Bezzubý zákon: Babiš sliboval boj proti politickým trafikám, v nových pravidlech si vláda nechala zadní vrátka

Má to být stopka politickým trafikám. Premiér Andrej Babiš (ANO), který návrh předkládá, si v něm ale nechal zadní vrátka. Řeč je o nominačním zákoně, který má nastavit nová pravidla pro obsazování postů v dozorčích radách a představenstev státních firem. V posledním paragrafu se totiž píše, že pokud se vláda podle nich nebude řídit, nic se nestane. Podle některých poslanců tím ale nový zákon ztrácí smysl. Ve sněmovně jde teď do druhého čtení.

Původní zpráva Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Premiér Andrej Babiš (ANO) | Zdroj: Profimedia

„Nedodržení postupu podle tohoto zákona nezpůsobuje neplatnost volby nebo jmenování do řídicího nebo dozorčího orgánu právnické osoby s majetkovou účastí státu.“ Tak zní klíčový paragraf v závěru chystané úpravy, která má zprůhlednit obsazování státních a polostátních firem. Příslušný ministr se tak novými pravidly nemusí vůbec řídit.

Nezávazná pravidla

Návrh proto kritizují opoziční Piráti. Podle poslance Tomáše Martínka by úprava měla naopak obsahovat sankci za nedodržení nominačního postupu. „Navrhujeme, aby jmenování bylo v takovém případě neplatné. To je ta netvrdší sankce, co může být,“ řekl pro iROZHLAS.cz.

Slova o ‚zloději zlodějském‘ nepatří před soud. Spor Babiše a Kalouska má řešit imunitní výbor

Číst článek

Chystaný zákon není podle Martínka dostatečně přísný. Upozorňuje na to, že jednotlivé kandidáty do dozorčích rad či řídících funkcí má nově posuzovat pětičlenný vládní výbor pro personální nominace. Půjde však pouze o poradní orgán a jeho stanoviska nebudou pro členy kabinetu závazná.

„My samozřejmě budeme tlačit na to, aby to bylo pro ministra závazné s tím, že by ale nemusel toho člověka jmenovat a mohl by vypsat nové výběrové řízení, pokud by nebyl spokojen s doporučením výboru,“ pokračoval pirátský poslanec.

Vládní legislativci však v důvodové zprávě argumentují tím, že odpovědnost za dosazení nominanta má ministr, měl by mít tedy i poslední slovo. Vládní výbor však nemusí k jednotlivým kandidátům ani zaujmout jednoznačný postoj. I to by chtěl pirát Martínek, který podal hned několik pozměňovacích návrhů, změnit.

Ohnutý zákon

Jasný názor vládního výboru, tedy buď „doporučuje“, nebo „nedoporučuje“, u jednotlivých kandidátů požaduje také lidovecký poslanec a exministr Marian Jurečka. „Nechtěl bych, aby to byl pouze cár papíru, ale aby to v praxi mělo smysl,“ uvedl.

Podobně mluví Jurečka i ohledně možného porušení podmínek zákona, v takovém případě by mělo být obsazení postu neplatné. Jinak úprava podle zákonodárce k zásadní změně v obsazování postů ve státních firmách nepřispěje. „Když to bude chtít někdo ohnout a neřídit se tím, tak mu to bude umožněno, aniž by proti němu byl jakýkoli postih. To pak vede k otázce, proč takové zákony vůbec děláme,“ popsal.

Aktuální znění se nelíbí ani protikorupční iniciativě Rekonstrukce státu. Její právník Petr Bouda namítá, že jde proti smyslu celého zákona, který měl zprůhlednit obsazování státních firem. „Pokud nebude chtít ministr postup dodržet, tak ho nedodrží a nominace přesto platí,“ popsal.

Právník Bouda navíc upozorňuje, že může vzniknout zbytečně dvojí režim. „V občanském zákoníku se totiž píše, že pokud byl členem voleného orgánu povolán ten, kdo k tomu není podle zákona způsobilý, tak se na jeho povolání hledí tak, jako by se vůbec nestalo. Tím se řídí všechny soukromé společnosti,“ vysvětlil.

Oprášený návrh ministerstva

Premiér Andrej Babiš (ANO) se k zaslaným dotazům nevyjádřil, stejně tak na žádost o vysvětlení nereagovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Nynější vládní zákon totiž vychází z původního návrhu ministerstva financí, který resort připravil před dvěma lety, jak serveru iROZHLAS.cz řekl šéf odboru vládní legislativy Tomáš Dundr.

Politické trafiky

Asi nejznámější kauza „politických trafik“ se váže k vládě Petra Nečase, která i přispěla k pádu jeho kabinetu a čelí kvůli tomu o obžalobě. Vládní koalici se tehdy nepodařilo zvrátit ve sněmovně senátní veto balíčku daňových změn. Spolu s opozicí hlasovalo několik poslanců ODS, mezi nimi Marek Šnajdr, Ivan Fuksa a Petr Tluchoř. Rebelové později umožnili schválení balíčku tím, že složili poslanecké mandáty. Šnajdr a Fuksa vzápětí dostali lukrativní pozice ve státních firmách.

„Náš odbor ho nezpracovával, my jsme se na něm pouze podíleli. Jde o návrh, který se podobá tomu, co kdysi vzniklo na ministerstvu financí,“ uvedl Dundr. Úprava resortu už ale před sněmovními volbami nestihla projít legislativním procesem. Kritizoval ji navíc i tehdejší ministr pro legislativu Jan Chvojka (ČSSD). Konkrétně se mu nelíbilo třeba právě to, že by nebyla povinnost respektovat výsledek nominačního procesu.

Výbor pro personální nominace přitom vznikl už v roce 2014 jako obrana proti tomu, aby se lukrativní posty nerozdávaly „za zásluhy“. Má tři členy, které stejně jako v chystaném zákoně vybírá stávající kabinet. Babiš ještě coby ministr financí ale jeho fungování kritizoval a sliboval vlastní zákon, který by pravidla upravil.

Zpátky ale k aktuálnímu zákonu, který předkládá nyní Úřad vlády. Nově by tak měl jednotlivé kandidáty do dozorčích rad a řídicích funkcí předložené příslušným ministrem posuzovat vládní výbor pro personální nominace. Ten bude mít pět členů volených kabinetem na pět let.

Cílem úpravy je podle důvodové zprávy to, aby stát dělal „objektivní personální politiku“ a zamezil tak u obsazování postů „zákulisním dohodám, politickým tlakům či udělování těchto míst politikům jako určité formy odměny za loajalitu“.

Kristýna Novotná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme