Není to trest, hájila před hlasováním poslankyně ANO Charanzová sankční řízení s Maďarskem
„Situace v Maďarsku je znepokojivá, tento krok musíme udělat.“ Krátce před středečním hlasováním Evropského parlamentu o řízení kvůli vážnému ohrožení hodnot unie to v rozhovoru pro Radiožurnál řekla europoslankyně za ANO Dita Charanzová. Ruku pro zahájení procedury, která může skončit až odebráním hlasovacích práv, spolu s ní zvedli i další zástupci ANO v Bruselu. Premiér a šéf hnutí Andrej Babiš se od jejich hlasování distancoval.
Babiš avizoval, že bude chtít vysvětlení. Sám totiž považuje řízení proti Maďarsku za zbytečné, když poslední slovo budou mít představitelé členských zemí. S europoslanci se sešel v pátek. Podle svých slov si to vyříkali interně a víc se k tomu nechce vyjadřovat.
Telička a Ježek jsou zrádci, prohlásil Babiš. S europoslankyněmi za ANO hlasování o Maďarsku probere
Číst článek
Sankční řízení proti Maďarsku podpořili také zástupci TOP 09, Stanislav Polčák z hnutí Starostové a nezávislí a Miroslav Poche z ČSSD.
Vedle Babiše krok Evropského parlamentu kritizoval také prezident Miloš Zeman. „Toto je nedostatek solidarity, v daném případě solidarity s Maďarskem,“ řekl Zeman v televizi Barrandov. V hlasování šlo podle něj o projevení solidarity v rámci visegrádské čtyřky. Skupinu vedle Česka a Maďarska tvoří Polsko a Slovensko.
Teoreticky by sankční řízení proti Budapešti mohlo skončit až odebráním hlasovacích práv, ale pozorovatelé předpokládají, že tak daleko věci nezajdou, protože se vyžaduje jednomyslnost členských států - a Budapešť se může spolehnout na Polsko, která samo čelí kritice za porušování pravidel právního státu a procedura podle článku 7 byla proti zemi spuštěna.
Text pokračuje rozhovorem s europoslankyní za ANO Ditou Charanzovou pro Radiožurnál:
Evropský parlament se chystá hlasovat o Maďarsku. Mohl by vyzvat členské státy k aktivaci článku 7 a zahájit tak řízení proti Maďarsku. Je to podle vás na místě?
Ze stylu zprávy (o stavu právního státu v zemi – pozn. red.) nejsem nadšená. Rozhodně si myslím, že by měla být napsána objektivněji a věcněji. Nicméně to vnímám jako velký varovný signál, abychom udělali další krok v dialogu s Maďarskem. Rozhodně si myslím, že situace v Maďarsku je znepokojivá a že tento krok proto musíme udělat.
Můžete být konkrétní? Co přesně vás znepokojuje?
Není to první zpráva (o situaci v Maďarsku – pozn. red.), kterou přijímáme. Rozhodně – to bych chtěla zdůraznit – to nevnímám jako nějakou sankci, že bychom tím chtěli Maďarsko trestat. To v žádném případě. Vnímám to jako vzkaz, který v tuto chvíli chceme Maďarsku vyslat.
Po Varšavě i Budapešť. Europoslanci doporučili zahájit řízení s Maďarskem kvůli ohrožení hodnot
Číst článek
Ta situace, máme k tomu k dispozici celou řadu studií i mezinárodních organizací, ať už se to týká soudnictví, neziskových organizací nebo médií. Tohle všechno vede k tomu, že bychom se měli s Maďarskem opravdu více bavit.
V Evropském parlamentu byl i maďarský premiér Viktor Orbán. Jsou pro vás jeho vystoupení signál, že by se s Maďarskem dalo rozumně mluvit?
Jeho projev byl pro mě určitým zklamáním, spíše jsem čekala, že bude konkrétněji reagovat na výtky, kterou tu jsou. To se nestalo. Na druhou stranu jsem ocenila, že na jednání vůbec přijel. Opravdu je teď především na členských státech, aby začaly s Maďarskem vést větší dialog.
Koordinovali jste váš postoj mezi europoslanci, aby byl v souladu s názorem vlády, případně pana premiéra?
Žádná taková koordinace neproběhla.
Rezoluce o Maďarsku
- Už v květnu 2017 Evropský parlament schválil šestou rezoluci týkající se orbánovského Maďarska, ve které vyzval Evropskou komisi, aby se zabývala problémem stavu právního státu v zemi.
- Na jejím základě pak komise v červenci přijala zprávu, která uvádí, že v Maďarsku existuje vážné riziko porušování základních hodnot Evropské unie, právního státu a lidských práv.
- Návrh usnesení říkal, že ačkoli maďarská vláda deklarovala otevřenost k diskusi, všechna doporučení komise nerealizovala.
