Ombudsmanka Šabatová dostala nejvyšší francouzské vyznamenání. ‚Je to pro mne pocta,‘ řekla

Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová obdržela nejvyšší francouzské vyznamenání. Řád čestné legie získala za celoživotní odhodlání bojovat za ochranu lidských práv a právního státu.

Tento článek je více než rok starý.

Praha/Paříž (Aktualizováno: 18:53 18. 6. 2018) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ombudsmanka Šabatová dostala nejvyšší francouzské vyznamenání

Ombudsmanka Šabatová dostala nejvyšší francouzské vyznamenání | Zdroj: Kancelář veřejné ochránkyně práv

Vyznamenání udělené dekretem prezidenta republiky předal ombudsmance Anně Šabatové francouzský velvyslanec v Česku Roland Galharague, informovala v pondělí francouzská ambasáda na svém facebooku.

Řád Čestné legie

Řád Čestné legie začal udělovat Napoleon Bonaparte jako uznání za vojenský, kulturní, vědecký či společenský přínos Francii. Poprvé ho předal v roce 1802.

Řád čestné legie je vyznamenáním za vynikající civilní nebo vojenské zásluhy o francouzský národ.

„Udělení Řádu čestné legie je pro mne pocta a také zadostiučinění. Francie ocenila i to, že se o lidská práva zasazuji trvale – před rokem 1990 i nyní, ať už se jedná o sociálně vyloučené Romy, cizince včetně uprchlíků nebo osoby s odlišnou sexuální orientací,“ řekla Šabatová.

Ombudsmance později pogratuloval také ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán. Blahopřeji k naprosto zaslouženému ocenění," napsal na twitteru.

Z českých osobností Řád čestné legie již získali váleční veteráni František Fajtl a František Peřina nebo předseda Vojenského výboru NATO generál Petr Pavel.

Jeho držitelem je od roku 2006 i manžel Šabatové, novinář Petr Uhl. Vysoké francouzské vyznamenání získal i on za boj o lidská práva a svobodu a také za snahu o sbližování obou zemí. Držitelem čestné legie byl od roku 2000 i první veřejný ochránce práv Otakar Motejl.

Kdo je Anna Šabatová?

Šabatová v sobotu oslaví 67. narozeniny. Do funkce ombudsmanky ji poslanci zvolili v únoru 2014. Před listopadem 1989 se angažovala v disentu, patřila k prvním signatářům Charty 77, v roce 1986 byla její mluvčí.

V letech 1978 až 1990 byla členkou Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, jehož je spoluzakladatelkou, a podílela se na vydávání periodika Informace o Chartě 77. Kvůli disidentské činnosti ji komunistický režim perzekvoval a v letech 1971 až 1973 věznil. Byla vyloučena z vysoké školy.

Celoživotně se angažuje v oblasti ochrany lidských práv, zajímá se o sociální politiku v širším slova smyslu. Je držitelkou řady vyznamenání, například medaile Za zásluhy (2002), Ceny OSN za obranu lidských práv (1998) a Ceny Alice Garrigue Masarykové (2010).

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme