Babiš: Pohřeb Karla Gotta bude logisticky velice náročný, státní smutek vyhlásíme na 12. října

Vláda se chystá na sobotu 12. října vyhlásit státní smutek kvůli úmrtí zpěváka Karla Gotta. Smutek připadne na den umělcova pohřbu, který se uskuteční se státními poctami včetně zádušní mše v katedrále svatého Víta. Novinářům to v pátek řekl premiér Andrej Babiš z hnutí ANO.

Praha (Aktualizováno: 12:08 4. 10. 2019) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Na Úřadu vlády vyjednáváme konkrétní realizaci pohřbu, který bude velice logisticky náročný, protože zájem veřejnosti je obrovský. Je na to strašně málo času, protože na to máme de facto týden,“ prohlásil v pátek Babiš.

Gottova rodina zvolila pohřeb se státními poctami. Veřejnost se s ním může rozloučit 11. října na Žofíně

Číst článek

Premiér původně uvažoval o státním pohřbu.

„Vláda schvaluje uspořádání státního pohřbu k uctění památky Karla Gotta, v případě souhlasu jeho rodiny. Prioritně akceptujeme a čekáme na vyjádření rodiny, jestli si to bude přát,“ řekl po středečním mimořádném jednání kabinetu. Rodina se ale nakonec přiklonila k pohřbu se státními poctami.

Žofín a katedrála

Poslední rozloučení s Karlem Gottem pro veřejnost se bude konat v pátek 11. října od 8.00 do 22.00 v Paláci Žofín na Slovanském ostrově v Praze.

Státní smutek připadne na sobotu. „V tento den bude státní vlajka na úředních a veřejných budovách vyvěšena na půl žerdi nebo stožáru,“ přiblížil Babiš už ve čtvrtek. 

Od 11.00 se pak pro pozvané hosty uskuteční ve svatovítské katedrále na Pražském hradě zádušní mše. „V souladu s vůlí mého manžela a po předchozím jednání s Arcibiskupstvím pražským se bude konat zádušní mše a bude ji sloužit kardinál Dominik Duka, arcibiskup pražský,“ upřesnila ve čtvrtek vdova po zpěvákovi Ivana Gottová.

Detaily zádušní mše sladí arcibiskupství s Dominikem Dukou. Známy budou v úterý 8. října.

S uctěním památky Karla Gotta počítá i prezident Miloš Zeman, sdělil v pátek České tiskové kanceláři jeho mluvčí Jiří Ovčáček. „Pražský hrad už významné gesto úcty velkému umělci učinil a činí. Státní vlajky jsou na Pražském hradě a v Lánech staženy na půl žerdi,“ dodal.

Kritika

Původně zamýšlený státní pohřeb se setkal i s kritikou.

Gottův pohřeb se státními poctami kritizují Honzák a Halík. ‚Nevkusný nápad,‘ myslí si kněz

Číst článek

Například kněz Tomáš Halík uveřejnil vyjádření, v němž označil Gottův v katedrále svatého Víta za „šílený a nevkusný nápad“. „Tam patří pohřby katolických představitelů, případně hlavy státu, pokud ten člověk byl katolík,“ vysvětlil pro iROZHLAS.cz. Státní smutek a vlajky na půl žerdi pak považuje za neadekvátní.

Karel Gott zemřel v úterý 1. října krátce půlnocí v kruhu své rodiny. Několikanásobný zlatý slavík v červenci oslavil osmdesátiny. Na podzim pak oznámil, že trpí akutní leukémií, se zdravotními problémy bojoval už v roce 2015.

Všechny informace ohledně pohřbu dá rodina zemřelého zpěváka na webové stránky.

Státní pohřby a pohřby se státními poctami v ČR

  • Státním pohřbem vyjadřuje stát nejvyšší pocty při úmrtí mimořádně významné osobnosti. Instituce tohoto pohřbu není upravena zákonem či jiným právním předpisem. O státním pohřbu obvykle rozhoduje parlament, vláda nebo nejvyšší ústavní činitelé.
  • Samotnému obřadu zpravidla předchází veřejné vystavení rakve s ostatky zemřelého s čestnou stráží a smuteční průvod. Státní pohřeb také obvykle doprovázejí vojenské pocty a další tradice z vojenského prostředí. Vláda rozhoduje i o vyhlášení státního smutku.
  • Státní pohřby měli prezidenti Tomáš Garrigue Masaryk (1937), Edvard Beneš (1948), Klement Gottwald (1953), Antonín Zápotocký (1957), Ludvík Svoboda (1979) a Václav Havel (2011). Státní rozloučení měl také například generál a politik Alois Eliáš, dočkal se jej ale až 64 let po své smrti v roce 2006.
  • Stát může vypravovat i jiné slavnostní pohřby, například pohřeb se státními poctami, který provází mnohem méně formalit, nebo vojenský pohřeb.
  • Podle bývalého hradního ceremoniáře Jindřicha Forejta je znakem pohřbu se státními poctami například přítomnost státní vlajky a účast vojáků. Poprvé se tak podle Forejta stalo při pohřbu bývalého ministra a ombudsmana Otakara Motejla v roce 2010.
  • V roce 2016 vláda zamýšlela uspořádat pohřeb se státními poctami sportovní gymnastce Věře Čáslavské, o státním pohřbu se mluvilo i po úmrtí atleta Emila Zátopka (2000). V obou případech uspořádání takového pohřbu odmítla rodina.

dok, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme