Američané ustupují od plánů na stavbu protiraketového štítu ve střední Evropě
Protiraketový štít ve střední Evropě Američané zřejmě stavět nezačnou. Podle listu Wall Street Journal přehodnotila vláda prezidenta Baracka Obamy plány předchozí administrativy na jeho vybudování.
Washington údajně dospěl k názoru, že by se Spojené státy měly soustředit na obranu před íránskými raketami středního a krátkého doletu - spíš než před střelami s dlouhým doletem, které prý Teherán vyvíjí pomaleji.
Obamův hlavní vojenský poradce, řekl agentuře AP, že vláda je "velmi blízko" k ukončení sedmiměsíčního posuzování návrhu protiraketového obranného štítu. Ten podporovala vláda předchozího prezidenta George Bushe.
Už v noci se americký prezident Barack Obama telefonicky spojil s českým premiérem Janem Fischerem. Radiožurnálu to potvrdil mluvčí vlády Roman Prorok, k obsahu rozhovoru se ale vyjadřovat nechtěl. Česko, kde měl stát radar, a Polsko, kam měla být umístěna raketová sila, se oficiální stanovisko Washingtonu dozvědí dnes odpoledne.
M. Topolánek: Česko přestává být důvěryhodné
Předseda ODS Mirek Topolánek dává zprávu o tom, že Spojené státy zřejmě zruší projekt radaru na Českém území do souvislosti s pádem své vlády, s nejistotou kolem konání voleb a s tím, že Česká republika přestává být ve světě vnímána jako důvěryhodný partner. Řekl to v rozhovoru pro Rádio Česko.
"Dvacet let jsme pracovali na dobrém jménu České republiky, na tom, že jsme dobří spojenci, na tom, že jsme dobří partneři a že patříme do euroatlantického společenství. To, co se podařilo Jiřímu Paroubkovi, Filipovi, Zubové a Tlustému s pádem vlády, to výrazně poškodilo naši pozici v EU."
"To, že nejsme v této chvíli partnerem pro umístění radarové základny, přesto, že jsou podepsány smlouvy, pouze nejsou ratifikovány, to je další ne úplně dobrá informace, že Američané nemají o ten náš prostor až takový zájem. A nás to staví do pozice, že nejsme ukotveni pevně bezpečnostně, spojenecky, partnersky. Je to jisté ohrožení, já to tak vnímám," uvedl Topolánek v Rádiu Česko.
Vývoj podle J. Paroubka dal za pravdu ČSSD
Naopak předsedu ČSSD Jiřího Paroubka informace o konci úvah protiraketového radaru v Česku potěšila. "Vývoj nám dal za pravdu. To, co říkáme téměř tři roky, že se potvrdilo - že neexistují důvody pro to, aby tady ten protiraketový štít Spojených států vznikl."
Jiří Schneider z pražského Institutu mezinárodních studií v Ranním interview Radiožurnálu řekl, že změnu záměru nepovažuje za překvapivou. Připomněl , že o rychlosti vývoje raket dlouhého doletu v Íránu se diskutuje. Velkou roli podle něho také hraje odpor Ruska a otázkou bude, zda nadále platí slibované strategické partnerství a lze očekávat, že se česká vláda bude ptát, které dojednané projekty platí.
Spolupracovnice Rádia Česko Joanna Czaplinská ve Světě o desáté hovoří o prvních reakcích v Polsku
Podle exministra zahraničí Karla Schwarzenberga je hlavním důvodem rozhodnutí pokus Spojených států o vstřícný krok vůči Moskvě i Teheránu před zahájením říjnových rozhovorů šesti velmocí a Íránu. Právě Schwarzenberg loni v létě podepsal za českou stranu hlavní smlouvu mezi Českem a USA o vzniku radaru. Pod druhou je podepsána exministryně obrany Vlasta Parkanová a také ona dnes řekla, že obrat amerického postoje podle ní nesouvisí s reálným hodnocením hrozeb nebo funkčnosti systému.
Do Česka dorazí americká delegace vedená náměstkyní ministryně zahraničí Ellen Tauscherovou. Ta nyní jedná ve Varšavě. Tamní spolupracovnice Rádia Česko Joanna Czaplinská dopoledne řekla, Varšava čeká na oficiální verdikt Washingtonu. Na polské politické scéně první reakce vypovídají o tom, že nejde o překvapení. Obama po svém zvolení vyjadřoval pochybnosti o nutnosti systému. U některých ale nechybí ani zklamání třeba nad otázkou nákupu stíhaček F16, vízové povinnosti polských občanů.
Šéf polské Národní bezpečnostní kanceláře Aleksander Szczyglo uvedl, že rozhodnutí Obamovy administrativy by bylo porážkou dlouhodobých amerických záměrů v této části Evropy. Řekl, že protiraketový štít nemá jen vojenský, ale především politický a strategický význam. Pro poslance vládní Občanské platformy Jaroslawa Bowina nejsou informace amerických médií překvapením. Toto rozhodnutí se podle něj dalo čekat poté, co byl v roce 2008 zvolen prezidentem Barack Obama.
USA chtěly v rámci plánované základny ve střední Evropě umístit v Česku protiraketový radar a v Polsku desítku antiraket. Proti zařízení, které má poskytnout ochranu před nebezpečími ze zemí jako Írán či KLDR, se ostře stavěla Moskva.
Moskva se zatím nevyjádřila
Rusko se zatím k rozhodnutí Spojených států nevyjádřilo. Podle analytiků je ale pravděpodobné, že Moskva, která proti budování protiraketové obrany v České republice a Polsku dlouhodobě protestovala, přijme kroky americké administrativy pozitivně.
Rusko proti plánům bývalé Bushovy administrativy postavit radarové silo v České republice a raketovou základnu v Polsku dlouhodobě ostře protestuje.
Kreml považuje protiraketový systém za hrozbu vlastní bezpečnosti, i přes opakovaná ujištění Washingtonu, že evropská součást obrany nemá být namířena proti ruským raketám, ale vůči potenciální hrozbě z Íránu.
Podle mnohých pozorovatelů bude Kreml rozhodnutí Obamovy administrativy vnímat jako své vítězství. Minulý týden se ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov nechal slyšet, že očekává, že Washington plány přehodnotí. Jak uvedl, Moskva by takový krok nevnímala jako ústupek ze strany USA, ale nápravu nesprávné politiky Bushovy éry.
