Byl Andrej Babiš vedený v dokumentech někdejší tajné policie StB jako agent oprávněně, nebo ne? V úterý 14. června je v plánu soudní líčení, které by mohlo deset let trvající kauzu rozlousknout. Český expremiér a šéf hnutí ANO spolupráci se Státní bezpečností dlouhodobě popírá. Server iROZHLAS.cz připravil přehled hlavních otázek a odpovědí týkajících se dekádu trvajícího sporu o tom, zda byl, či nebyl spolupracovníkem StB.

Otázky a odpovědi Bratislava 7:00 14. června 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

V zatím posledním průzkumu před lednovými prezidentskými volbami šéf hnutí ANO vede. V prvním kole by ho volilo 28,5 procenta lidí. A to aniž by ještě kandidaturu oficiálně oznámil. V předminulém týdnu dokonce řekl, že své rozhodnutí sdělí až těsně před volbami.

Prezidentské volby by podle průzkumu vyhrál Babiš. V patách mu je generál Pavel

Číst článek

Důvodem tohoto postupu může být i to, že Babiš v nejbližší době bude chodit po soudech, což pro prezidentskou kandidaturu nejsou ideální kulisy. Po letních prázdninách začne český soud projednávat kauzu Čapí hnízdo, už na úterý 14. června je zase naplánováno přelíčení další dlouhou dobu trvající kauzy – Babišova sporu o oprávněnost zapsání do seznamů StB.

O co v kauze jde?

Český expremiér a rodák z Bratislavy Andrej Babiš se domáhá verdiktu, že v archivech StB byl jako agent veden neoprávněně.

Babiš je v registrech StB veden jako agent s krycím jménem Bureš a evidenčním číslem 25085. O oprávněnost záznamu v seznamech někdejší tajné policie se soudí už deset let, stále ale nedosáhl definitivního rozhodnutí.

V prosinci 2020 našel slovenský Ústav paměti národa v archivech statistickou kartu, kterou StB zavedla pro Babiše jako svého agenta. Dokument, který má dokazovat Babišovu vědomou spolupráci s tajnou policií, následně předal soudu jako nový důkaz.

Statistickou kartu používala StB pro evidenci svých spolupracovníků. Dokument, který ústav nalezl při třídění kartoték, předkládali příslušníci tajné policie při zakládání svazku. Obsahuje základní údaje o konkrétních spolupracovnících StB, a to včetně data registrace či přerušení spolupráce, nebo podpis příslušníka evidenčního oddělení.

Jaká je role tajných agentů?

Archivní dokumenty Ústavu paměti národa tvrdí, že se Babiš v roce 1980 stal důvěrníkem StB a že ho o dva roky později ke spolupráci s tajnou policií jako agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman. Ten ale u slovenského okresního soudu před lety prohlásil, že tato informace není pravdivá a že Babiš k StB naverbován nebyl.

„Zpráva o získání agenta Bureše není pravdivá. Naverbování se u Obuvníka (někdejší bratislavská restaurace – pozn. red.) neuskutečnilo,“ prohlásil Šuman. Babiše prý nikdy neviděl.

Andrej Babiš stáhl žalobu na agenta StB, který o něm prohlásil, že spolupracoval vědomě a za peníze

Číst článek

I další ze svědků František Hákač u soudu řekl, že Babiše nezná. Dodal, že má výpadek paměti kvůli mozkové příhodě. „Neznám jej (Babiše) osobně. Vzhledem k tomu, že jsem měl dvě mozkové příhody, mnoho věcí jsem zapomněl. Na zmiňované období si nevzpomínám,“ řekl Hákač před soudem. Právě on měl být Babišovým styčným důstojníkem u StB.

Ústav paměti národa ale následně soudům předložil 12 různých svazků, ve kterých je jméno „Bureš“ uvedeno. Slovenský ústavní soud následně zpochybnil věrohodnost bývalých příslušníků StB, kteří u obecných soudů vypovídali v Babišův prospěch a jejichž výpovědi byly klíčové.

Kdo rozhoduje?

O případu nyní rozhoduje krajský soud v Bratislavě. V seznamu vypsaných jednání bratislavského krajského soudu je k Babišovu případu uvedena poznámka „líčení a rozhodnutí“. Je tudíž možné, že pokud se dostaví všechny strany sporu nebo nevznikne jiná překážka, soud může už v úterý vynést rozsudek.

Původní termín přelíčení, který spadal na loňský prosinec, tehdy krajský soud po žádosti Babišova advokáta zrušil. Žádost o odročení zdůvodnil podezřením na nákazu covidem-19 a z toho vyplývajících karanténních opatření.

Proč spor trvá tak dlouho?

Slovenské soudnictví se Babišově žalobě věnuje už deset let. Ústavní soud postupně zrušil dva verdikty obecných soudů, jeden ve prospěch a druhý v neprospěch Babiše.

Epidemie koronaviru zasáhla i do Babišova sporu o evidenci v StB. Premiér požádal o více času na reakci

Číst článek

Naposledy v roce 2019, čímž se případ vrátil bratislavskému krajskému soudu k novému projednání. Tříčlenný senát tehdy rozhodnutí zdůvodnil tím, že soudy neurčily, kdo má být ve sporu žalovanou stranou.

Otázka, koho v této věci žalovat, se line celými deseti lety případu.

Předchozí verdikt ústavního soudu z roku 2017 totiž konstatoval, že ve sporu o vedení Babiše jako agenta StB nemůže být žalovaným Ústav paměti národa (slovenská obdoba českého Ústavu pro studium totalitních režimů), který dokumenty po StB spravuje. Právě na tento úřad před deseti lety Babiš podal žalobu. Rozhodnutí ústavního soudu z před pěti lety však neuvádí, kdo by žalovanou stranou měl být.

Spor prodloužila i koronavirová pandemie a s tím související epidemická opatření. Z toho důvodu například Babiš ještě jako premiér v červnu 2020 žádal o odklad.

Jak může soud rozhodnout?

Pokud bratislavský krajský soud rozhodne, že Babiš žalovat Ústav paměti národa nemůže, a tím potvrdí verdikt ústavního soudu, žalobu tím zruší. Pokud bude v tomto případě chtít Babiš v soudním sporu pokračovat, musel by dát nový podnět proti jiné žalované straně. Desetiletý soudní spor by se tím tak vrátil na úplný začátek.

‚Získán na podkladě dobrovolnosti‘. Slovenští historici nalezli v archivech Babišovu kartu z StB

Číst článek

Podle zjištění Seznam Zpráv se Babišův advokát Vojtech Agner snaží prosadit vrácení případu k prvoinstančnímu soudu. Jen u něj je totiž možné změnit žalovanou stranu a celý soudní spor se tím nerestartuje.

Promlouvá spor do české politiky?

V Česku se tato otázka začala ve větším řešit na podzim 2013, kdy se měl Babiš po volbách stát ministrem financí. Koaliční ČSSD a lidovci i prezident Miloš Zeman tehdy po ministrech vlády Bohuslava Sobotky chtěli čisté lustrační osvědčení, Babiš byl ale nakonec jmenován ministrem i přes jeho absenci.

Tehdy Babiš soud označil za zmanipulovaný. „Je to jen agentománie. Je nesmysl, aby někdo, kdo byl jako já před třiceti lety vyšetřován, terorizován a vydírán StB, za to pykal a byl vyřazen ze společenského života. Je to horší než vražda,“ stěžoval si tehdy.

Přímo do české politiky však z Babišových kauz zasahovala spíše kauza Čapí hnízdo, kvůli trestnímu stíhání a později i obžalobě. Řada stran – alespoň na celostátní úrovni – proto odmítá s hnutím ANO spolupracovat. I Babišův spor o StB ale čas od času do celostátní politiky promlouvá.

„Říkáme pořád dokola, že nechceme a nemůžeme jít do vlády s člověkem, který byl obviněn z trestného činu a je veden v seznamech StB. Pro nás je to nepřekročitelné,“ řekla například po volbách 2017 Miroslava Němcová (ODS), když se Babišovi dlouho nedařilo sehnat koaliční partnery do vlády.

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít