Dotace pro malé zemědělce čerpaly i velké firmy. Fond ministerstva chybu odmítá, důkaz ale tají

Jde o klíčový dokument, který má dokazovat oprávněnost poskytnutých dotací ze strany Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF). Ten jen za loňský rok na pojištění plodin a zvířat vyplatil bezmála půl miliardy korun. Na podporu určenou pro malé a střední firmy ovšem dosáhly i dceřiné společnosti některých velkých koncernů. Fond tvrdí, že nepochybil, dotační pravidla ale nakonec upravil. Právní analýzu ovšem odmítá poskytnout.

Doporučujeme Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond nechce zveřejnit právní analýzu na poskytování dotací | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Právní analýza. To byl hlavní argument tehdejšího ministra zemědělství za ANO Jiřího Milka, když se ho redakce iROZHLAS.cz zkraje června ptala na vyplacené dotace pro menší zemědělce, které čerpaly skrze dceřinky i velké podniky.

Konec dvojího právního výkladu. Fond ministerstva zemědělství mění dotační pravidla, týkají se i Agrofertu

Číst článek

„Nejsem právník, jsem původem agronom. Nechal jsem na to vypracovat analýzu právníky, kteří musí přijít se svým názorem,“ prohlásil během rozhovoru. Analýza vzápětí skutečně vznikla - za 362 tisíc korun ji vypracovala advokátní kancelář Havel & Partners.

Z dokumentu podle mluvčí garančního fondu Neli Vesselinové vyplývá, že dosavadní praxe při vyplácení dotací „nebyla v rozporu ani s národní, ani s evropskou legislativou“. Věc má ale jeden háček: analýza se nikdy nedostala na veřejnost. Fond ji totiž odmítá zveřejnit.

Utajená analýza

Redakce o dokument zažádala nejdříve skrze tiskové oddělení, poté se na fond obrátila s pomocí zákona o svobodném přístupu k informacím. Výsledek? Zamítnuto. A to včetně odvolání proti negativnímu stanovisku, o kterém rozhoduje vedení instituce.

Odpověď garančního fondu na žádost o informace | Zdroj: PGRLF

Argument ochrany autorských práv třetích osob, o které se v rozhodnutí píše, přitom už ve svém nálezu z roku 2016 zpochybnil Ústavní soud. V tomto případě by tak měl převážit veřejný zájem. To potvrzuje i expert na právo na informace Oldřich Kužílek.

„Jde-li o věcnou analýzu, tak to podle mého názoru nemůže být vůbec autorské dílo a podléhat autorské ochraně už logicky proto, že účelem analyzování je najít univerzální, všemi uznávaný výsledek a postoj,“ řekl pro iROZHLAS.cz.

Redakce o analýzu zažádala také ministerstvo zemědělství. Mimo jiné i z toho důvodu, že exministr Milek poskytnutí dokumentu v červnu přislíbil. „Z šetření vyplynulo, že oslovené útvary ministerstva požadovaným materiálem nedisponují. Zároveň nebyl dohledán ani ve spisové službě,“ píše se v odůvodnění zamítané žádosti o informace.

Změna pravidel

Garanční fond přitom nakonec pravidla daného dotačního programu v srpnu upravil tak, aby vyhrazené peníze čerpali skutečně jen malí zemědělci. Podle mluvčí Vesselinové však došlo pouze ke sjednocení postupu v rámci resortu. Pokud by se však potvrdilo, že fond dotace vyplatil neoprávněně, musely by firmy peníze vracet.

(Ne)zveřejnění analýzy

Server iROZHLAS.cz se v rámci roční inventury své práce obrátil na garanční fond znovu, a to opět s žádostí o poskytnutí dané právní analýzy. Vzhledem k tomu, že původního ředitele Zdeňka Nekulu mezitím ve funkci nahradil Vladimír Eck, ptala se na to, zda se postoj k vedení celé věci změnil. „Sděluji, že i nadále platí obě rozhodnutí, a to z důvodu ochrany práv třetích osob k předmětu práva autorského,“ uvedla mluvčí Vesselinová. Stejně tak se redakce s totožným dotazem obrátila na resort zemědělství. „Ministerstvo nebylo zadavatelem právní analýzy, proto ji nemůže poskytnout,“ reagoval mluvčí Vojtěch Bílý.

„Ve věci sice byla zpracována nezávislá právní analýza, nicméně při tvorbě výkladu vycházelo představenstvo PGRLF zejména ze závěrů jednání se zástupci Státního zemědělského intervenčního fondu, ministerstva zemědělství a z dokumentů SZIF, neboť se PGRLF rozhodl dobrovolně převzít praxi SZIF,“ uvedla.

Úprava pravidel se dotkla malých a středních firem, které se se změnou vlastníka dostaly do velkého koncernu. Těm garanční fond dosud přisuzoval takzvanou dvouletou ochrannou lhůtu určenou pro podniky, které zákonné limity překročí přirozeným růstem.

Na peníze z dotačního programu tak dosáhly i firmy z některých velkých koncernů. Šlo třeba o skupinu Agro Měřín pozemkového magnáta Gabriela Večeři či společnost Agrofert, kterou nynější premiér Andrej Babiš (ANO) loni převedl do svěřenského fondu, jak už dříve upozornil server iROZHLAS.cz.

Celkem sedm firem Agrofertu dostalo podle analytika České pirátské strany Janusze Konieczného (dříve Nadační fond proti korupci) od roku 2015 zhruba 4,2 milionu korun.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme