Evropský zákon je obecnější. Babišův střet zájmů i po konci jeho vlády není vyloučený, míní odborníci

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš už není premiérem řadu měsíců a český zákon o střetu zájmů se ho netýká. Úředníci rozdělující eurodotace přesto řeší, zda už můžou firmy z Agrofertu čerpat dotace. „Strašákem“ je pro ně tentokrát unijní legislativa. Konkrétně článek 61 finančního nařízení. Co v něm stojí? Může odstavit koncern od dotací? Proč se tenhle „problém“ neřeší u zemědělských dotací? A co si o tom myslí odborníci?

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Soud s Andrejem Babišem a Janou Nagyovou.

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš od počátku jakýkoliv střet zájmů odmítá. Evropská komise ale došla k opačnému závěru | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Byly podány během Babišovy vlády, nebo dokonce až po ní, ale schválit se mají až nyní. Řeč je o žádostech o dotace dceřinek koncernu, které teď mají na stole třeba na Státním fondu životního prostředí. „Žádosti jsme podali v souladu s pravidly a nevíme, proč stále nebyly vyřízeny,“ komentoval je pro iROZHLAS.cz mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský.

Babišův střet má být vyřešený, úředníci ale dál nevědí, co s dotacemi. Mohl spolurozhodovat, psali do Bruselu

Číst článek

Důvod je jednoduchý. Úředníci si stále nejsou jisti, že žádosti nejsou zatíženy střetem zájmů. Konkrétně zda nejsou v rozporu s článkem 61 evropského finančního nařízení. Aby to vyřešili, sešli se už v březnu na ministerstvu pro místní rozvoj a s žádostí o radu se pak v květnu dopisem obrátili dokonce i na Evropskou komisi. Podrobně to popsal servere iROZHLAS.cz ZDE.

Odpověď z Bruselu přišla po pár měsících a vyplývá z ní, že úředníci možná budou muset, aby vyloučili střet zájmů, projít žádosti o dotace dceřinek Agrofertu jednu po druhé.

Problém, který se nyní řeší za zavřenými dveřmi na jednotlivých ministerstvech, vyvolává řadu otázek. Proč už není Babišův střet vyřešený? O jaké dotace jde? Proč se úředníci bojí evropské legislativy? A jak budou problém řešit? Redakce iROZHLAS.cz přináší odpovědi alespoň na některé z nich.

Andrej Babiš skončil ve vládě a neporušuje tak už český zákon o střetu zájmů. Proč se tedy opět bavíme o jeho střetu?
Na šéfa hnutí ANO a bývalého premiéra se skutečně od poloviny loňského prosince nevztahuje český zákon ke střetu zájmů. Úředníci nyní ale řeší, zda by poskytnutí dotací dceřinkám Agrofertu nemohlo být v rozporu s evropskou legislativou. Konkrétně se obávají článku 61 evropského finančního nařízení.

Co se píše v článku 61 evropského finančního nařízení a jak se liší od českého zákona o střetu zájmů?
„Článek 61 evropského finančního nařízení je důležitý, protože výslovně rozšiřuje uplatňování pravidel pro prevenci střetu zájmů při distribuci evropských peněz i na všechny vnitrostátní orgány členských států EU, a to při jakékoliv s tím související činnosti včetně přípravy nebo kontroly,“ popsal Jan Dupák z Transparency International.

Jedná se podle něj ale pouze o určitý právní základ vymezující střet zájmů, který ponechává prostor členským státům, aby ve vnitrostátním právu v souladu s duchem nařízení zavedly mechanismy, jak vykonávat dohled nad dodržováním prevence střetu zájmů, jak pravidla účinně vymáhat a jak riziku zneužití střetu zájmů předejít.

„Článek 61 je obecnější než tzv. Lex Babiš (český zákon o střetu zájmů – pozn. red.),“ doplňuje ho Marek Zelenka ze spolku Oživení. Nařízení totiž podle něj požaduje po členských státech, aby přijaly „vhodná opatření“. 

„Blíže ale nespecifikuje, jaká to jsou. To je na nás – na České republice. Na rozdíl od toho náš zákon o střetu zájmů řeší pouze konkrétní situaci člena vlády a namísto vhodných opatření jednoduše zhodnotil, že střet zájmů člena vlády jako příjemce dotací nebo vítěze veřejných zakázek je tak toxický pro důvěru v nakládání s veřejnými prostředky, že jednoduše zakazuje takové dotace a zakázky schvalovat,“ dodal.

Koncern Agrofert čeká, zda mu české úřad schválí žádosti o dotace. „Žádosti jsme podali v souladu s pravidly a nevíme, proč stále nebyly vyřízeny,“ uvedl jeho mluvčí Pavel Heřmanský | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Mohl by být podle článku 61 Babiš skutečně ve střetu?
Článek 61 evropského finančního nařízení se vztahuje i na členy vlády, protože jsou odpovědní za rozhodovací proces související s plněním rozpočtů EU a tento proces mohou řídit nebo jej ovlivňovat. 

„Vzhledem k tomu, že členové vlády nebo její předseda mají zásadní vliv na podobu dotačních pravidel pro evropské peníze i do budoucna, jsou potenciálním střetem zájmů postiženy i dotace, které by měly být přidělovány po ztrátě funkce daného veřejného funkcionáře,“ myslí si Dupák z Transparency International.

S tím souhlasí i Zelenka z Oživení. „Zatímco zákaz dávat členovi vlády dotace a zakázky dle lex Babiš platí pouze po dobu, kdy je člen vlády ve funkci, a poté tato překážka odpadá, článek 61 vyzývá k přijetí takových opatření, která vyloučí pochybnosti o jednání ve střetu zájmů i u osoby, která se podílela na přípravě dotace či dotačního rámce,“ vysvětluje.

Zemědělské dotace bez problému

Jakých dotací se může článek 61 týkat?
Tuzemské úřady nyní řeší, jak postupovat u dvou skupin žádostí o dotace. U těch, které firmy podaly ještě za Babišovy vlády, ale schvalovat se mají až nyní, a u těch podaných až po skončení vlády.

Článek 61 - střet zájmů

1.   Účastníci finančních operací ve smyslu kapitoly 4 této hlavy a jiné osoby, včetně vnitrostátních orgánů na všech úrovních, podílející se na plnění rozpočtu v přímém, nepřímém a sdíleném řízení, včetně přípravy na tuto činnost, na auditu nebo na kontrole, se zdrží jakéhokoli jednání, jež by mohlo uvést jejich zájmy do střetu se zájmy Unie. Přijmou rovněž vhodná opatření, která u funkcí v rámci jejich odpovědnosti zamezí vzniku střetu zájmů a která řeší situace, jež lze objektivně vnímat jako střet zájmů.

3.   Pro účely odstavce 1 ke střetu zájmů dochází, je-li z rodinných důvodů, z důvodů citových vazeb, z důvodů politické nebo národní spřízněnosti, z důvodů hospodářského zájmu nebo z důvodů jiného přímého či nepřímého osobního zájmu ohrožen nestranný a objektivní výkon funkcí účastníka finančních operací nebo jiné osoby podle odstavce 1.

„Sice by bylo možné se střetu zájmů vyvarovat odcházením za dveře u jakéhokoliv souvisejícího jednání, ale u předsedy vlády je to v praxi jen stěží představitelné. Střetem zájmů Andreje Babiše jsou tak dotčeny i ty dotace, které se na základě jeho vládou schválených pravidel rozdělují až nyní ve funkčním období jiné vlády,“ myslí si Dupák.

Kvůli řešení této otázky se v už v březnu sešli na ministerstvu pro místní rozvoj zástupci několika úřadů – ministerstva životního prostřední, Státního fondu životního prostředí, resortů zemědělství a průmyslu, nebo třeba financí. 

Jasno mají naopak úředníci Státního zemědělského intervenčního fondu, který rozděluje unijní podporu v zemědělství. Ti po konci Babišovy vlády začali žádosti o dotace schvalovat a problém s evropskou legislativou nevidí. „Andrej Babiš k dnešnímu dni není osobou podílející se na plnění rozpočtu ve smyslu článku 61 nařízení Evropského parlamentu,“ zdůvodnil to mluvčí Miroslav Bína.

O kolika žádostech o dotace a v jakém financím objemu je řeč?
To bohužel nevíme. Na stole má žádosti dceřinek Agrofertu s jistotou Státní fond životního prostředí. Ten ale prý neeviduje žádosti podle žadatelů a není tedy možné sdělit přesný počet žádostí a sumu, o kterou firmy usilují.

Jak budou nyní úřady postupovat?
To není jasné. Ministerstvo financí, které žádalo Brusel o radu, jak postupovat, jasně řeklo, že „míč“ je nyní na straně jednotlivých poskytovatelů dotací. „Výklad Evropské komise na obecně položené otázky byl předán poskytovatelům dotací, respektive řídicím orgánům, které jsou primárně odpovědné za ověřování absence střetu zájmů,“ uvedla Gabriela Krušinová z tiskového odboru resortu.

Agrofert nařkl resort průmyslu i ministra Síkelu z podjatosti. Vymáhání 100 milionů po Penamu se brzdí

Číst článek

Ministerstvo pro místní rozvoj, které je takzvaným národním orgánem pro koordinaci všech operačních programů, k tomu dodalo, že další postup se nyní bude řešit. „O tom, zda bude nutné přijmout na národní úrovni v souvislosti s reakcí Evropské komise nějaké opatření, bude vedena debata s příslušnými orgány,“ popsal mluvčí Vilém Frček.

A jak by mělo vypadat řešení podle odborníků na střet zájmů?
Tři oslovení odborníci z několika protikorupčních organizací se shodují, že klíčem by měla být především správně nastavená tuzemská legislativa.

„Stávající diskuse opět připomíná potřebu novelizace zákona o střetu zájmů, která zpřesní a zpřísní pravidla pro předcházení střetu zájmů vrcholných politiků. Měla by to být jedna z priorit současné vlády pro posílení důvěry občanů v hospodárné a férové nakládání s veřejnými prostředky,“ myslí si Lukáš Kraus z Rekonstrukce státu.

O systémovém řešení hovoří i Dupák z Transparency International: „Čerpání dotací společnostmi ovládanými veřejnými funkcionáři reguluje český zákona o střetu zájmů, na jehož základě by mělo být rozhodováno o nepřidělení dotace. V minulosti však mnohdy dotační orgány ve vztahu k Andrejovi Babišovi příliš aktivní nebyly, respektive nikdo nehledal systémové řešení celého problému.“

Marek Zelenka ze spolku Oživení dodává, že problém střetu zájmů je v Česku daleko větší a zasahuje třeba i na komunální úroveň. „Předpisy jsou totiž většinou nastaveny tak, že si osoba ve střetu zájmů má sama zhodnotit, jak je situace závažná a podle toho s ní naložit. A až zpětně může zjistit, že to nezhodnotila správně a může přijít trest – pokuta či odebrání dotace. To dlouhodobě kritizujeme, protože to navozuje strach všech, kteří se ve střetu zájmů přirozeně ocitají a chtějí se zachovat správně,“ dodává.

Tereza Čemusová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme