V oblasti kultury nejsem odborník. Dokážu ale uklidnit situaci, říká kandidát na ministra kultury Šmarda

Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že ho nominace Michala Šmardy (ČSSD) na post ministra kultury překvapila. A překvapeni jsou i někteří zástupci kulturních institucí. Podle nich nemá s rezortem žádné zkušenosti. Naopak Jan Hamáček (ČSSD) vyzdvihuje Šmardovu schopnost vyjednávat, dosahovat konsenzu a řešit krizové situace na lokální úrovni.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Michal Šmarda, místopředseda ČSSD a současný starosta Nového Města na Moravě. | Zdroj: Petr Lemberk / MAFRA / Profimedia

Jak byste oponoval názoru, že s rezortem ministerstva kultury nemáte zkušenosti?
Je to pravda, já jsem žádnou kulturní instituci na centrální úrovni nikdy neřídil, nebyl jsem ani ministrem, takže tu zkušenost nemám. Na druhou stranu, když jsem se o tom s Janem Hamáčkem bavil, tak on jako základní důvod uvedl, že si váží mých zkušeností v komunální politice, schopnosti řídit instituce na lokální úrovni a také schopnosti vyjednávat, dosahovat konsenzu a řešit krizové situace. To se mi osvědčilo jak v komunální politice, tak při různých jednáních o situaci v sociální demokracii.

Ten můj deficit v odborné znalosti jsme spolu probírali, oba jsme ho vzali v úvahu. A přesto jsme se rozhodli, že ty pozitivní vlastnosti, o kterých jsem mluvil, převažují. Samozřejmě je otázka, jestli ke stejnému závěru dospěje i pan premiér.

Prezident doporučil Babišovi, aby s odvoláním Staňka počkal na výsledky trestních oznámení

Číst článek

Premiér Babiš vám vyčítá také to, že jste byl v minulosti proti vstupu sociální demokracie do vlády.
To je samozřejmě věc, kterou buď bude nebo nebude ochoten akceptovat. Pokud by ten odpor pana premiéra byl nepřekonatelný, pokud by trval, tak já za mnohem důležitější, než abych se stal ministrem, považuji to, aby se ta jednání odblokovala, aby konečně skončila tato éra chaosu. Aby si nejvyšší ústavní činitelé sedli a dohodli se na dalším postupu. Pokud jsem pro ně nepřijatelný, tak aby vybrali někoho jiného a začali normálně pracovat.

A jak tedy s odstupem ten vstup do vlády hodnotíte? Změnil jste názor?
Stále si myslím, že jsem tehdy měl pravdu. Upozorňoval jsem na to, že náklady na to, co pozitivního ta účast ve vládě může přinést, budou příliš vysoké a sociální demokracie za to tvrdě zaplatí. A teď už zaplatila.

Myslíte tím fiaskem v evropských volbách?
My nevíme, jak by volby dopadly, kdyby sociální demokracie byla v opozici. A platí samozřejmě ty argumenty, že by bez vstupu do vlády byla sociální demokracie neviditelná, nemohla by prosazovat svůj program, nebyla by zrušena karenční doba, nebyl by zvýšený rodičák, zvýšené důchody. Všechny tyhle věci platí. Je ale otázka, jak by na tom byla dneska sama sociální demokracie. Nevím to.

Kdo je Michal Šmarda?

Letos v březnu byl zvolen řadovým místopředsedou sociální demokracie s největší podporou delegátů sjezdu, je dlouholetým starostou Nového Města na Moravě. V zastupitelstvu zasedá od roku 2006, v čele radnice pak působí od roku 2010; v roce 2016 byl krátce krajským zastupitelem. Jeho éra je spjata například s organizací MS v biatlonu nebo horských kol. Za ČSSD několikrát kandidoval v krajských a parlamentních volbách. Loni byl například na druhém místě kandidátky ČSSD na Vysočině, do Parlamentu se z ní ale dostala jen jednička, hejtman a nestraník Jiří Běhounek. Členem ČSSD je od roku 1993, v 90. letech patřil k vlivným členům Mladých sociálních demokratů, mimo jiné vedl jihomoravské sdružení této organizace.

Každopádně ty náklady už byly zaplaceny. A my nemůžeme vstupovat do vlády a vystupovat z ní podle toho, jak si myslíme, že se to hodí sociální demokracii. Máme odpovědnost za Českou republiku. Jestliže jsme to rozhodnutí udělali, tak jsme ho udělali na čtyři roky. Pokud ta vláda bude plnit svoje programové prohlášení a pokud koaliční partner nebude sociální demokracii ve vládě podrážet, tak si nemůžeme dovolit vystoupit z vlády jenom proto, že si myslíme, že je to pro nás výhodné. To rozhodnutí bylo učiněno, já jsem s ním tehdy nesouhlasil. Ale když prohraju, tak to respektuju.

Vrátím se k rezortu kultury. Máte už představu, jakými odborníky byste se na ministerstvu obklopil?
Samozřejmě, že bych sestavil nově poradní tým. Rád bych do něj zapojil lidi nejen z příspěvkových organizací zřizovaných ministerstvem kultury, ale i z širší kulturní obce, to znamená z uměleckých svazů a z organizací, které se kulturou zabývají. Aby ti lidé mohli s ministerstvem jednat napřímo a nemuseli tak činit prostřednictvím různých petic a protestních nót.

Je potřeba si sednout k jednomu stolu a začít normálně jednat. Jsem přesvědčen, že v České republice neexistuje nic jako kulturní fronta - jednolitá masa lidí, umělců a pracovníků v kultuře, kteří se staví za nějaký jeden politický názor. Jsou to lidé, kteří jsou dneska naštvaní, se kterýma je potřeba mluvit a dostat je zpátky k normálnímu jednání. Rozumím například panu Válkovi (Leoš Válka, ředitel galerie DOX, pozn. red.), že se mu nelíbí, že nejsem člověk, kterého on zná, a na kterého se může spolehnout z hlediska odbornosti. Ale já bych těm lidem chtěl slíbit, že přestože nejsem jeden z nich, přestože nebudu člověk, který je jim úplně blízký, tak že si s nimi chci sednout a chci velmi vážně brát jejich připomínky. A jednat tak dlouho, dokud nedojdeme ke shodě.

Babiš na odvolání Staňka trvá. ‚Nominaci Šmardy ale považuji za zvláštní,‘ dodal premiér

Číst článek

Co byste ve funkci dělal jinak než současný ministr Staněk?
Já si myslím, že u něj z nějakého důvodu selhala právě ta komunikace. Ti lidé se přestali normálně bavit. Ze svojí zkušenosti na radnici vím, že sednout si ke stolu a začít věci normálně řešit, to je jediný způsob, jak může dojít k nějaké shodě. A já jsem získal pocit, že v těch posledních měsících už toho pan ministr a pracovníci v kultuře nebyli schopni.

Výsledkem té diskuze by mělo být, že budou přijata jasná pravidla vztahu mezi ministerstvem a jím zřizovanými organizacemi. A bude zcela jasné, že ministerstvo kultury politicky nevstupuje do jejich řízení, že tam nevyvíjí jakékoli politické tlaky. A na druhé straně, že taky existují kontrolní mechanismy, které zabraňují tomu, aby se například nehospodárně zacházelo s prostředky, které jsou těm organizacím svěřeny. Obě tyto věci je potřeba pohlídat: nezasahovat politicky, ale zároveň mít efektivní kontrolní mechanismy.

Odborná veřejnost Staňka kritizuje hlavně kvůli odvolání ředitele Národní galerie Jiřího Fajta a Muzea umění Olomouc Michala Soukupa. Tyto jeho kroky nakonec vedli až k ministrově demisi. Jak je hodnotíte?
Já dneska neumím vyhodnotit, jestli to bylo správné nebo ne. Každopádně je evidentní, že v těch organizacích musí proběhnout transparentní výběrové řízení, kdy ve výběrových komisích budou respektované osobnosti i ze zahraničí. Ta výběrová řízení musí být naprosto věrohodná, nezpochybnitelná a měla by probíhat ve spolupráci s těmi uměleckými svazy, které dneska to rozhodování o odvolání kritizují. Jakmile budou mít ty organizace stabilní ředitele, tak se můžeme posunout dál.

Měl by se o místo ředitele Národní galerie znovu ucházet Jiří Fajt?
To je na něm, pan docent Fajt to musí zvážit.

Vy byste s jeho jménem tedy neměl problém…
Bych byl rád, aby ministr neměl možnost blokovat žádné jméno, a aby výběr byl skutečně jen na odbornících. Vy jste naznačovala, že někomu může vadit moje nedostatečná kvalifikace a nedostatečný vhled do oblasti kultury. Já s tou kritikou souhlasím. Pozitivní věc je, že si to uvědomuji, a právě tohle vidím jako jeden z důvodů, proč by ministr neměl o těch věcech sám rozhodovat a měl by to nechat na odbornících.

Jak byste jako ministr zabránil tomu, aby k podobným kontroverzním situacím, jako bylo odvolání ředitele Národní galerie, do budoucna nedocházelo?
Je potřeba přijmout nový zákon o veřejnoprávních organizacích v oblasti kultury. Nejdřív ale musí být podrobně projednán se všemi těmito organizacemi a jedinci, o kterých jsme mluvili. Budou zohledněny upomínky a bude přijat v široké shodě s kulturní obcí. To je naprosto nezbytná věc. Právě přijetí tohoto zákona by mohlo zajistit, aby vztahy mezi ministerstvem a jím zřizovanými organizacemi byly korektní, nebyly zatíženy spory z minulosti a nevznikaly zbytečné války, které škodí české kultuře. Ten zákon by upravoval postavení těchto organizací, způsob jejich řízení, kontroly a financování.

Zeman nemusí Staňkovu demisi přijmout, Babišův návrh by akceptovat musel, tvrdí ústavní právník

Číst článek

Jaké další priority byste měl po nástupu do funkce ministra kultury?
Trochu se v poslední době zapomíná – je to asi dáno právě těmito spory – že je potřeba zlepšit financování památkové péče. Kvůli mediálně atraktivnímu tématu církevních restitucí se zapomíná na vztah státu a církví. I po přijetí restitučního zákona bude stát totiž ještě řadu let financovat církve. Je potřeba se podívat, jak je to financování nastaveno a jestli z pohledu církví něco změnit.

Stát církve bude financovat ještě poměrně dlouhou dobu a tato doba by si zasloužila mít nějakou koncepci. Třetí oblastí je nezávislost veřejnoprávních médií. I tady si myslím, že ty vztahy nejsou úplně v pořádku. Jestliže nám ve sněmovně dlouhodobě leží neschválené výroční zprávy České televize, tak je to něco, co se musí odblokovat. Pokud budu jmenován, tak bych se rád stal ministrem, který uklidní situaci a po uklidnění situace se bude věnovat zmíněným oblastem.

Máte už domluvený termín schůzky s premiérem nebo prezidentem?
S prezidentem nemám, nevím, jestli o tu schůzku stojí. Já bych o ni moc stál. Ale je to jeho rozhodnutí. Co se týče pana premiéra, tak ten v médiích říkal, že by se se mnou rád sešel. Takže já mu napíšu, že pokud to myslí vážně, tak jsem připraven se s ním sejít.

Už třináct let pracujete jako starosta Nového Města na Moravě. Pokud se stanete ministrem, skončíte v této funkci?
Neumím si představit, že bych zastával dvě takto významné uvolněné funkce naráz. Nezůstal bych uvolněným starostou Nového Města na Moravě. Na druhou stranu, já se chci do komunální politiky vrátit, neodcházím z ní nadobro. Beru tu misi na ministerstvu kultury jako časově omezenou. Proto bych určitě zůstal členem rady města.

Sám říkáte, že v oblasti kultury nejste odborník. Jaký je ale váš laický vztah ke kultuře?
Mám rád divadlo. A protože jsem Novoměšťák, tak mám nejraději výtvarné umění, protože naše město má přízvisko „galerie pod širým nebem“. A taky mám rád současnou českou poezii.

Co jste četl naposledy?
To už tedy není současná poezie, ale znáte jméno Václav Hrabě? Teď jsem měl takovou revoluční levicovou náladu. A předevčírem jsem doma našel knížku, začetl jsem se a bylo to neuvěřitelně burcující. Ty verše vznikaly v době hluboké totality. Ale některé jsou neuvěřitelně krásné.

Zdeňka Trachtová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme