Americké fastfoody v bitvě o zákazníka zvítězily nad českými bufety
Krátce po revoluci vtrhly do Česka jako velká voda, pevně se tu usadily a bleskově vytlačily bufety se sekanou, ovarem či vlašským salátem. Lidé takzvaným fastfoodům nebo-li rychlému občerstvení amerického střihu přišli na chuť a dnes tyto firmy dosahují miliardových obratů. Typickým příkladem je McDonald's, který první prodejnu v Česku otevřel přesně před dvaceti lety. Na nezájem strávníků si ale nemohou stěžovat ani asijská bistra.
Lehce neosobní prostředí a profesionální úsměv uniformovaných prodavaček jsou typickým znakem každého fastfoodu a je úplně jedno, v jakém městě nebo obchodním centru kručí žaludek. Je krásná březnová neděle, nejteplejší za posledních padesát let, a počasí vybízí k romantickému výletu – třeba hned kousek za Plzní stojí pěkné obchodní centrum.
Housku zvanou burger, hranolky s kečupem a plný kelímek sladkého nápoje si tu nese ke stolku i trojice dvacátníků. „Protože jsme se doma nudili, tak jsme si řekli, že někam vyjedeme. Třeba na zmrzlinu nebo do kina nebo najíst se,“ říká Jaroslava. Ucucává kolu, plastovým příborem obratně drtí housku s masem, trhá lesklý sáček s kečupem a přikusuje hranolky.
Reportáž L'ubomíra Smatany o rozvoji zahraničního rychlého občerstvení v Česku
„Tady je také docela široký výběr, mají teplá jídla. Hospody jsou prázdné a tady je plno,“ dodává Ladislav. Pracuje na stavbě, Jarka je cukrářka a třetím do party je brýlatý uklízeč Robin. Peněz nazbyt nemají a tak do fastfoodu za město vyrazí jen jednou za čas. Fastfoody amerického střihu totiž rozhodně nejsou levnou záležitostí a cenou jasně přebíjejí obyčejné hospody s gulášem a také s obsluhou.
„Stojí to hodně peněz, je to drahé. Třeba za toto jsem dal 130 korun a není toho nijak moc. Hranolky, burger a malá kola,“ vysvětluje Ladislav. „Ta cena, co je tady, tak za tu se člověk opravdu nají víc v hospodě než tady. Jenže tady nic takového není,“ dodává Robin.
McDonald's slaví dvacet let na českém trhu. Doma je bezkonkurenční jedničkou
Číst článek
Sterilní prostředí fastfoodů v obchodních centrech ostře kontrastuje s asijskými bufety, jako je třeba bezejmenné vietnamské bistro v pražské holešovické tržnici. Sice je dobře schované, zato však vyhlášené. Nalákat se dnes poprvé nechala i Kateřina: „Je to strašně výborný. Ale vůbec bych to do toho neřekla, protože bych se asi trošku i bála, že bych se tím asi možná přiotrávila. Ale fakt je to evidentně hodně dobrý.“
Z bistra, které tvoří plechový stánek a trojice kmitajících kuchařů, voní exotické koření a nosy natahují především zaměstnanci z okolních kancelářských budov. Ani Michalovi nevadí vystát frontu, posadit se na dřevěnou lavici a počkat na jarní závitky. „Jinak moc nechodím do fastfoodů, v podstatě chodím jenom sem, z těchhle kategorií. Tohle je fastfood s lidskou tváří,“ směje se.
Český trh je pro fastfoodové řetězce lákavý. Zájímá sítě s koktejly i sušenkami
Číst článek
Ačkoliv Česká republika vyhlíží jako místo, kde už se nová rychlá občerstvení neuživí, opak je pravdou. Invaze fastfoodu všeho druhu pokračuje. Nadnárodní řetězce už ohlásily další expanzi a to většinou franšízovým způsobem, tedy že pronajmou svoji značku místním obchodníkům. Na trhu se ale objeví i zcela nové firmy především ze zámoří. Jistě už se z marketingových průzkumů dozvěděly, že Češi fastfood milují.
Rychlé občerstvení je zdravější než před lety
Na oblibu rychlého občerstvení nemá očividně vliv ani skutečnost, že prakticky od otevření první pobočky McDonald's v pražské Vodičkově ulici se vedou diskuze o vhodnosti stravování ve fastfoodech. Odborná poradkyně projektu Vím, co jím Iva Málková se domnívá, že převést teoretické poznatky do praxe je zkrátka obtížné. Okolní prostředí totiž strávníky ovlivňuje a navádí k nadměrnému příjmu potravy i k její nesprávné skladbě.
Odborná poradkyně projektu Vím, co jím Iva Málková a vedoucí oddělení jakosti a bezpečnosti potravin společnosti McDonalds Vít Grec diskutovali o vhodnosti fastfoodové stravy
„Dneska mluvíme o takzvaném toxickém prostředí, které nás právě provokuje spíše k nevhodným návykům, ale myslím si, že to není jenom o jídle, ale o celé filozofii, protože McDonald's taky je takovým symbolem rychlosti, čistoty, vstřícnosti zaměstnanců a lidé dělají to, co je jim příjemné,“ vysvětluje.
Za dvacet let se ovšem skladba nabízených pokrmů výrazně změnila, potvrzuje vedoucí oddělení jakosti a bezpečnosti potravin společnosti McDonald's Vít Grec. Motivem podle něj nebyl jen tlak lékařů a odborníků na pestré stravování, ale také rostoucí nároky zákazníků.
„Skladba se za dvacet let změnila podstatně. Začínali jsme opravdu s takovým tím základním sortimentem hamburger, Big Mac, hranolky, nějaký nápoj. Když se podíváte dnes, tak nabízíme širokou paletu pokrmů, které obsahují zeleninu, máme neslazené nápoje, máme biomléko, máme dokonce dvě nabídky ovoce, sortiment salátů,“ vyjmenovává Grec změny.
Důležité je umět si vybrat
Zhruba od roku 2006 podle něj také řetězec postupně snižuje podíl nezdravých látek, především tuků a soli, obsažených v recepturách nabízených jídel. Proces by měl být dokončen někdy koncem letošního roku. Již několik let také řetězec uvádí nutriční značení GDA informující o složení výrobků, upozorňuje Grec.
Málková souhlasí, že se ve fastfoodech zvyšuje kvalita potravin a znalý člověk by si dokázal sestavit i relativně zdravé menu. Dodává ale, že řetězce stále nabízejí řadu nezdravých lákadel s vysokým obsahem sacharidů či živočišných tuků a s vysokou energetickou hodnotou. Jedno klasické menu v McDonald's tak prý vydá za polovinu doporučeného denního příjmu energie.
Společnost McDonald's se už léta musí vyrovnávat také s kritikou, podle které zaměřuje svůj marketing až příliš na děti. Stravovací návyky osvojené v dětství přitom člověka provází většinou po celý život. Grec i Málková se shodují, že rozum by v tomto případě měli mít především rodiče.
