Šéfové 52 českých nemocnic: Vláda zaspala, meleme z posledního, pomozte nám

Dodržujte čtyři R – rozum, roušky/respirátory, ruce a rozestupy – vyzývá více než pět desítek ředitelů nemocnic, jejichž pohled přináší Český rozhlas ve velké anketě. Situace napříč republikou podle nich není dobrá a zvládnout ji lze jedině společnými silami. Co je nejvíc trápí? Snížený přísun peněz a akutní nedostatek zdravotníků. „Personál doslova ‚mele z posledního‘ a ‚padá na hubu‘ fyzicky a psychicky,“ zoufá si Štěpán Votoček, ředitel silně zasažené nemocnice ve Slaném.

Praha/regiony Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Prosím, vydržte. Jedeme bez přestávky už rok, jsme unavení, ale naší prací je starost o vaše zdraví. Pomozte nám!“ apeluje na občany Petr Baťka, ředitel Nemocnice Břeclav. Podobně se vyjadřuje dalších pět desítek ředitelů zdravotnických zařízení.

Zásadní je podle nich dodržování opatření i osobní odpovědnost. „Chovejte se tak, jako byste covid-19 měli a nechtěli nakazit nikoho druhého a zároveň jako by člověk, s kterým mluvíte, měl covid-19 a vy jste se nechtěli nakazit od něj,“ vyzývá šéf českobudějovické nemocnice Michal Šnorek.

Co je cestou z koronavirové krize? Podle vedoucích nemocnic očkování. „Nechte se očkovat proti covidu, protože očkování je jedinou cestou, jak se ho zbavit nebo alespoň co nejdříve zmírnit jeho dopady, o čemž svědčí současná situace v domovech seniorů, kde jsou již lidé naočkováni a nemocnost tam výrazně poklesla,“ dává příklad Vladimíra Danihelková z Nemocnice Blansko.

Úhradovou vyhlášku chystáme, tvrdí ministerstvo

Materiálu je v nemocnicích dostatek, s řadou věcí pomáhají ředitelům jejich zřizovatelé. Velkým trápením je ale nová úhradová vyhláška. Například největší česká Všeobecná zdravotní pojišťovna kvůli ní snížila platby za covidové pacienty na intenzivním lůžku o třetinu a na standardním lůžku zrušila kompenzaci úplně.

A šéfové zdravotnických zařízení se shodují, že je to problém. „Současná úhradová vyhláška je nastavena na výkonnost, které nebudeme schopni v souvislosti se zastavením péče plánované v důsledku epidemie koronavirem dostát,“ stěžuje si šéf kolínské nemocnice Petr Chudomel.

Problém přibližuje Miroslav Procházka, předseda správní rady nemocnice Trutnov. „Vyhláška vznikala v době, kdy se očekával postupný útlum pandemie. Příplatky za covidové pacienty na ‚standardních‘ lůžkách jsou od 1. ledna nula korun, a to i přes prokazatelně vyšší náklady spojené s léčbou.“

Mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová ještě na začátku týdne pro Radiožurnál tvrdila, že změna vyhlášky není v plánu. „Změna úhradové vyhlášky ze strany ministerstva zdravotnictví možná není, zákon o kompenzacích by musel přijmout Parlament,“ sdělila.

Teď ovšem podle ní ministerstvo změnu připravuje. „Resort připravuje zákon o kompenzacích pro rok 2021, který by měl dát ministerstvu možnost vydat kompenzační vyhlášku pro rok 2021, stejně jako tomu bylo v roce 2020. Úhradová vyhláška pro rok 2021 počítá s bonifikací na intenzivní lůžko u hospitalizovaného pacienta s koronavirem,“ uvedla pro iROZHLAS.cz.

‚Padají na hubu‘

Právě na časté změny ze dne na den a špatnou komunikaci od ministerstva zdravotnictví i vlády premiéra Andreje Babiše (ANO) zástupci tuzemských nemocnic upozorňují. „Informace jsou často zmatečné, někdy nejsou vůbec, někdy se naopak mění i několikrát v průběhu týdne. Centrální registrační systém je nepružný a dosud se nepodařilo provázat tři státní informační systémy,“ kritizuje Martin Svoboda z olomoucké vojenské nemocnice.

„Vláda nezvládla získat podporu obyvatel pro restriktivní opatření, která selhávají. Vláda o několik měsíců zaspala s přípravou očkování a nyní nezvládá logistiku, vše zajišťují kraje a nemocnice. Vláda nedodává ani očkovací materiál, pouze vakcíny,“ vyjmenovává Štěpán Votoček, ředitel nemocnice ve Slaném. Ta na twitteru ve čtvrtek dopoledne sdílela výzvu, že naléhavě shání dobrovolníky na lůžková oddělení.

A pokračuje v popisu situace: „Personál doslova ‚mele z posledního‘ a ‚padá na hubu‘ fyzicky a psychicky. Když se sestra či lékař z covidového oddělení dostane domů, jenom spí. Jednotlivci již ‚odpadají‘. Zkrátka už nezvládnou další den vstát a jít do práce mezi dusící se a umírající pacienty. Řada zdravotníků začala užívat antidepresiva, rozpadají se jim partnerské vztahy, nemají čas věnovat se dětem,“ vyjádřil se v anketě.

Český rozhlas položil ředitelkám a ředitelům nemocnic tři otázky:

  1. Jak byste apelovali na spoluobčany, aby se nedostali v souvislosti s covidem-19 do péče vašich zdravotníků?

  2. Máte od vlády veškerou potřebnou podporu (materiál, informace, finance…)? Pokud ne, co konkrétně vázne?

  3. Pomůže vám, pokud budou pacienti s lehčím průběhem nemoci umisťováni v provizorních nemocnicích – jako tělocvičny nebo sály kulturních domů? Nebo má tento plán nějaká úskalí?

Chybí personál

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) minulý týden v pátek na tiskové konferenci prohlásil, že by lidé ve chvíli vyčerpání kapacit mohli být umístěni do zařízení, která k tomu neslouží. „Dá se to říct i parafrázovat třeba tím, že by to mohly být i ty tělocvičny,“ podotkl. O dva dny později v pořadu Partie uvedl, že výrok byl vytržený z kontextu.

Šéfové nemocnic se ovšem shodují, že taková varianta rozhodně není v možnostech českého zdravotnictví. „Nemocnice mají dostatečné kapacity, pacienti s lehkým průběhem mají být léčeni doma,“ míní Ladislav Václavec z krnovského zdravotnického zařízení.

Více než chybějící lůžka trápí jeho i další desítky vedoucích nedostatek personálu. Upozorňují, že právě na tom ztroskotaly polní nemocnice v Letňanech a na brněnském výstavišti. S tělocvičnami nebo jinými sály by přišel stejný problém.

„Spíš než vyvádět péči z nemocnic bychom se měli snažit dostat do nich zdravotníky, ať už profesionály z ambulantního sektoru, či soukromých pracovišť, nebo ty, kteří se na zdravotnickou profesi teprve připravují. Preferovali bychom tedy spíš opětovnou pracovní povinnost,“ volá po opětovném zapojení mediků Tomáš Gottvald z Nemocnic Pardubického kraje.

Také Martin Stračák z Vojenské nemocnice Brno nabízí řešení. „Spíše by bylo dobré maximálně využít stávající léčebny dlouhodobě nemocných, pracoviště následné péče, domovy důchodců a podobně. Následná péče je v brněnském regionu dlouhodobě poddimenzovaná a neřešení této situace se nám nyní vymstilo,“ kritizuje.

Že je v Česku nedostatek kvalifikovaného personálu, potvrdil na úterní tiskové konferenci i náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Černý. Možnou cestu přitom ukazuje například Slovensko, které žádá o pomoc okolní země. O to ovšem ministerstvo zahraničí podle jeho šéfa Tomáše Petříčka zatím nikdo nepožádal.

„Nepřišel požadavek na to, abychom partnery v Evropě žádali o poskytnutí personálu. Kdyby k tomu došlo, jsme připraveni vstoupit do jednání,“ řekl šéf Černínského paláce na dotaz serveru iROZHLAS.cz.

Podle ministerstva zdravotnictví je nicméně termín „tělocvična“ spíše pro ilustraci toho, jak vážný problém je nedostatek kapacity. „Ve chvíli, kdy budou vyčerpány kapacity nemocnic v tom smyslu, že tam budou ležet jenom pacienti na jednotkách intenzivní péče s covidem nebo něčím jiným, potom další pacienty, kteří nějakou zdravotní péči rovněž potřebují, bude nutné umístit jinam,“ uvedla pro iROZHLAS.cz mluvčí Barbora Peterová.

„Jednou z možností, o které se nyní jedná, je umístění těchto pacientů do lázeňských zařízení. Jednalo by se samozřejmě o pacienty, kteří nepotřebují intenzivní péči,“ dodala mluvčí ministerstva.

Regionální zpravodajové Českého rozhlasu, Martin Štorkán a Vítek Svoboda