Tlak byl během sporu s Babišem na hraně, o jeho spolupráci s StB není pochyb, říká Krajňák

  • Slovenská kauza premiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše se vrátila na Krajský soud v Bratislavě. Ten musí nyní rozhodnout, koho má ve sporu o evidenci ve svazcích Státní bezpečnosti vlastně žalovat.
  • Loni v listopadu to nařídil Ústavní soud, podle nějž bylo u českého předsedy vlády porušeno právo na spravedlivý proces. „Slovensko nám to neulehčilo, nedalo nám žádné vodítko,“ argumentoval Babišův obhájce, jak vyplývá z písemného znění verdiktu.
  • Pro Ústav paměti národa, který svazky komunistické tajné police na Slovensku spravuje, tak případ definitivně končí. „Je to obrovský úspěch, soudy ale nesmí polevit,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz někdejší šéf ústavu Ondrej Krajňák.
  • Spor se táhne už od roku 2012. Babiš dlouhodobě tvrdí, že byl veden jako agent StB s krycím jménem Bureš neoprávněně.

Rozhovor Praha/Bratislava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bývalý předseda slovenského Ústavu paměti národa Ondrej Krajňák

Bývalý předseda slovenského Ústavu paměti národa Ondrej Krajňák | Zdroj: Profimedia

Babiš se na Ústavní soud obrátil v září 2018 potom, co jeho stížnost odmítl evropský lidskoprávní soud. Premiér si stěžoval mimo jiné na to, že mu bylo upřeno právo na spravedlivý proces. „Stát nesplnil pozitivní závazek, aby ulehčil stěžovateli určení pasivní věcné legitimace,“ citoval z jeho stížnosti Ústavní soud, který písemnou verzi rozhodnutí zveřejnil na svém webu.

Babišova žaloba zpět u krajského soudu. Není jasné, koho měl kvůli evidenci v StB žalovat

Číst článek

Babišův advokát Vojtech Agner argumentoval tím, že mu byla odepřena spravedlnost, když předchozí soudy neurčily, koho má tedy ve svém sporu žalovat. A Ústavní soud mu dal za pravdu. Předchozí rozsudky proto zrušil a věc vrátil ke Krajskému soudu v Bratislavě.

„Předmětná věc byla na Krajský soud v Bratislavě předložená a doručená dne 21. prosince 2019. Příslušný senát až po důkladném obeznámení s obsahem nálezu Ústavního soudu a nastudování věci zvolí další procesní postup v předmětném soudním konání,“ přiblížil pro iROZHLAS.cz mluvčí bratislavského soudu Pavol Adamčiak.

Obrana u soudu

Ústav paměti národa podle vyjádření mluvčího Jerguše Sivoše aktuální verdikt Ústavního soudu respektuje. „Směrodatný“ však pro něj zůstává předchozí nález z roku 2017, podle nějž neměla žaloba mířit na něj. „Na tomto základě bude postavená obrana Ústavu paměti národa v pokračujícím sporu,“ popsal.

Babiš dlouhodobě odmítá, že by se Státní bezpečností vědomě spolupracoval. „Já jsem nespolupracoval, nebyl jsem estébák, nic jsem nepodepsal,“ řekl loni v listopadu. Současně připomněl, že už dříve prohlásil, že se v této věci bude soudit klidně celý život. Na aktuální dotazy redakce nereagoval, stejně tak neodpověděl do uzávěrky textu jeho právní zástupce Agner.

Článek pokračuje rozhovorem s Ondrejem Krajňákem:

Jak hodnotíte listopadové rozhodnutí Ústavního soudu? Překvapilo vás to?
Ano i ne. Překvapilo mě to proto, že Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku stížnost Andreje Babiše zamítl a ztotožnil se s předchozími závěry Ústavního soudu (podle něj neměl být žalovanou stranou Ústav paměti národa, zároveň zpochybnil věrohodnost výpovědí bývalých příslušníků StB – pozn. red.) i krajského soudu, který žalobu nakonec zamítl. Potom, co jsem byl díky změně zákona jako předseda správní rady Ústavu paměti národa zbaven rozhodujících kompetencí, se ale dalo očekávat, že se vládní garnitura s tím zlomovým ústavním nálezem nespokojí a využije veškerých možností, aby Andreji Babišovi v tomto sporu vyšla alespoň trochu vstříc.

Co tím máte na mysli?
Tlak na nižší soudy, aby určily pasivní věcnou legitimaci, aby řekli, koho má tedy pan Babiš žalovat. Dosud totiž spory o evidenci ve svazcích StB mířily na Ústav paměti národa. My jsme ale byli od začátku přesvědčeni o tom, že všechny žaloby měly být směřovány na ministerstvo vnitra tak, jako je to v České republice. Takže teď nejde o to, jestli byl pan Babiš vědomý spolupracovník StB, ale kde si má stěžovat. Takže teď nejde už o to, jestli byl pan Andrej Babiš vědomý spolupracovník, ale o to, kdo je dnes zodpovědný za registrační protokoly Státní bezpečnosti.

Rozhodnutí Ústavního soudu z loňského listopadu si můžete prohlédnout zde (rozhovor pokračuje níže):

Zpravodajka případu byla v rámci senátu Ústavního soudu Jana Laššáková, která dříve působila jako poslankyně vládní strany Smer-SD a byla i v předsednictvu strany. Byť se předchozího angažmá vzdala, mohlo mít toto politické propojení z vašeho pohledu na kauzu vliv?
Je pravda, že paní Laššáková se nikdy s mými postoji, které se týkaly této kauzy, neztotožnila. Čekal jsem, že když se stala členkou Ústavního soudu, že když přijde chvíle, kdy by tuto kauzu mohla znovu otevřít, tak že to udělá. A dočkal jsem se.

Přesto. Dá se aktuální vývoj označit za úspěch Ústavu paměti národa, který tedy nemá být žalovanou stranou a pro který případ definitivně končí?
Je to obrovský úspěch. Ústav paměti národa dosud v těchto sporech kvůli pasivní věcné legitimaci snášel neoprávněně nároky svých žalobců, kteří mnohdy požadovali vysoké odškodné za poškození práva na ochranu osobnosti. Pohybovalo se v astronomických částkách. Jeden ze žalobců například v minulostí žádal o 1,3 milionu eur (cca 33 milionů korun – pozn. red.). Doslova se jednalo o tunelování peněz daňových poplatníků. Tím předchozím rozhodnutím Ústavního soudu se to stoplo, a žaloby na ÚPN by neměly pokračovat.

„Ústav paměti národa má za to, že prostřednictvím 13 spisů a svazků dostatečně prokázal věcné a chronologické souvislosti dokumentující tajnou spolupráci s StB. ÚPN navíc v komplexní rekonstrukci utajené spolupráce, kterou přeložil soudu, poukázal na postupy StB při získávání a práci s tajnými spolupracovníky, a stejně tak na postavení dvou ze tří příslušníků StB jako takzvaných kádrových rezerv, které měli v budoucnu řídit činnost StB. Tato komplexní analýza spisů, svazků, činnosti StB a dalších historických souvislostí nás vede k závěru, že evidence tajného spolupracovníka byla oprávněná a utajená spolupráce probíhala.“

Jerguš Sivoš (mluvčí Ústavu paměti národa)

Další věc je, že příslušníci Státní bezpečnosti, kteří dříve vypovídali u soudu, už nebudou považováni za důvěryhodné svědky. Soudy by je neměly brát v potaz, protože se aktivně podíleli na komunistickém režimu, který byl označen za nemorální a protiprávní.

Aktuální verdikt však řeší především možné porušení práv Andreje Babiše. Ústavní soud došel k závěru, že mu bylo upřeno právo na spravedlivý proces. Co z něho lze všechno vyčíst?
Vnímám to tak, že Ústavní soud panu Babišovi vyšel vstříc a vytvořil tlak na nižší soudy, aby se rozhodlo, kam se má s žalobou tedy dále obrátit. Předpokládám, že krajský soud rozhodne, že to má být právě ministerstvo vnitra.

Není ale z vašeho pohledu pokračovat v tomto sporu ztráta času, když by se už nyní mohla podat nová žaloba?
Pro Ústav paměti národa to ztráta času určitě je, protože nadále disponuje listinnými důkazy, že agent Bureš byl vědomým spolupracovníkem StB. Pro Andreje Babiše to asi ztráta času není. Když bude nadále premiérem České republiky, pravděpodobně mu to natahování, kdy tvrdí, že nebyl vědomý spolupracovník Státní bezpečnosti, asi vyhovuje a pravděpodobně to vyhovuje i jeho voličům.

Falšování svazků StB

Stojíte nadále za tím názorem, že Andrej Babiš je ve svazcích evidován oprávněně?
Samozřejmě. Pro tento názor jsem byl dokonce ochoten se zřeknout funkce předsedy správní rady Ústavu paměti národa. Kdybych tomu nevěřil, nepodal bych stížnost na Ústavní soud. A nakonec to mělo obrovský význam. Předtím jsme všechny soudy v kauze Andreje Babiše prohrávali, ale nakonec pravda zvítězila.

Dřív se řešilo i to, jestli svazky StB nešlo falšovat. Alespoň v takovém duchu se bránil i Andrej Babiš. Je to podle vás relevantní výtka?
Práce Ústavu paměti národa se v první řadě opírá o práci badatelů, historiků a vědecký výzkum, který podléhá přísným kritériím. Kdyby se zprávy ve svazcích falšovaly, tak bychom na to velmi rychle přišli. My jsme ale soudu předložili rozsáhlou studii, ve které badatelé Ústavu paměti národa doložili vědomou spolupráci Andreje Babiše, konkrétně agenta Bureše, se Státní bezpečností.

Nehledě na to, že máme k dispozici 13 svazků, které se nacházely na pěti různých místech. A svazky byly dále podepsané kontrolními podpisy pracovníků různých řídících orgánů Státní bezpečnosti a dokonce i zástupci ministerstva vnitra. Takže i kdyby došlo k nějaké nesrovnalosti na prvním stupni, na druhém by se na to přišlo a muselo by se to vyjasnit. K tomu ale nedošlo, všechno to do sebe zapadá. Tudíž pochybuji o tom, že k falšování mohlo dojít.

Takže nejde jen o svazky StB, opíráte se i o vědecký výzkum. Můžete to přiblížit?
Nejdříve se udělala analýza celé situace, poté se popisovaly jednotlivé svazky, které byly k dispozici. Například v jednom svazku byla informace o tom, že agent Bureš podával informace o videorekordérech, které se dávaly jako úplatek našim obchodním zástupcům na Slovensku. Na základě těchto udání byl založen další spis. Tudíž není pochyb o tom, že to udání bylo hodnověrné, jinak by další spis nebyl ani založený.

Konec v ÚPN

Podle webu Ústavu paměti národa už nefigurujete ve správní radě. Znamená to, že jste skončil? Proč?
Skončilo mi šestileté funkční období.

Ondrej Krajňák

Ondrej Krajňák je bývalý šéf slovenského Ústavu paměti národa. Z čela instituce odstoupil v říjnu 2017, co změnou zákona došlo k oslabení jeho pravomocí. Zůstal ve správní radě Ústavu paměti národa jako řadový člen, definitivně skončil loni v únoru. Ve sporu s Andreje Babiše o evidenci ve svazcích StB od začátku aktivně vystupoval a působení ústavu bránil.

A vy jste neměl zájem pokračovat? Co se stalo?
Samozřejmě jsem chtěl zůstat. Členy správní rady musí ale nominovat Národní rada. Celá opozice mě loni v únoru jednohlasně navrhla, neprošlo to ale přes koaliční poslance.

Původně jste stál v čele ÚPN. Nelitujete zpětně toho, že jste se této funkce vzdal?Nikdy toho nebudu litovat, protože kdybych zůstal nadále předsedou a neakceptoval bych odvolání svých ředitelů, mohli by mě odvolat. To vlastně pak udělali krátce po změně zákona. K tomu došlo mimochodem ve stejný den, co nám dal za pravdu ve sporu s panem Babišem Ústavní soud. Takže jsem přišel o rozhodovací pravomoce, správní rada nově rozhodovala jako kolektivní orgán a o všem důležitém se muselo hlasovat. Takovéto fungování ale ústav paralizuje. Asi si dovedete přestavit, jak by celá kauza pana Babiše dopadla, kdybych se tehdy musel ptát členů správní rady, jestli mám podat stížnost k Ústavnímu soudu, jelikož nám bylo upřeno právo na spravedlivý proces. Asi by se mi všichni vysmáli. Pan Agner, právní zástupce pana Babiše, totiž u prvostupňového soudu prohlásil, že historici ústavu mají na kauzu jiný názor než pan předseda.

Je ale důležité, aby ÚPN nadále hájil postoje, které jsem hájil i já, protože o tom, že v případě pana Babiše šlo o vědomou spolupráci, není pochyb. Je ale také potřeba, aby soudy v budoucnu braly v potaz listinné důkazy, které Ústav paměti národa má k dispozici a které na požádání předloží.

Byly nás během sporu vyvíjeny nějaké tlaky?
Slovensko se ještě nevyrovnalo s nacismem a komunismem, s těmi pohrobky předchozích režimů, které měli své zástupce v Národní radě. Takže ten tlak souvisel s tím, že jsme žádali odebrat výsluhy bývalým příslušníkům Státní bezpečnosti a že jsme zveřejňovali jména soudců, prokurátorů, vyšetřovatelů, kteří v rozporu s mezinárodním právem poslali za minulého režimu nevinné lidi za mříže. Ale i právě s tím, že jsme tu kauzu pana Babiše dotáhli až do konce. Bylo to velmi na hraně. Dokonce mě při jedné příležitosti navštívil státní tajemník slovenského ministerstva hospodářství, který se stal později ministrem hospodářství (Pavol Pavlis – pozn. red.). A tak neformálně mě poprosil, abychom v archivech nehledali další důkazy proti Andreji Babišovi, že o tomto sporu má rozhodnout výhradně soud a že to není naše starost. Bylo to v době, kdy jsme soudy s Andrejem Babišem prohrávali, jako na běžícím páse. Cítili jsme ale, že je pravda na naší straně, proto jsme se obrátili i na Ústavní soud.

Jak vidíte budoucnost tohoto sporu? Bude to běh ještě na několik let?
Řekl bych, že pan Babiš to bude natahovat tak dlouho, jak jen to bude možné. Doufám, že po volbách dojde ke změně ve vedení slovenského ministerstva vnitra, na které by případná další žaloba měla mířit (na Slovensku proběhnou parlamentní volby v únoru – pozn. red.). Pokud by tyto změny nenastaly, obávám se, že nebude velký zájem na tom dožadovat se archivních materiálů. Bez listinných důkazů to rozhodnutí ale nebude relevantní.

Časová osa

  • Září 2012: Současný premiér Andrej Babiš (ANO) podává žalobu na slovenský Ústav paměti národa, který svazky po StB spravuje.
  • Červen 2014: Okresní soud v Bratislavě rozhodl, že je Babiš v záznamech komunistické tajné policie jako agent veden neoprávněně.
  • Červen 2015: Bratislavský krajský soud potvrdil rozhodnutí první instance.
  • Leden 2017: Ústav paměti národa podal dovolání ke slovenskému Nejvyššího soudu, který ho odmítl.
  • Říjen 2017: Ústav paměti národa podal stížnost k Ústavnímu soudu. Ten předchozí rozhodnutí zrušil a vrátil k novému projednání. Žalovanou stranou neměl být podle soudu Ústav paměti národa, zároveň zpochybnil věrohodnost výpovědí bývalých příslušníků StB.
  • Leden 2018: Krajský soud v Bratislav v obnoveném líčení Babišovu žalobu zamítl. Neurčil však, na jakou instituci by se měl nově obrátit.
  • Květen 2018: Babiš podal dovolání k Nejvyššímu soudu, ten podnět odmítl.
  • Prosinec 2018: Kvůli sporu o evidenci ve svazcích StB Babiš podal také stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva, ten ji ale odmítl.
  • Listopad 2019: Babiš se znovu obrátil na slovenský Ústavní soud. Tentokrát mu dal zčásti za pravdu. Podle soudu bylo porušeno právo na spravedlivý proces, když se neurčilo, koho přesně má tedy český premiér žalovat.
  • Prosinec 2019: Spor se vrátil ke Krajskému soudu v Bratislavě, který nyní řeší, jak bude dále postupovat.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme