Babišův střet má být vyřešený, úředníci ale dál nevědí, co s dotacemi. Mohl spolurozhodovat, psali do Bruselu

  • Šéf hnutí ANO Andrej Babiš už není deset měsíců ve vládě a přesto jeho střet zájmů stále zaměstnává české úředníky. Ti mají na stole žádosti dceřinek Agrofertu o dotace, ale nevědí, zda peníze přiklepnout, jak zjistil server iROZHLAS.cz.
  • Nejsou si totiž jistí, jestli by neporušili evropskou legislativu ke střetu zájmů, která je přísnější než český zákon. Úředníci se kvůli tomu sešli už letos v březnu. V květnu se poté posílala oficiální žádost o radu do Bruselu.
  • Koncern mezitím čeká na schválení, či zamítnutí dotací. „Žádosti jsme podali v souladu s pravidly a nevíme, proč stále nebyly vyřízeny,“ říká jeho mluvčí.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předvolební mítink Andreje Babiše v Čelákovicích.

Předvolební mítink Andreje Babiše v Čelákovicích. | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Byl čtvrtek 10. března, když se na ministerstvu pro místní rozvoj sešla třináctka úředníků z několika ministerstev a úřadů. Jak zjistil server iROZHLAS.cz, potřebovali vyřešit jednu zásadní otázku: jak postupovat u žádostí o dotace, které byly zatíženy střetem zájmů a které jim nyní leží na stole?

Zemědělský fond odebírá Agrofertu dotaci, kvůli které dostalo Česko od Bruselu pokutu

Číst článek

Dva a půl měsíce po schůzce, na konci května pak úředník ministerstva financí poslal do Bruselu dopis, ve kterém žádal o radu. A popsal případ, který přesně sedí na bývalého premiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše.

„Náš dotaz směřuje k aplikaci čl. 61 finančního nařízení na osobu, u které bylo během funkčního období (jako člena vlády) zjištěno potenciální riziko střetu zájmů ve smyslu čl. 61 finančního nařízení,“ stojí v dokumentu, který má iROZHLAS.cz k dispozici.

Babiš není ve vládě od poloviny loňského prosince a ve střetu zájmů by tak teoreticky neměl být. Tak proč jej české úřady stále řeší? Úředníci rozdělující evropské dotace se totiž musí řídit nejenom tuzemským zákonem ke střetu zájmů, ale také evropskou unijní legislativou, konkrétně tzv. článkem 61 finančního nařízení. A nyní si nejsou jistí, zda by poskytnutí dotace nebylo v rozporu s tímto ustanovením.

Babišův střet

Vezměme to ale popořádku. Připomeňme si, že v Česku proběhl na začátku roku 2019 audit Evropské komise ke střetu zájmů, který se zaměřil na osobu tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO) a dotace pro koncern Agrofert, který má vložený ve svěřenských fondech.

Audit byl uzavřen s jasným výsledkem: Babiš byl jako člen vlády ve střetu zájmů a dceřinky koncernu neměly během jeho vládního angažmá na evropské dotace nárok, a ty vyplacené by tak měl vrátit. Více si můžete přečíst ZDE. Bývalý premiér a šéf hnutí ANO ale jakýkoliv konflikt zájmů odmítá.

Koncern Agrofert od počátku auditu opakuje, že dodržuje veškerá pravidla a zákony, a to i v případě žádostí o dotace | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Musí se u nových žádostí o dotace firem z koncernu Agrofert ještě stále kontrolovat riziko střetu zájmů, když už není Babiš ve vládě? Zhruba tak byla podle informací serveru iROZHLAS.cz zahájena schůzka, která proběhla 10. března v budově resortu pro místní rozvoj, který vede pirátský ministr Ivan Bartoš.

Agrofert nařkl resort průmyslu i ministra Síkelu z podjatosti. Vymáhání 100 milionů po Penamu se brzdí

Číst článek

Sešli se na ní kromě úředníků Bartošova resortu ještě jejich kolegové z ministerstva zemědělství, které rozděluje unijní peníze z operačního programu Rybářství, nebo z ministerstva průmyslu, přes nějž tečou evropské dotace na podporu podnikání.

Ale také ti z resortu životního prostředí, Státního fondu životního prostředí, ministerstva spravedlnosti nebo financí, jehož prostřednictvím se u dotací finálně žádá o proplacení projektů Evropská komise.

Že se schůzka uskutečnila a že se na ní řešilo poskytování dotací „s ohledem na možný střet zájmů žadatelů“, redakci potvrdily všechny oslovené úřady. Zápis z porady, který by osvětlil průběh schůzky i názory jednotlivých ministerstev, ale ani jeden z úřadů serveru neposkytl. Všechny žádosti na základě informačního zákony úředníci zamítli.

„Povinný subjekt (ministerstvo financí – pozn. red.) uvádí, že dotační správní řízení, ve vztahu k nimž se konalo dané interní jednání, v současné době stále probíhají a zveřejnění požadovaného zápisu z jednání by znamenalo zásah do legitimního zájmu správních orgánů na nerušené přípravě kroků, které mohou být z jejich strany činěny v probíhajících správních řízeních,“ zdůvodnilo zamítavou odpověď třeba ministerstvo financí.

Ministerstvo zemědělství k tomu dodalo, že zápis je vlastně „novou informací sloužící jako podklad pro rozhodnutí“, a proto ji nelze poskytnout. „Je tedy možné chránit nové informace, které vznikly v souvislosti s rozhodováním (…),“ dodalo. Obdobné zdůvodnění, proč zápis nechtějí dát z ruky, mělo ministerstvo průmyslu nebo ministerstvo životního prostředí. 

Unijní nařízení

Důvodem, proč se stále ještě udělování dotací řeší, a to i když Babiš už není ve vládě, je evropská legislativa. Konkrétně článek 61 evropského finančního nařízení. V něm je zjednodušeně napsáno, že každý, kdo se podílí přímo i nepřímo na plnění unijního rozpočtu – a pod ten patří i dotační politika – včetně jeho přípravy, se zdrží jednání, které by mohla vést ke střetu zájmů.

Článek 61 - Střet zájmů

1.   Účastníci finančních operací ve smyslu kapitoly 4 této hlavy a jiné osoby, včetně vnitrostátních orgánů na všech úrovních, podílející se na plnění rozpočtu v přímém, nepřímém a sdíleném řízení, včetně přípravy na tuto činnost, na auditu nebo na kontrole, se zdrží jakéhokoli jednání, jež by mohlo uvést jejich zájmy do střetu se zájmy Unie. Přijmou rovněž vhodná opatření, která u funkcí v rámci jejich odpovědnosti zamezí vzniku střetu zájmů a která řeší situace, jež lze objektivně vnímat jako střet zájmů.

2. …

3.   Pro účely odstavce 1 ke střetu zájmů dochází, je-li z rodinných důvodů, z důvodů citových vazeb, z důvodů politické nebo národní spřízněnosti, z důvodů hospodářského zájmu nebo z důvodů jiného přímého či nepřímého osobního zájmu ohrožen nestranný a objektivní výkon funkcí účastníka finančních operací nebo jiné osoby podle odstavce 1.

„Článek 61 evropského finančního nařízení je důležitý, protože výslovně rozšiřuje uplatňování pravidel pro prevenci střetu zájmů při distribuci evropských peněz i na všechny vnitrostátní orgány členských států EU, a to při jakékoliv s tím související činnosti včetně přípravy nebo kontroly,“ popsal pro iROZHLAS.cz Jan Dupák z organizace Transparency International.

Podle něj se ale jedná o určitý právní základ, dle nějž by měly nastavit pravidla pro kontrolu střetu zájmů jednotlivé členské státy.

„Přímo na základě článku 61 spíše není možné trestat příjemce dotací, například podniky ze skupiny Agrofert, protože evropská norma míří na poskytovatele dotací. Čerpání dotací společnostmi ovládanými veřejnými funkcionáři reguluje český zákon o střetu zájmů, na jehož základě by mělo být rozhodováno o nepřidělení dotace,“ myslí si Dupák.

Dopis do Bruselu

České úřady si ale nejsou jisté, jak postupovat, a obávají se, že Evropská komise by teoreticky mohla dojít k závěru, že Babiš měl vliv na nastavování některých postupů v operačních programech pro období 2014 až 2020, ze kterého se peníze aktuálně čerpají. Na konci letošního května kvůli tomu sepsalo ministerstvo financí už zmíněný dopis a ten poslalo do Bruselu.

Připomnělo v něm obecně Babišův případ a to, že Evropská komise došla k závěru, že byl ve střetu. „Následně byla přijata vhodná opatření k eliminaci tohoto rizika. V současné době již tato osoba nezastává žádný mandát ani funkci člena vlády a právnická osoba, kterou tato osoba vlastní, žádá o dotaci z fondů EU,“ stojí dál v dopise.

Ukázka z dopisu, který zaslalo na konci května ministerstvo financí do Bruselu s žádostí o výklad článku 61 evropského finančního nařízení | Foto: iROZHLAS.cz | Zdroj: iROZHLAS.cz

Resort financí pak v listu adresovaném řediteli Ústřední finanční služby Generálního ředitelství pro rozpočet Olivieru Waelbroeckovi položil dvě otázky. Tou první zjišťoval, jak postupovat u dotací, o které firmy zažádaly ještě v době, kdy byl Babiš premiérem, proces schválení ale nebyl dosud ukončen a překážka střetu tak teoreticky odpadla.

„Tato osoba v současnosti zastává pouze poslanecký mandát za opoziční stranu. V době rozhodování o poskytnutí či neposkytnutí grantové podpory již tento proces není zatížen vztahem mezi žadatelem a touto osobou, neboť ztráta vládní funkce vyloučila možnost ovlivnit další schvalovací proces a výsledek řízení,“ píše se v dokumentu.

Další otázka pak směřovala na žádosti o dotace, které byly podané už po konci Babišovy vlády a teoreticky by tak s nimi neměl být žádný problém.

„Žádáme proto o výklad za účelem posouzení střetu zájmů z pohledu člena vlády, který by mohl spolurozhodovat o přijatých koncepčních a strategických dokumentech nezbytných pro přípravu a realizaci Dohody o partnerství a operačních programů 2014–2020, tedy v oblasti koordinace podpory poskytované z fondů EU,“ pokračuje dopis.

E-mail z Bruselu

Na reakci čekalo ministerstvo financí řadu týdnů, a to do poloviny letošního srpna, kdy z Bruselu přišlo v e-mailu pět odstavců s nastíněním, jak by se mělo dál postupovat. Z e-mailu, který má redakce iROZHLAS.cz k dispozici a jehož pravost potvrdilo ministerstvo financí, vyplývá, že by úředníci měli projekty dceřinek Agrofertu kvůli možnému střetu zkontrolovat znovu jeden po druhém.

„Aby bylo možné provést úplné posouzení, musí být známy všechny podrobnosti v dané situaci. Takové posouzení by mělo zvážit, zda konflikt zájmů – včetně situace, která by mohla být objektivně vnímána jako konflikt – existoval kdykoli během procesu vedoucího k rozhodnutí o zadání zakázky společnosti vlastněné danou osobou,“ píše ředitel Ústřední finanční služby Generálního ředitelství pro rozpočet Olivier Waelbroeck.

Pokud by podle něj byl zjištěn střet zájmů, mělo by se ověřit, zda ho úředníci v daném okamžiku vyřešili. V opačném případě musí úředníci rozhodnout, zda je potřeba střet řešit dodatečně nyní, když se rozhoduje o přidělení dotace.

„Pokud mohlo být objektivní rozhodování aktérů zapojených do správy fondů EU ohroženo před odchodem dotyčné osoby z vlády, nelze vyloučit, že známé ekonomické zájmy tohoto člena vlády mohly ovlivnit aktéry zapojené do výběrového řízení a vytvořit situace objektivně vnímaného střetu zájmů, který je stále třeba řešit,“ popsal unijní úředník.

Projekt po projektu

Podle Waelbroecka by pak bylo nutné veškeré postupy při rozhodování o výběru projektů znovu prověřit. „Pokud část výběrového řízení, která zbývá po odchodu této osoby z vlády, v podstatě spočívá ve validaci výsledků výběru ovlivněných střetem zájmů v minulosti, možná bude třeba nyní přijmout nápravná opatření,“ píše.

Pět žalob na nečinnost. Agrofert kvůli dotacím loni žaloval resort průmyslu, vadilo mu dlouhé čekání

Číst článek

Úředníci by podle něj museli ověřit dosud provedená výběrová řízení a před konečným udělením dotace znovu objektivně přehodnotit výběr projektu. A zmiňuje i možnost dotaci zamítnout. „Vhodným opatřením by také mohlo být vyloučení společnosti z financování,“ zakončuje svůj e-mail.

Hned v úvodu ale stojí, že analýza neodráží českou vnitrostátní legislativu. „V každém případě musí rozhodnout vnitrostátní orgány. Musí uplatňovat právo EU, tj. článek 61 finančního nařízení a odvětvová pravidla, pokud existují, plus vnitrostátní pravidla pro střet zájmů, pokud existují a pokud nejsou v rozporu s právem EU,“ píše.

Čekání na schválení

Jak přesně budou nyní tuzemští úředníci postupovat, nechtělo ministerstvo financí říci. „Výklad Evropské komise na obecně položené otázky byl předán poskytovatelům dotací, respektive řídicím orgánům, které jsou primárně odpovědné za ověřování absence střetu zájmů při nakládání s dotacemi spolufinancovanými z rozpočtu EU,“ uvedla Gabriela Krušinová z tiskového odboru.

Koncern Agrofert mezi tím čeká, jestli mu Státní fond životního prostředí unijní peníze přiklepne, nebo ne. „Žádosti jsme podali v souladu s pravidly a nevíme, proč stále nebyly vyřízeny. To se musíte zeptat na fondu,“ uvedl pro iROZHLAS.cz mluvčí Pavel Heřmanský.

Jak dlouho dceřinky koncernu na rozhodnutí čekají a o kolik dotací a peněz jde, není jasné, protože fond podle mluvčí Lucie Früblingové nevede žádnou speciální evidenci podaných žádostí konkrétními žadateli. V minulosti se přitom několik firem z Agrofertu dokonce obrátilo na soud s tzv. žalobou na nečinnost, když tehdy úředníci ministerstva průmyslu váhali s udělením či zamítnutím dotací. Více si o tom můžete přečíst ZDE.

Křišťálová Lupa 2022

Tereza Čemusová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme