimo jiné proto, že vás prosazoval právě Vratislav Mynář.
On mě neprosazoval do funkce soudce, pokud vím. To bylo osobní rozhodnutí prezidenta republiky bez předchozí konzultace.

Jak byste tento vztah pojmenoval?
Pracovní. Viděl jsem ho asi čtyřikrát v životě.

Děním kolem prezidenta a jeho kanceláře se začala zabývat policie. Považujete to za adekvátní?
Teď je otázka, v jaké věci. Mluvilo se o tom, že tam proběhla trestná činnost proti republice. Slyšel jsem vyjádření pana doktora (Tomáše) Sokola, že by mělo jít o sabotáž. Nevím, v čem by tedy měla spočívat. Otázka šetření je jedna věc. K tomu se těžko budu vyjadřovat. Pokud by to mělo ústit v obvinění z trestné činnosti, tak platí standardní ústavní zásady presumpce neviny. Soud rozhoduje o vině a trestu, nikoliv policie.

Nejedlý odevzdal Hradu diplomatický pas. Doufá, že mu ho po Zemanově uzdravení opět vrátí

Číst článek

Premiér Babiš raději s použitím článku 66 vyčká do ustavení sněmovny. Pokud lékařské konzilium opětovně potvrdí, že Miloš Zeman není schopen vykonávat prezidentské pravomoci, většina pravomocí souvisejících s povolebními kroky by přišla na předsedu sněmovny, to znamená pravděpodobně na šéfku TOP 09 Markétu Pekarovou Adamovou. Ona by pak pověřila premiéra sestavením vlády. Je to tak?
Ano, ona by přímo jmenovala předsedu vlády. Zda by předtím došlo k neformálnímu pověření, to je možné, ale pravomoc spočívá skutečně ve jmenování předsedy vlády a pak na návrh předsedy vlády ostatních členů vlády.

Stanovisko pětikoalice je, že by článek 66 měl přijít ke slovu dříve než 8. listopadu. Jak by to v takovém případě probíhalo?
Před 8. listopadem by to skutečně znamenalo, že ustavující schůze sněmovny se sejde dříve, což považuji za vyloučené. Z ústavního hlediska byla sněmovna svolána na zasedání, tudíž v tomto případě rozhoduje dosavadní předseda Poslanecké sněmovny, který svolá na ustavující schůzi teprve v rámci zasedání. A ten ji řídí až do zvolení nového předsedy. Takže tato sněmovna musí vyřešit své problémy.

Zpochybnění podpisu

Co bude se zákony, které schválila sněmovna? Pokud je 5. listopadu odsouhlasí Senát na své schůzi, budou čekat na podpis prezidenta. Může je potvrdit předseda nebo předsedkyně sněmovny v případě, že by byly předány pravomoci?
Teď nevím, jaké zákony máte na mysli. K zákonům, které byly projednány Poslaneckou sněmovnou, se už Senát nestihl vyjádřit.

Ještě by se k nim stihl vyjádřit 5. listopadu.
Takže kdyby souhlasil?

Ano.
Když by s nimi souhlasil, tak to normálně projde. Pokud se vrátí, tak už je nemůže nová sněmovna projednat.

Mají pravdu ústavní právníci, kteří říkají, že by teď prezident neměl nic podepisovat, protože jeho podpis pod jmenováním soudce by mohl být později zpochybněn? Jan Wintr třeba řekl: „Akty, které by prezident podepsal v nemocnici, mohou být v budoucnu napadnuty s tím, že nejsou projevem zřetelné vůle prezidenta.“
To by záleželo na okolnostech. Pokud budou pravomoci přeneseny, tak už je jasné, že by nemohl platně nic podepisovat. Pokud ne, tak záleží, jestli by tam proběhly okolnosti tak, že by u toho byli přítomni 
předseda sněmovny, předseda vlády, předseda Senátu, případně další osoby a bylo zřejmé, že to není v zákulisí tak, jak to plyne z postupu předsedy sněmovny ve věci svolání zasedání.

‚Málokdo poškodil funkci prezidenta jako tým, který si Zeman vybral.‘ S Erikem Taberym o dění posledních dní

Číst článek

Ještě bych připomněl jednu důležitou zásadu, a to je zásada presumpce správnosti veřejnoprávních aktů. Čili na rozdíl od soukromých listin - třeba závěti, kterou by někdo podepsal v tomto stavu a která by měla být notářsky ověřená, aby nebyly pochybnosti - tak tady by musel ten, kdo zpochybňuje platnost listiny, prokázat opak. Na něm by bylo důkazní břemeno, aby vyvrátil, že skutečně došlo k tomu, že to není projev vůle osoby, která tuto listinu podepsala.

Sám jste připomenul svolání sněmovny za přítomnosti předsedy sněmovny Radka Vondráčka (ANO). Nebyl tento akt nadbytečný? Protože 8. listopadu by se sněmovna ze zákona beztak sešla.
Vidím to ze dvou racionálních hledisek. První je ukázat, že prezident republiky vykonává určité pravomoci. A z druhé strany tím, že zasedání podle ústavy svolal prezident republiky, nemůže se sejít Poslanecká sněmovna sama, což by se jinak sešla třicátý den. A to je právě toho 8. listopadu. Ale j
e to závislé na rozhodnutí předsedy sněmovny, který svolá ustavující schůzi podle jednacího řádu sněmovny.

Mohlo by se stát, že by Miloš Zeman zůstal nečinnou hlavou státu až do konce svého mandátu v roce 2023?
Vyloučit to úplně nelze. Měla by to být ovšem situace, která by neměla být předvídána z hlediska zdravotního stavu. Právě proto bych viděl, že by se mělo jednat o zdravotní stav, u kterého se předpokládá, že prognóza nebude trvat rok a půl. Pokud by prezident činil úkony a přitom by paralelně nebyl schopen je činit, tak je pak otázka jednání o abdikaci daleko rozumnější cesta.

Celý rozhovor si můžete rozhodnout v přiloženém audiu.

Vladimír Kroc, vla Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme