Ani v budoucnosti nebude hlava státu volena přímo

Prezidenta republiky bude i nadále volit parlament a nikoliv občané. Přímou volbu hlavy státu měla zavést novela ústavy, kterou dnes Poslanecká sněmovna zamítla. Předpokládá se, že do konce současného volebního období už dolní komora o přímé volbě prezidenta hlasovat nebude.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vltava a Pražský hrad | Foto: Jan Rosenauer

Pro zamítnutí novely dnes hlasovalo 99 ze 183 přítomných poslanců. Zamítnutí podpořili komunisté, proti byli lidovci a unionisté. Hlasování poslanců ČSSD a ODS nebylo jednotné.

Jedna z předkladatelek normy, unionistka Tatána Fischerová odmítavého stanoviska sněmovny lituje. Zároveň ale připouští, že nebylo překvapivé. "Bylo jasné, že poté, co dočasná komise pro změnu Ústavy a ústavněprávní výbor tento zákon zamítl, takže není šance," řekla Fischerová.

Přímou volbu prezidenta sice požaduje většina občanů i mnoho poslanců a její zavedení slíbila už v roce 2002 tehdejší vláda premiéra Vladimíra Špidly, ale politici se dosud neshodli na tom, jak konkrétně by lidé měli hlavu stát vybírat.

Skupina koaličních poslanců v čele s tehdejší členkou sněmovny Hanou Marvanovou předložila novelu už koncem roku 2002. Reagovali na obavy, že se parlamentu počátkem roku 2003 nepodaří zvolit nástupce prezidenta Václava Havla.

Parlament po složitém vyjednávání zvolil hlavou státu Václava Klause. Sněmovna mezitím nepodpořila ani návrh přímé volby z dílny ODS, ani obdobný návrh bývalé Špidlovy vlády.

Jak Fischerová, tak většina ostatních poslanců už nepředpokládají, že by se do konce tohoto volebního období ve sněmovně ještě mohlo o přímé volbě prezidenta rozhodovat. "Upozorňuji na to, že zase jsou komunisté ve hře, protože podle mě bez komunistických hlasů nebude zvolen prezident, a to by bylo třeba si uvědomit," poznamenala.

Místopředseda komunistů Vojtěch Filip tvrdí, že je k zamítnutí přímé volby vedly dva hlavní důvody: "Neexistuje žádná historická tradice v České republice k přímé volbě. Pokud jde o ústavní důvody, tak i přímo volený rakouský prezident má méně pravomocí, než nepřímo volený český prezident. To by nemělo žádnou logiku."

S komunistickým místopředsedou pak souhlasí sociální demokratka Hana Šedivá, která řekla, že v Česku skutečně přímá volba tradici nemá. Pro Český rozhlas poté dodala: "Myslím si, že politická vůle nebyla tak silná, aby mohlo dojít ke změně. Já sama jsem také hlasovala pro zamítnutí v souladu s usnesením dočasné komise pro otázky ústavy."

Poslanci a senátoři se od posledních voleb v roce 2002 pokusili změnit i jiná ústavní pravidla, ale ani na nich se neshodli. Sněmovna například v závěru loňského roku neschválila vládní návrh omezit doživotní imunitu poslanců a senátorů.

Návrh na omezení imunity zákonodárců jen na dobu výkonu jejich mandátů dnes v dolní komoře znovu předložila skupina lidoveckých poslanců v čele s předsedou KDU-ČSL Miroslavem Kalouskem. Není ale jasné, zda poslanci a senátoři tento návrh podpoří.

Sněmovna totiž stejný návrh odmítla už loni, mimo jiné právě proto, že mnohým poslancům se omezení imunity nelíbí. "Až v argumentaci uslyšíte, že to není dostatečně komplexní, že to není dostatečně systémové, tak vězte, že ten, kdo bude toto říkat, se bude snažit, aby zákon neprošel," uvedl Kalousek.

Lidoveckou předlohu by sněmovna mohla projednat do léta. Zatím platí, že pokud parlament odmítne vydat zákonodárce trestnímu stíhání, je toto vyloučeno navždy. Po zániku mandátu poslanců a senátorů a také funkčního období ústavních soudců by se trestní řízení řídilo obecnými předpisy a také by neběžela promlčecí lhůta u trestných činů.

Milada Richterová, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme