Kauzu střetu zájmů nově šetří Lucemburk. Evropská prokuratura z Česka převzala zatím 12 případů

Potvrzeno. Kauzu střetu zájmů bude nově řešit Úřad evropského veřejného žalobce. Ten si z Česka společně s případem kolem premiéra Andreje Babiše (ANO) zatím převzal 12 trestních kauz týkajících se závažné hospodářské kriminality s dopadem na evropský rozpočet. Podle tuzemského zástupce Petra Klementa již byly přiděleny konkrétním pověřeným žalobcům, kteří budou působit v národních státech.

Doporučujeme Praha/Lucemburk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kauzou střetu zájmů kolem premiéra Andreje Babiše (ANO) se už přes rok zabývá také policie | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Ve věci již není Vrchní státní zastupitelství v Praze činné.“ Tak zní odpověď sekretariátu vrchní státní zástupkyně v Praze na dotaz serveru iROZHLAS.cz, zda si nově fungující Úřad evropského veřejného žalobce převzal kauzu ke střetu zájmů. Výsledek tak zní: ano, převzal.

Je to naprostý milník v trestním právu, jen OLAF nám předá 160 kauz, říká evropský žalobce Klement

Číst článek

Pražské vrchní státní zastupitelství případ původně dozorovalo. Když ovšem začala 1. června unijní prokuratura fungovat, nahlásilo ho do Lucemburku, kde instituce sídlí. „Nevyplynulo to z žádného nového důkazu, ale je to navázáno na vznik nové instituce,“ upřesnila minulý týden jeho šéfka Lenka Bradáčová

Česká policie se kauzou kolem premiéra Andreje Babiše (ANO) zabývá na základě širšího trestního oznámení od prosince 2019. Zkoumá, zda mohl být kvůli čerpání dotací či veřejných zakázek ze strany Agrofertu spáchán trestný čin.

Nyní tak nastala změna v dozoru: české státní zastupitelství nahradí evropská prokuratura. Případ dostal na starosti jeden z pověřených unijních žalobců působících v tuzemsku. Tým vyšetřovatelů, který na případu pracuje, by však měl zůstat beze změny.

Evropská prokuratura

  • Petr Klement byl do funkce evropského žalobce jmenován za Českou republiku loni v červenci. Do té doby působil na Nejvyšším státním zastupitelství v Brně. Zaměřoval se na hospodářskou kriminalitu i kyberzločin. Klement se tak stal českým zástupcem v takzvaném kolegiu Úřadu evropského veřejného žalobce, které tvoří základní pilíř jeho fungování.
  • Kolegium v čele s evropskou nejvyšší žalobkyní Laurou Codruțou Kövesiovou z Rumunska bude dohlížet na pověřené žalobce, kteří budou působit v národních státech. V Česku bych jich mělo fungovat až deset. Zatím byl vybrán například Radek Mezlík z brněnské pobočky olomouckého vrchního státního zastupitelství, který měl na starosti třeba kauzu Stoka, náměstek nejvyššího státního zástupce Pavel Pukovec a státní zástupkyně Krajského státního zastupitelství v Praze Petra Vítková.

První případy

Kauza střetu zájmů se dostala mezi první tuzemské trestní případy, které Úřad evropského veřejného žalobce (zkráceně EPPO) řeší. Zatím si jich podle evropského žalobce za Česko Petra Klementa převzal 12.

„Můžu říct průběžné číslo. V současnosti nám bylo nahlášeno kolem 45 případů, z nich jsme zatím přijali 12,“ řekl pro iROZHLAS.cz Klement. O jaké případy přesně jde, nechtěl říct s odkazem na vnitřní pravidla unijní prokuratury.

Kauzy, které si nově fungující instituce ponechala, také podle Klementa už rozdělili mezi jednotlivé pověřené žalobce. Ti budou v tuzemsku případy přímo dozorovat. Dosud jich bylo jmenováno pět.

„Případy, které si necháváme, patří skutečně z nich mezi ty nejzávažnější podle pravidel, která úřad schválil. Další kauzy budou průběžně napadávat, tudíž věřím, že se dostaneme na mnohem vyšší čísla,“ pokračoval Klement.

Úřad evropského veřejného žalobce, který funguje oficiálně od minulého úterý, bude řešit napříč členskými zeměmi veškerou závažnou hospodářskou kriminalitu poškozující finanční zájmy Evropské unie. To znamená: podezření na dotační podvody, manipulaci veřejných zakázek či praní špinavých peněz.

‚Diktují, kdo má být premiér.‘ Babiš se vymezil proti rezoluci o střetu zájmů, označil ji za kampaň opozice

Číst článek

Napojení na unijní penězovod ale není jediná podmínka, aby se zmíněné trestní případy dostaly na stůl nově zřízené instituce. Předpokládaná škoda by u nich podle nastavených pravidel měla dosáhnout minimálně 10 tisíc eur, tedy asi 250 tisíc korun.

Úřad by měl také přebírat případy, na kterých státní zastupitelství začala pracovat až po 20. listopadu 2017. Jde o datum, kdy začalo být účinné evropské nařízení, kterým úřad vznikl.

Roli hraje podle Klementa také fáze trestního řízení. „Pokud probíhá už třeba několik let, tak také je to jedno z kritérií, proč případy nepřebíráme,“ doplnil.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme