Amnestie poznamenala i diskusi o výkonnosti české justice. A odpovědnosti politiků
Zatímco z bran věznic odcházejí další amnestovaní, začínají se zástupci justice a politiky dohadovat o vzájemné odpovědnosti za některá dlouhotrvající soudní řízení. I za podmínky práce soudnictví.
Nápravná zařízení dál opouštějí vězni, na které se vztahuje prezidentská amnestie. A Václav Klaus pro dnešní Mladou frontu Dnes částečně popsal důvody tohoto rozhodnutí. Prostřednictvím písemných odpovědí například uvedl, že nezkoumal žádný konkrétní případ a jeho, jak ji nazval "makroamnestie", není prý založená na detailu.
K zastavení trestních řízení trvajících déle než osm let prezident Klaus poznamenal, že trvá-li proces tak dlouho, nedá se už mluvit o spravedlnosti. A jeho tajemník Ladislav Jakl naznačil, že na vině je nepříliš dobrá práce tuzemských soudů.
O amnestii mluvili soudce Tomáš Mottl a předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda
Vůči tomu se ale ohradil soudce Tomáš Mottl. „Je třeba zdůraznit, že průtahy v soudním řízení nezpůsobují toliko soudci. Za stav justice a její výkonnost nese odpovědnost především politika.“
„Protože politici, moc výkonná, vytváří personální a materiální rámec, v němž justice funguje.“ Podle jeho slov je justice poddimenzovaná v odborném, administrativním personálu. „Nemůžeme to hodnotit jinak než jako určitý nezájem o fungování justice.“
TOP 09 odmítá nést odpovědnost za důsledky Klausovy amnestie
Číst článek
„Samozřejmě že politici vytvářejí rámec. Schvalují zákony a vždy to tak musí být,“ souhlasil s Mottlem předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. „Na druhou stranu musím říci, že naše justice má velkou míru nezávislosti. A pokud se pak tváří, že bude vše svalovat na politiky, připadá mi to nefér.“
Podle Bendy je v Česku ve srovnání s jinými zeměmi poměrně vysoký počet soudců. „A bylo by správné si také sahat do vlastního svědomí, jestli všichni fungují tak, jak by měli za poměrně slušné peníze, které jim za to stát dává.“
Václav Klaus se odvolává na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, podle které se za nepřiměřenou délku soudního řízení považuje doba delší než šest let.
Borskou věznici opouštějí desítky amnestovaných. Policie zvýšila dohled
Číst článek
Tomáš Mottl ale připomněl, že i štrasburský soud individuálně detailně posuzuje příčiny délky řízení i to, zda se na průtazích nepodepsali obvinění.
„Souhlasím s prezidentem republiky, že pokud se nepodařilo věci dokončit do osmi let, tak pravděpodobnost, že se nějak spravedlivě dokončí v příštích dvou třech letech, je poměrně nízká. A ve většině případů to stejně končí osvobozujícími rozsudky,“ zdůraznil Marek Benda.
