„Jmenuju se Bill, a jsem alkoholik,“ tak se prý na první schůzce Anonymních alkoholiků před 75 lety představil jeden ze zakladatelů hnutí, Američan William Wilson. Dnes mají Anonymní alkoholici asi dva miliony členů a působí zhruba ve sto padesáti zemích, včetně České republiky. Hnutí vychází z předpokladu, že schopnost zůstat střízlivý se zvyšuje s množstvím pomoci, kterou člověk poskytne druhým.

Tento článek je více než rok starý.

15:39 10. června 2010 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Anonymní alkoholici mají jediný cíl a to pomoci vlastním členům. Jiné ambice tato organizace nemá. Zcela objektivně vzato, existují vědecky podložená data o tom, že tento jejich cíl naplňují. Lidé, kteří docházejí na ta setkání, mají mnohem větší naději na úspěšnou abstinenci,“ říká Karel Nešpor, primář oddělení léčby závislostí v Psychiatrické léčebně v Praze.

„Anonymní alkoholici posunuli vývoj medicíny a psychoterapie vpřed. V době, kdy organizace vznikla, žádné terapie neexistovaly. Neexistovaly ani žádné pacientské organizace. Anonymní alkoholici tedy také spustili demokratizaci medicíny,“ pokračuje Nešpor a dodává:

„Pro řadu lidí je nicméně lepší kombinovat sezení u Anonymních alkoholiků s lékařskou péčí. Jestliže má někdo těžký odvykací stav, potřebuje lékaře. To si Anonymní alkoholici uvědomují a takové lidi k lékařům směřují.“

Helena Berková, Jan Piroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít