Kde Babiš objevil 170 miliard? Patnáct na ministerstvu školství, 22 na zemědělství, vyplývá z analýzy
- Až desítky miliard korun nevyčerpaly některé resorty ze svých plánovaných rozpočtů. Největším rekordmanem je ministerstvo pro místní rozvoj, které si za posledních deset let může nárokovat přes 32 miliard korun.
- Miliardové částky má nedočerpané také resort zemědělství či školství, a to ve výši 22 miliard a 15 miliard.
- Vyplývá to z přehledu ministerstva financí, který získal server iROZHLAS.cz. Obsahuje nespotřebované výdaje v celkovém objemu 170 miliard korun, které v rozpočtu „našla“ vláda Andreje Babiše.
- Jde však o fiktivní úsporu, která není finančně kryta, jak už dříve v souvislosti s nároky z nespotřebovaných výdajů ministerstev upozornil Nejvyšší kontrolní úřad.
„Po vládní analýze jsme našli celkem 170 miliard korun, což jsou neutracené peníze z minulých rozpočtů a resorty je nejsou schopny utratit ani letos,“ napsal v neděli na svém facebooku premiér v demisi a šéf hnutí ANO Andrej Babiš.
'Nechceme levnou jízdu za horším vzděláním,' vzkazují studenti. 'Šílená dezinformace,' ohradil se Babiš
Číst článek
Reagoval tak na diskusi ohledně slevy na jízdném pro seniory a studenty, kterou vyvolala vládní tabulka s přesuny peněz kolující o víkendu po sociálních sítích. V prohlášení Babiš současně odmítl kritiku, že by se sleva na jízdné měla financovat například na úkor učitelů nebo vzdělávání. Označil to za „šílenou dezinformaci“.
Nároky za 170 miliard
Babiš argumentoval také částkou v objemu 170 miliard korun, kterou vláda podle jeho slov našla napříč resorty a státními institucemi. Vycházel přitom z „důkladné vládní analýzy“, která mapovala nároky z nespotřebovaných výdajů za posledních deset let.
Server iROZHLAS.cz proto požádal ministerstvo financí o poskytnutí dané analýzy – odpověď mluvčího resortu Michala Žurovce obsahovala přehled nečerpaných výdajů k 1. lednu letošního roku.
Podle Žurovce jde o údaje, které by ministerstva měla mít k dispozici. „Všechny rozpočtové kapitoly, tedy i všechna ministerstva, mají samozřejmě k dispozici přehled svých nároků z nespotřebovaných výdajů,“ uvedl pro iROZHLAS.cz.
Redakce přehled nároků z nespotřebovaných výdajů zveřejňuje v plné verzi (text pokračuje pod tabulkou):
| Kap. | Název kapitoly | Celkem v Kč |
|---|---|---|
| 301 | Kancelář prezidenta republiky | 258 536 000 |
| 302 | Poslanecká sněmovna Parlamentu | 77 886 000 |
| 303 | Senát Parlamentu | 193 659 000 |
| 304 | Úřad vlády České republiky | 603 584 000 |
| 305 | Bezpečnostní informační služba | 506 270 000 |
| 306 | Ministerstvo zahraničních věcí | 1 529 814 000 |
| 307 | Ministerstvo obrany | 4 336 992 000 |
| 308 | Národní bezpečnostní úřad | 60 373 000 |
| 309 | Kancelář veřejného ochránce práv | 62 416 000 |
| 312 | Ministerstvo financí | 6 086 301 000 |
| 313 | Ministerstvo práce a sociálních věcí | 13 345 109 000 |
| 314 | Ministerstvo vnitra | 3 835 040 000 |
| 315 | Ministerstvo životního prostředí | 17 746 804 000 |
| 317 | Ministerstvo pro místní rozvoj | 32 166 507 000 |
| 321 | Grantová agentura České republiky | 317 242 000 |
| 322 | Ministerstvo průmyslu a obchodu | 13 593 102 000 |
| 327 | Ministerstvo dopravy | 14 016 065 000 |
| 328 | Český telekomunikační úřad | 2 001 976 000 |
| 329 | Ministerstvo zemědělství | 22 776 144 000 |
| 333 | Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy | 15 031 787 000 |
| 334 | Ministerstvo kultury | 4 679 600 000 |
| 335 | Ministerstvo zdravotnictví | 7 502 799 000 |
| 336 | Ministerstvo spravedlnosti | 3 842 904 000 |
| 343 | Úřad pro ochranu osobních údajů | 37 575 000 |
| 344 | Úřad průmyslového vlastnictví | 1 164 000 |
| 345 | Český statistický úřad | 426 099 000 |
| 346 | Český úřad zeměměřický a katastrální | 58 960 000 |
| 348 | Český báňský úřad | 8 163 000 |
| 349 | Energetický regulační úřad | 121 036 000 |
| 353 | Úřad pro ochranu hospodářské soutěže | 198 596 000 |
| 355 | Ústav pro studium totalitních režimů | 150 827 000 |
| 358 | Ústavní soud | 77 929 000 |
| 361 | Akademie věd České republiky | 60 792 000 |
| 371 | Úřad pro dohled nad hospodařením pol.stran | 23 954 000 |
| 372 | Rada pro rozhlasové a televizní vysílání | 8 473 000 |
| 373 | Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře | 25 018 000 |
| 374 | Správa státních hmotných rezerv | 810 863 000 |
| 375 | Státní úřad pro jadernou bezpečnost | 28 222 000 |
| 376 | Generální inspekce bezpečnostních sborů | 6 828 000 |
| 377 | Technologická agentura České republiky | 967 128 000 |
| 378 | Národní úřad pro kybernet.a inf. bezpečnost | 169 939 000 |
| 381 | Nejvyšší kontrolní úřad | 339 180 000 |
| Celkový výsledek | 168 091 657 000 | |
| Zdroj: Ministerstvo financí ČR | ||
Redakce se na částky uvedené v přehledu zeptala také některých ministerstev. Například Vilém Frček z odboru komunikace resortu pro místní rozvoj uvedl, že částka 32 miliard není pro resort absolutním číslem nečerpaného rozpočtu. „Ale součtem každoročního zůstatku nároků nespotřebovaných výdajů, které jsou v průběhu roku postupně zapojovány do rozpočtu. Největší část tvoří zůstatky finančních prostředků na kofinancované programy EU – více jak 30 miliard korun,“ uvedl na dotaz Frček.
Nevyčerpaných zhruba 13 miliard korun se podle ministerstva financí týká resortu práce a sociálních věcí. „Z převážné většiny se jedná o takzvané profilující výdaje – účelově určené například na programy Evropské unie, investiční programy, které budou čerpány dle harmonogramu konkrétních akcí a projektů. Se zapojením nespotřebovaných výdajů bylo uvažováno již při sestavování rozpočtu na rok 2018,“ vysvětluje Barbara Hanousek Eckhardová z tiskového oddělení ministerstva práce.
Z nevyčerpaných necelých 23 miliard na ministerstvu zemědělství zase částku tvoří v převážné části nevyplacené zemědělské dotace ze Společné zemědělské politiky.
Jak na dotaz serveru iROZHLAS.cz uvedlo přímo ministerstvo, ty jsou rozpočtovány v běžném roce a značná část se jich vyplácí až v roce následujícím. Nevyčerpané prostředky resortu dále obsahují i peníze na předfinancování pozemkových úprav či dosud nerealizované investiční akce. „Tento převod nevyčerpaných finančních prostředků z roku na rok se každoročně pravidelně opakuje,“ doplnil tiskový odbor ministerstva.
Ministerstvo životního prostředí sdělilo, že 90 procent nároků tvoří dotační programy. „Tato kapitola rozpočtu má vždy určitou rezervu, aby nemohlo dojít k ohrožení schopnosti vyplácet dotace, ta se v letech kumuluje. Není to tedy tak, že by nebyly realizovány nějaké projekty,“ odpověděl mluvčí Marek Čihák.
Redakce o vyjádření požádala také Pražský hrad. V přehledu se totiž uvádí, že Kancelář prezidenta republiky nedočerpala za posledních deset let zhruba 258 milionů korun. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček to však odmítl komentovat. „Odkazuji na zákon číslo 106,“ napsal v sms.
Fiktivní úspory
Loni přitom nároky z nespotřebovaných výdajů prověřoval Nejvyšší kontrolní úřad u vybraných ministerstev. Ve své prověrce tehdy upozornil, že nároky vznikají, když resorty nevyčerpají svůj rozpočet na daný rok. Jde však o hypotetické úspory.
„Tyto nároky nejsou finančně kryty, a pokud je chce daná organizační složka státu uplatnit, musí na ně ministerstvo financí zajistit prostředky,“ píše se v prohlášení.
Obdobně se na twitteru vyjádřil také bývalý ministr financí a šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. I podle něho nespotřebované nároky nejsou reálné peníze, ale jen účetní položka.
Přesuny bez souhlasu sněmovny
Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška je využití nespotřebovaných výdajů ministerstev legitimní: „Je legitimní s těmi penězi něco dělat, aby nenastala situace, že se najednou vyčerpají nekontrolovaně. Peníze by se ale neměly utrácet úplně jiným způsobem, než byl původní účel.“
Změny ve státní správě? Některé jsou protizákonné, kritizuje Babišovu vládu Rekonstrukce státu
Číst článek
Současně také Sobíšek upozornil, že dané přesuny peněz by neměla dělat vláda bez důvěry. „To je bytostně politické rozhodnutí a myslím, že by mělo vyžadovat jakýsi, byť tichý, souhlas Parlamentu,“ doplnil.
Andrej Babiš i ministerstvo financí se kritice brání. Podle nich přesuny nevyčerpaných peněz nebudou mít dopad na současné rozpočty. „Přesunem nečerpaných výdajů nedochází k žádnému omezení výdajů kapitol,“ uvedl.
To však z reakcí některých institucí, které server iROZHLAS.cz oslovil v návaznosti na vládní tabulky s přesuny peněz na jízdné, není úplně zřejmé. „Naše instituce bude muset přehodnotit nákupy a pokrátit některé položky provozu například u nákupu drobného majetku nebo spotřebního materiálu,“ uvedl například mluvčí Generální inspekce bezpečnostních sborů Ivo Mitáček.
Nevyčerpané prostředky by měly jít podle Andreje Babiše a ministerstva financí vedle slevy na jízdné také třeba na opravy silnic nebo zmírnění škod způsobených suchem a mrazem.
