Přes 27 milionů zpátky do státní kasy. Česko může žádat Brusel o proplacení dvou projektů Agrofertu
- Ministerstvo financí by mohlo požádat Brusel o proplacení některých dotací, které kvůli auditnímu šetření ke střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) původně stoplo.
- Konkrétně jde o dva projekty, a to firmy Navos a Výzkumného ústavu organických syntéz z holdingu Agrofert za celkem 27,6 milionu korun, na které se paragraf o střetu zájmů nevztahuje.
- Babiš totiž v době, kdy holding tyto peníze z eurofondů získal, nebyl členem vlády. V květnu 2017 na popud tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) odešel z postu ministra financí.
- Jde přitom o jednu z mála připomínek českých úřadů, kterou Evropská komise vyslyšela. Svůj postup chce šéfka resortu Alena Schillerová (za ANO) oznámit nejdříve Bruselu, jak uvedla pro server iROZHLAS.cz.
„V této věci bude ministerstvo financí informovat nejprve Evropskou komisi v oficiální reakci České republiky na auditní zprávu. Tato reakce bude odeslána ve lhůtě 60 dnů od doručení české verze auditní zprávy. Tu ministerstvo financí dosud neobdrželo,“ napsala Schillerová v textové zprávě pro iROZHLAS.cz.
Audity musí být rychlejší, zaznělo v europarlamentu. Šéfka výboru ocenila stopnutí dotací Agrofertu
Číst článek
Redakce se šéfky financí ptala na to, jestli proplacení peněz u (podle kontrolorů) „nesporných“ projektů teď něco brání a zda tedy resort žádosti do Bruselu předloží. Z preventivních důvodů totiž kvůli šetření Evropské komise ministerstvo zadrželo platby za celkem 170 milionů korun, a to včetně 100milionové dotace na inovační linku na toastový chleba značky Penam.
V balíku pozastavených plateb byly i peníze pro firmu Navos a Výzkumný ústav organických syntéz. Kroměřížský agropodnik dostal z eurofondů 25,5 milionu korun na likvidaci staré ekologické zátěže, výzkumný ústav pak 2,1 milionu na energetickou úsporu pro vytápění své budovy v Rybitví.
Ovšem tyto dotace, jak vyplývá z finální auditní zprávy, nakonec kontroloři ze seznamu problémových projektů vyřadili. Česko by tak mělo žádat o jejich proplacení, jelikož Agrofertu už peníze poslalo.
Mluvčí holdingu Karel Hanzelka se k posunu nechtěl příliš vyjadřovat. Podle něj nyní jde o proces mezi ministerstvem a Evropskou komisí. „Audit byl veden s Českou republikou, výhrady byly směřovány vůči ní, nikoliv vůči nám. Nemáme důvod k řízení, jehož nejsme účastníky, zaujímat nějaký postoj,“ reagoval.
Vyhazov z vlády
České úřady „zachránily“ celkem pět projektů v hodnotě 96 milionů korun. Z tabulky na straně 30 finální zprávy vyplývá, že z problémových projektů vypadl také 62milionový příspěvek pro firmu Wotan Forest či necelé tři miliony pro Kostelecké uzeniny. Tyto sumy už byly buď z unijních fondů proplaceny, nebo zatím jen přislíbeny.
Zafungoval argument, že v květnu 2017 tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) Babiše odvolal z postu ministra financí. Do vlády se pak šéf hnutí ANO vrátil až po podzimních volbách v prosinci, a to jako předseda vlády. Sedm měsíců tak nebyl členem kabinetu a česká legislativa ke střetu zájmů se na něj nevztahovala.
„Návrh auditní zprávy nepočítá s faktem, že po určité období, pro které je navrhovaná korekce (vrácení peněz – pozn. red.), pan Babiš nebyl veřejný činitel ve smyslu paragrafu 4c zákona o střetu zájmů,“ reagovali tuzemští úředníci na zjištění Evropské komise podle připomínek uvedených na straně 29 finální zprávy.
Ačkoliv tedy Česko neuspělo se svým zdůvodněním, proč český premiér není ve střetu zájmů, alespoň v tomto případě mu Evropská komise dala za pravdu. Dotace udělené během května až prosince 2017 nejsou kvůli střetu zájmů v ohrožení.
Účtenka pro Agrofert
Evropská komise ale jinak podle auditní zprávy došla k závěru, že premiér Babiš je ve střetu zájmů a porušuje tak české i evropské právo.
Česko podle dokumentu přikleplo holdingu Agrofert neoprávněně 285 milionů korun. Tuto částku kontroloři vyčíslili na základě porušení zákona o střetu zájmů, ale i nedostatků ve schválených projektech. Je mezi nimi již zmíněný případ dotace na výrobu toastového chleba značky Penam v Pekárně Zelená louka nebo dotace pro pardubického výrobce cereálních tyčinek, společnost Cerea.
Z této částky bylo však z Bruselu proplaceno jen 50 milionů korun, zbytek šel z české státní kasy nebo byl zatím pouze přislíben. Konkrétně: podle údajů, které serveru iROZHLAS.cz poskytlo ministerstvo průmyslu a obchodu, odešlo z tuzemského rozpočtu na tyto projekty 105 milionů. Peníze by posléze měl český stát vymáhat od Agrofertu. Účtenka pro holding je tak zatím celkem 155 milionů korun, jak ukazuje následující tabulka.
Náměstkyně pro místní rozvoj Daniela Grabmüllerová serveru iROZHLAS.cz řekla, že české úřady už začaly pracovat na odpovědi. Rozporovat podle ní chtějí každé zjištění evropských kontrolorů. „V tuto chvíli se analyzují jednotlivá zjištění a samozřejmě cílem je připravit se pro formulování odpovědi, až dorazí česká zpráva. Pracuje se i ve spolupráci s kolegy z ostatních rezortů,“ přiblížila.
Prezident urgoval u Rychetského podnět kvůli lex Babiš. ‚Ptal se, kdy rozhodneme,‘ říká šéf soudu
Číst článek
Dvouměsíční lhůta na odpověď začne běžet, až dorazí český překlad anglického originálu. Grabmüllerová řekla, že dokument očekává kolem Vánoc nebo Nového roku.
Šéfka resortu Klára Dostálová (za ANO) se už dříve nechala také slyšet, že se bude proti závěrům auditu bránit do posledního dechu, a to i u Evropského soudního dvora. Podle bývalého europoslance KDU-ČSL a šéfa evropského právního výboru Pavla Svobody však není možné Evropskou komisi kvůli dokumentu žalovat. „Auditní zpráva nemá právní důsledky,“ popsal v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.
S případnou žalobou bude muset ministerstvo počkat podle Svobody až na rozhodnutí Evropské komise o finální částce, kterou tuzemské úřady přiřkly firmám holdingu Agrofert neoprávněně. Nemá však odkladný účinek. Pokud Česko dotace nevrátí, Evropská komise peníze strhne z budoucí platby.
Od vstupu do unie kvůli systémovým chybám i individuálním pochybením přišlo Česko na dotacích podle údajů ministerstva financí o více než 36 miliard korun.
