‚Získán na podkladě dobrovolnosti‘. Slovenští historici nalezli v archivech Babišovu kartu z StB

Slovenský Ústav paměti národa nalezl v archivech statistickou kartu, kterou Státní bezpečnost zavedla pro Andreje Babiše jako svého agenta. Informuje o tom server Seznam Zprávy. Dokument, který má dokazovat Babišovu vědomou spolupráci s tajnou policí, již ústav předal bratislavskému krajskému soudu.

Bratislava (Aktualizováno: 14:15 9. 4. 2021) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Slovenský ústavní soud zrušil rozhodnutí nižších soudů ve sporu o spis pod krycím jménem Bureše, pod kterém vedla StB agenta Andreje Babiše, šéfa hnutí ANO

Babišův spor o evidenci ve svazcích komunistické Státní bezpečnosti aktuálně řeší Krajský soud v Bratislavě - posuzuje, koho má vlastně žalovat | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Statistickou kartu používala Státní bezpečnost pro evidenci svých spolupracovníků. Dokument, který ústav nalezl podle serveru Seznam Zprávy při třídění kartoték, předkládali příslušníci tajné policie při zakládání svazku.

Obsahuje základní údaje o konkrétních spolupracovnících StB, a to včetně data registrace či přerušení spolupráce, nebo podpis příslušníka evidenčního oddělení.

Z karty tak vyplývá, že Andrej Babiš pod označením „agent Bureš“ vědomě spolupracoval s tajnou policií od 11. listopadu 1982, jako tajný spolupracovník byl zaregistrován o dva týdny později. Agentem s evidenčním číslem 25085 se podle dokumentu stal na základě „dobrovolnosti“.

Karta StB

Babiš podle archivních dokumentů spadal pod oddělení hospodářské kontrarozvědky na 12. správě StB se sídlem v Bratislavě. Spolupráce byla dočasně přerušena v červnu 1988, kdy Babiš odjel na pracovní pobyt do Maroka.

Tlak byl během sporu s Babišem na hraně, o jeho spolupráci s StB není pochyb, říká Krajňák

Číst článek

V kartě jsou také uvedena jména příslušníků StB, kteří na Babiše dohlíželi – Július Šuman, František Hákač a Andrej Kuľha. I díky jejich svědectví uspěl český premiér se svou žalobou u soudů, připomíná server Seznam Zprávy.

Ústav paměti národa předal dokument jako důkazní materiál bratislavskému krajskému soudu na začátku loňského prosince. Právní zástupce českého premiéra Andreje Babiše (ANO) na jeho předložení zatím nereagoval.

Sám Babiš reagoval na zprávu při tiskové konferenci k zahájení zkušebního provozu velkokapacitního očkovacího centra v hale O2 universum - uvedl, že tajná policie vedla evidenci i bez vědomí ostatních a dokument podle něj tedy nic nedokazuje. „Řekněte kolegům, že to už nikoho nezajímá,“ odpověděl v pátek novinářům.

Vyjádření ústavu o nalezení statistické karty Andreje Babiše server iROZHLAS.cz shání.

Spor o svazky

Babišův spor o evidenci ve svazcích komunistické Státní bezpečnosti aktuálně řeší Krajský soud v Bratislavě. Posuzuje, koho má vlastně žalovat. Své stanovisko k celé věci měl premiér doručit na soud do konce března, jeho advokát Vojtěch Agner ho ale zatím nedodal.

13 svazků

  • Slovenský Ústav paměti národa má podle mluvčího Jerguše Sivoše za to, že „prostřednictvím 13 spisů a svazků dostatečně prokázal věcné a chronologické souvislosti dokumentující tajnou spolupráci s StB“.
  • Archivní dokumenty uvádějí, že Babiš se v roce 1980 stal důvěrníkem StB a že o dva roky později ho k údajné spolupráci s tajnou policií coby agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman. 
  • Šuman ale během líčení o Babišově žalobě u okresního soudu prohlásil, že tato informace není pravdivá a že Babiš k StB naverbován nebyl. Slovenský ústavní soud v kauze ale dříve zpochybnil věrohodnost bývalých příslušníků StB, kteří u obecných soudů vypovídali ve prospěch Babiše a jejichž výpovědi byly klíčové.

„Soud zatím neeviduje doručení vyjádření žalobců,“ přiblížil pro iROZHLAS.cz soudce Juraj Považan, který má Babišův případ na starosti. Až dorazí, soud se rozhodne, jak s případem dál naloží.

Český premiér se ale v dané lhůtě nevyjádřil, přestože se na jeho žádost posouvala. „Další postup (nařízení projednávání, veřejné vyhlášení rozsudku, případně jiný způsob rozhodnutí o ve věci) bude záviset na uvolnění opatření v souvislosti s covidem-19,“ dodává Pavol Amamčiak z Krajského soudu v Bratislavě.

Původně měl přitom premiér stanovisko na soud zaslat už loni v červnu, kvůli složitosti kauzy i koronavirové pandemii ale požádal o odklad, jak už dříve redakce upozornila.

Ústavní soud, podle nějž bylo u českého předsedy vlády porušeno právo na spravedlivý proces, vrátil celou kauzu k novému projednání už v listopadu 2019. Bratislavský krajský soud teď musí rozhodnout, kdo má být kvůli archivním dokumentům někdejší tajné policie vlastně žalován.

Původně Babišova žaloba mířila na Ústav paměti národa, který svazky StB na Slovensku spravuje. Ten má od začátku za to, že případná žaloba má mířit na slovenské či české ministerstvo vnitra coby nástupnickou organizaci komunistické tajné policie.

V aktuálním sporu tak nejde o to, jestli byl premiér veden ve svazcích StB oprávněně, či neoprávněně.

Celoživotní pře

Andrej Babiš se na Ústavní soud obrátil v září 2018 poté, co jeho stížnost odmítl evropský lidskoprávní soud. Premiér si stěžoval mimo jiné na to, že mu bylo upřeno právo na spravedlivý proces, když předchozí soudy neurčily, koho má tedy ve svém sporu žalovat.

„Stát nesplnil pozitivní závazek, aby ulehčil stěžovateli určení pasivní věcné legitimace,“ citoval z jeho stížnosti Ústavní soud, který mu dal za pravdu. Předchozí rozsudky proto zrušil a věc vrátil ke Krajskému soudu v Bratislavě.

Spor se však táhne už od roku 2012. Babiš dlouhodobě tvrdí, že byl veden jako agent StB s krycím jménem Bureš neoprávněně. „Já jsem nespolupracoval, nebyl jsem estébák, nic jsem nepodepsal,“ řekl loni v listopadu. Premiér už dříve také prohlásil, že se v této věci bude soudit klidně celý život.

Časová osa

  • Září 2012: Současný premiér Andrej Babiš (ANO) podává žalobu na slovenský Ústav paměti národa, který svazky po StB spravuje.
  • Červen 2014: Okresní soud v Bratislavě rozhodl, že je Babiš v záznamech komunistické tajné policie jako agent veden neoprávněně.
  • Červen 2015: Bratislavský krajský soud potvrdil rozhodnutí první instance.
  • Leden 2017: Ústav paměti národa podal dovolání ke slovenskému Nejvyššího soudu, který ho odmítl.
  • Říjen 2017: Ústav paměti národa podal stížnost k Ústavnímu soudu. Ten předchozí rozhodnutí zrušil a vrátil k novému projednání. Žalovanou stranou neměl být podle soudu Ústav paměti národa, zároveň zpochybnil věrohodnost výpovědí bývalých příslušníků StB.
  • Leden 2018: Krajský soud v Bratislav v obnoveném líčení Babišovu žalobu zamítl. Neurčil však, na jakou instituci by se měl nově obrátit.
  • Květen 2018: Babiš podal dovolání k Nejvyššímu soudu, ten podnět odmítl.
  • Prosinec 2018: Kvůli sporu o evidenci ve svazcích StB Babiš podal také stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva, ten ji ale odmítl.
  • Listopad 2019: Babiš se znovu obrátil na slovenský Ústavní soud. Tentokrát mu dal zčásti za pravdu. Podle soudu bylo porušeno právo na spravedlivý proces, když se neurčilo, koho přesně má tedy český premiér žalovat.
  • Prosinec 2019: Spor se vrátil ke Krajskému soudu v Bratislavě.
  • Červen 2020: Původní lhůta pro vyjádření jednotlivých stran, posunuto kvůli pandemii koronaviru
  • Prosinec 2020: Ústav paměti národa posílá na soud nový důkaz, upozornily Seznam Zprávy, jde o statistickou kartu agenta Bureše
  • Březen 2021: Nová lhůta pro vyjádření jednotlivých stran, Babiš stanovisko zatím nezaslal

tzr, kno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme