Babiš chce srazit náklady na české předsednictví EU. ‚Neprosadíme důležité věci,‘ varuje Petříček

  • Česko by mohlo v roce 2022 hostit summit pro desítky premiérů a prezidentů. Premiér Andrej Babiš chce ale v rozpočtu českého předsednictví EU šetřit, hlavně na investičních nákladech a personálu.
  • Celková částka, kterou premiér hodlá uvolnit, je 1,2 miliardy korun. Je to výrazně méně, než na kolik předsednictví vyšlo jiné země.
  • Ministerstvo zahraničí má obavy, aby Česku kvůli škrtům nechyběli diplomaté. Problém je už nyní - s hledáním zájemců o tato místa.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Andrej Babiš opouští Brusel po červencovém summitu lídrů EU. | Foto: Francois Lenoir | Zdroj: Reuters

Premiér Andrej Babiš (ANO) chce dát na blížící se české předsednictví v EU výrazně méně peněz než jiné státy. V návrhu rozpočtu, ke kterému se ještě v pondělí mohly vyjádřit rezorty, počítá s výdaji ve výši zhruba 1,2 miliardy korun. 

Helsinky se ujímají unijního předsednictví, chtějí prosazovat klimatickou neutralitu

Číst článek

Podle předsedy vlády jde o třetinu částky, kterou po něm původně žádaly rezorty. „Předsednictví pro mě není prostředek, jímž si ministerstva mohou zbytečně navyšovat své rozpočty tak, jak se o to pravidelně a soustavně pokoušejí,“ napsal na dotaz Radiožurnálu Andrej Babiš.

Ušetřit chce podle svých slov na investičních nákladech a personálu. Největší položku rozpočtu, téměř polovinu, mají tvořit náklady na pořádání různých akcí a zajištění jejich bezpečnosti.

Nedostatek lidí

Kvůli snaze stlačit náklady co nejníže České republice hrozí, že nebude mít na pokrytí předsednictví dost lidí. Čeští diplomaté, kteří v Bruselu zastupují stát při vyjednáváních s ostatními zeměmi, budou muset ke své práci navíc zvládnout připravit a odřídit všechny schůzky osmadvacítky - od nejnižší úrovně až po ministerská zasedání.

Česku v EU chybí lidé na vedoucích pozicích. ‚Letos se otevírá příležitost,‘ říká šéf diplomatické mise

Číst článek

Na každé ze stovek jednání tak musí Česko poslat více lidí. Návrh rozpočtu počítá s tím, že by se český diplomatický sbor v Bruselu po dobu předsednictví rozšířil pouze o 58 zaměstnanců proti současné stovce. To je výrazně méně, než kolik personálu obvykle potřebují jiné státy.

„My jsme sledovali, o kolik posilovali své diplomatické zastoupení jiní. V případě Rakouska a Estonska se počet ze stovky zvedal přibližně na 250,“ upozorňuje ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).

Andrej Babiš považuje omezené posílení diplomatické mise v Bruselu za optimální a nepřipouští, že by se kvůli chybějící až stovce lidí Česko muselo předsedání části schůzek vzdát ve prospěch jiné země.

„(Navrhované rozšíření) by mělo být adekvátní pro zajištění všech úkolů, které s předsednictvím souvisejí, naprostou prioritou této vlády je úspornost státního rozpočtu. Vzdání se předsedání jakýchkoliv jednání v tuto chvíli nepřipadá v úvahu,“ napsal Radiožurnálu Babiš.

Pro srovnání - Slovensko své zastoupení při unijních institucích kvůli předsednictví dočasně navýšilo dvaapůlkrát – z původních 87 lidí na 220.

Rumunsko se loučí s předsednictvím. V čele Evropské unie si podle Junckera vedlo lépe, než se čekalo

Číst článek

Slovenští diplomaté si s odstupem času pochvalují, že se rozhodli najmout zejména mnoho mladých lidí. Po předsednictví se totiž většina z nich okamžitě uchytila jinde a Slovensko tím posílilo svůj vliv.

„Našli místo doma nebo v Bruselu při unijních institucích, hlavně v Evropské komisi. Jejich zkušenosti mají obrovskou cenu, protože byli přímo zapojení do přípravy pozic a práce na zasedáních,“ vysvětluje mluvčí slovenského Stálého zastoupení při EU Janka Nagyová.

Šetřit, ale ne za každou cenu

Tlak na úspory je takový, že podle informovaných zdrojů Radiožurnálu úředníci zvažovali, že budou do 900 kilometrů vzdáleného Bruselu chybějící diplomaty a experty dovážet na každý pracovní týden autobusem z Prahy.

Na otázku, zda se premiér neobává přetěžování zaměstnanců ministerstev, kteří by museli dělat práci za chybějící diplomaty v Bruselu, premiér Babiš odpověděl, že jde o odpovědnost gestorů z řad jednotlivých ústředních orgánů státní správy.

Brexit se znovu posouvá, tentokrát na konec října. Britové se ale musí zúčastnit eurovoleb

Číst článek

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) se nedostatku personálu obává: „Pojďme šetřit, ale ne za cenu toho, že nebudeme schopní prosadit věci, které jsou pro Česko důležité.“ Česko se sice předsednictví ujme až za tři roky, s náborem lidí je ale třeba začít v předstihu, mimo jiné kvůli bezpečnostním prověrkám, školením nebo zkouškám z jazyků.

„Už teď je problém sehnat kvalifikovaný personál, lidé jsou navíc demotivovaní, když premiér sám předsednictví zpochybnil,“ říká mimo záznam zdroj blízký přípravě předsednictví s odkazem na výrok Andreje Babiše. Ten v březnu na zasedání vlády podle Deníku N přirovnal předsednictví ke „drahé žvanírně s chlebíčky“. Premiér později dodal, že tím uspořádání předsednictví zpochybnit nechtěl.

Předseda vlády nicméně připouští, že kvůli nedostatku sil na trhu práce může být problém najít dostatek kvalifikovaného personálu.

Slováci utratili o polovinu víc

Česká republika bude řídit schůzky členských zemí Evropské unie od července do prosince roku 2022. V té době se nová Evropská komise Ursuly von der Leyenové dostane do druhé poloviny mandátu, Česko tak bude pravděpodobně muset řešit velké množství rozjednané legislativy.

Státy, které předsedaly unii ve srovnatelné době, daly na předsednictví výrazně více peněz.

Slovensko v roce 2016 investovalo do svého vůbec prvního předsednictví o polovinu více, než kolik plánuje utratit premiér Babiš, konkrétně necelých 70 milionů eur, tedy zhruba 1,8 miliardy korun. S podobnou částkou hospodařilo o rok později také Estonsko.

Česká diplomacie často jen blokuje, ale vlastní řešení nemá, tvrdí bývalý diplomat Janyška

Číst článek

Lucembursko v roce 2015 dalo na své předsednictví dokonce 93 milionů eur, tedy zhruba 2,4 miliard korun. Hlavní město Lucemburk je přitom coby jedno ze sídel EU na vrcholné schůzky lépe uzpůsobené než Praha a jiné evropské metropole.

Se seškrtaným návrhem rozpočtu nesouhlasí například ministerstvo zahraničí. Ministr Petříček podle svých slov šetření podporuje, návrh rozpočtu ale považuje za příliš nízký. „Určitě budeme žádat tolik, abychom byli schopní pokrýt náklady na předsednictví. Aby splnilo, co od něj očekáváme, a zároveň bylo důstojné,“ řekl Radiožurnálu Petříček. 

Summit EU v Praze

I přes tlak na úspory chce premiér uspořádat v Praze neformální summit EU, tedy prestižní schůzku premiérů nebo prezidentů všech unijních zemí, která obvykle patří mezi celosvětově nejsledovanější akce předsednictví. Premiér zvažuje, že by na zasedání přizval například také premiéry států Východního partnerství nebo západního Balkánu. Rozhodnutí ale zatím nepadlo.

Europoslanec Niedermayer: Babišovy kauzy se stávají čím dál větším tématem celé unie

Číst článek

„Podle mě je vhodným prostorem pro pořádání summitu Pražský hrad, symbol české státnosti, který disponuje překrásnými sály pro konání řady akcí. Doufám, že mi pan prezident vyjde v této věci vstříc a že bude s konáním summitu na Pražského hradě souhlasit,“ uvedl premiér Babiš.

Uspořádání summitu podporuje i ministr zahraničí Tomáš Petříček, podle kterého půjde o vlajkovou loď předsednictví.

Nedostatek financí v navrhovaném rozpočtu chce na vládě vyřešit co nejrychleji. „Harmonogram předpokládá, že v tuto chvíli už budeme mít jasno o zdrojích, protože některé záležitosti nesnesou odkladu,“ uvedl Petříček. Termín, do kterého mohly jednotlivé resorty návrh rozpočtu předsednictví připomínkovat, uplynul v pondělí.

Debata o tom, čeho chce vlastně Česko v rámci svého předsednictví dosáhnout, zatím nezačala. Už příští rok se přitom rozběhnou přípravná jednání s Francií a Švédskem, které s Českem předsedají v rámci tzv. tria.

Viktor Daněk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme