Stát dá ročně přes 59 miliard korun za náklady spojené s užíváním alkoholu, uvádějí analytici
Náklady státu spojené s užíváním alkoholu jsou ročně víc než 59 miliard korun, což představuje zhruba 1,25 procenta hrubého domácího produktu. Spočítali to analytici z iHety – Institutu pro zdravotní ekonomiku. Výdaje počítali na základě dat za rok 2016. Průměrná spotřeba je 14,4 litru čistého alkoholu na osobu ročně. Rizikově pije v Česku alkohol kolem 900 tisíc lidí.
Vůbec nejvíc stojí stát ztráta produktivity spojená s užíváním alkoholu. „Může jít o takzvaný absentismus, tedy že opilý člověk nepřijde do práce, nebo prezentismus, tedy že tam přijde opilý, s kocovinou nebo pije v práci a pracuje méně, než by měl,“ vysvětluje Tomáš Mlčoch z organizace iHeta.
Institut odhaduje, že na to stát ročně vydá 26 miliard korun. „Následují zdravotní náklady – 13 miliard. A poté také vymáhání práva a dopravní nehody, které jsou okolo šesti miliard za rok,“ dodává Mlčoch.
Obliba alkoholu mezi dětmi klesá. Tráví více času u notebooků, říká protidrogová koordinátorka
Číst článek
Například předčasná úmrtí způsobená alkoholem stojí asi 5,6 miliardy korun ročně. Spojené s alkoholem je v Česku přibližně každé 20. úmrtí. Alkohol pak hraje roli asi ve 4000 dopravních nehod ročně, náklady jsou 4,5 miliardy korun.
Zatímco náklady státu spojené s užíváním alkoholu ročně přesahují 59 miliard korun, peníze, které se do státní kasy vrátí z prodeje alkoholu jako daň, jsou výrazně nižší. Na spotřební dani z vína získal stát loni 0,4 miliardy korun, u piva to bylo 4,6 miliardy a u lihu 7,3 miliardy.
O rok dříve byla čísla stejná, pouze v případě lihu získal stát 7,2 miliardy korun. Radiožurnálu to sdělil Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení ministerstva financí.
Omezení reklamy
Analytici pro snížení nákladů navrhli několik opatření, třeba zákaz nebo omezení reklamy na alkohol. Národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová se na to v nové vládní strategii chce zaměřit. „Právní úprava reklamy na alkoholické nápoje je v České republice z mého pohledu velmi vágní,“ uvádí Vedralová pro Radiožurnál.
Jako další doporučení navrhují odborníci například častější rady lékařů či lékárníků, častější policejní kontroly alkoholu za volantem či okamžité odebrání řidičského průkazu. Pomáhají také osvětové programy, omezení otevírací doby obchodů prodávajících alkohol nebo informace o kalorické hodnotě alkoholu přímo na obalu výrobku.
Chystanou Národní strategii protidrogové politiky plánuje Vedralová představit příští rok v lednu.
