Anonymní SIM karty v Česku domluví dva ze tří zločinů

Nález odposlouchávacího zařízení u poslankyně Kristýny Kočí nejspíš zase rozvíří debatu o zákazu anonymních SIM karet. Ve štěnici, kterou u ní bezpečností agentura našla, totiž jedna taková byla. Policie už dlouho volá po jejich zrušení nebo alespoň po tom, aby znali jména jejich majitelů. Poslanci chtěli předplacené SIM karty, které si lidé mohou koupit u stánku, naposledy zrušit před rokem.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Muž telefonuje | Foto: Corbis

Pomocí předplacených SIM karet se prý anonymně domlouvá přes 70 procent zločinů a roste tak hlavně míra internetové kriminality. Předplacené karty má ale v Česku asi polovina zákazníků, operátoři proto nechtějí o zrušení nebo jakémkoliv omezení ani slyšet.

„Anonymní karty se dají použít anonymně,“ potvrzuje specialista na odposlechy Jiří Schmidt. „Nicméně musíte je použít v anonymním telefonu, který si koupíte poprvé a naposledy, budete je používat maximálně týden – čtrnáct dní, pak všechno zahodíte. To samé musí udělat na druhé straně třeba ten, kvůli komu si to pořizujete. Pak můžeme říci ano, telefony jsou skutečně anonymní,“ dodává Schmidt.

Přehrát

00:00 / 00:00

Příspěvek Alžběty Havlové na téma anonymních SIM karet v Česku

Pokud jedno z toho dřív nebo později neuděláte, už anonymní nejste. „Pokud se dopustíte něčeho nekalého, policie dřív nebo později vaši anonymitu jednoduše rozlomí,“ upozorňuje Schmidt.

V České republice tedy mohou být karty anonymní, prodejce nezjišťuje vaši identitu. Ne ve všech zemích to ale takhle funguje, upozorňuje nezávislý konzultant a publicista Jiří Peterka: „Na Slovensku od roku 2008 mají neanonymní SIM karty, tam by prodejce potřeboval vidět nějaký osobní doklad, aby si zaevidoval, komu to vlastně prodal. To ale nebrání, abyste SIM kartu někomu dali, pro někoho, kdo chce podvádět, ji koupil nějaký bílý kůň.“

To potvrzuje i Jiří Schmidt: „Bylo by třeba udělat i bé a říct, aby každé dobíjení karty bylo podmíněno tím, že předáte nějaký průkaz totožnosti,“ nabízí řešení Schmidt. Tím by ale podle něj odradili spoustu lidí od používání karet, a ti by raději využívali nějaký paušál.


Po třech letech se navíc ukazuje, že toto opatření mělo na Slovensku na kriminalitu a objasněnost trestných činů minimální dopad. Další překážkou při „de-anonymizaci" přeplacených karet jsou - jak jinak - peníze, tedy náklady.

Přínos de-anonymizace mobilních SIM karet by byl hodně malý ve srovnání s náklady na práci a boj s negativní publicitou, kterou by to přineslo, myslí si Peterka.

Předplacenek by se totiž podle Peterky spousta lidí vzdát nechtěla. „Dnes statistiky ukazují, že polovina SIM karet je na principu zpoplatnění. Je řada zákazníků, kterým tento způsob vyhovuje. Kteří nechtějí platit nějakou měsíční částku, raději si nabijí, třeba proto, že se bojí vysokého účtu nebo málo provolají,“ analyzuje Peterka.

Zároveň dodává, že podobný model jako my mají také v Polsku, kuriózní je ale příklad z Mexika.

Alžběta Havlová, Michal Šenk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme