Za 30 let mohou lidé umírat víc na bakterie než rakovinu, varují lékaři před nadužíváním antibiotik
Lékaři varují před přílišným a často zbytečným užíváním antibiotik. Někteří lidé si je totiž v ordinacích nechávají předepisovat i na běžné virózy. Časté užívání ale může způsobit antibiotickou rezistenci – tedy stav, kdy už běžná antibiotika nebudou na nemoci účinkovat.
Podle Ludmily Bezdíčkové ze Sdružení praktických lékařů může už za třicet let umírat víc lidí na nákazu odolnou bakterií než na rakovinu. I člověk, který nikdy nebral antibiotika, pak může dostat bakterii, na kterou už zkrátka léčiva zabírat nebudou.
Chybí antibiotika i přípravky proti diabetu. Ministerstvo očekává zlepšení do dvou týdnů
Číst článek
„To, že nevidíme bezprostřední následky a důsledky ve svém vlastním životě nebo životě svých blízkých, neznamená, že to riziko pro populaci není veliké,“ zdůrazňuje Bezdíčková.
Nových antibiotik je totiž málo a jejich vývoj je časově i finančně náročný. V Česku sice spotřeba antibiotik v covidových letech klesla, loni se ale opět přiblížila úrovni z roku 2019.
V posledním čtvrtletí loňského roku byla spotřeba asi o třetinu vyšší než ve stejném období v předpandemickém roce. Radiožurnálu to řekla Helena Žemličková z Národní referenční laboratoře pro antibiotika. Podle ní se ta nadměrná a zbytečná spotřeba týká hlavně některých skupin antibiotik.
„Klesá spotřeba těch antibiotik, která by preferenčně měla být používána. Ale roste spotřeba těch širokospektrých antibiotik, která je neodůvodnitelná. Jenom proto, že to antibiotikum je výhodné, užívá se třeba tři dny nebo dokonce i jeden den. Pro pacienty to vypadá komfortně a jednoduše se to předepisuje,“ popisuje problematiku Žemličková.
Cesta za antibiotiky
Lékaři, se kterými Radiožurnál hovořil, popisovali případy, kdy nemocní lidé obchází několik ordinací a přemlouvají zdravotníky, aby jim antibiotika napsali. A to i v případech, kdy by je správně užívat neměli.
Právě to ale k rezistenci vede. V budoucnu to může způsobit velké problémy. To ale není jediná potíž, antibiotika jsou taky velkou zátěží pro organismus a můžou ničit játra a střevní mikroflóru.
A jak mohou nemocní lidé sami poznat, jestli jejich potíže způsobily bakterie, nebo viry?
Jednoduchým pomocníkem je CRP test, ten právě pomáhá rozlišit mezi bakteriální a virovou infekcí.
Olomoučtí vědci přišli s novým nanomateriálem na odhalování zbytků antibiotik ve vodě
Číst článek
„CRP je reaktant akutní fáze infekce. Zvyšuje se řádově 12 hodin po vypuknutí infekce a má nějakou svoji dynamiku. Potřebujeme od pacienta vědět, kdy měl první příznaky a jak se to vyvíjí,“ uvádí místopředseda Sdružení praktických lékařů Michal Bábíček.
Nemocní lidé si takový základní test můžou ještě před návštěvou ordinace koupit i v lékárně. Dělá se z kapky krve z prstu. Za zhruba pět minut se na testu ukáže buď jedna, nebo dvě čárky – jako to známe třeba z antigenních testů na covid-19.
„Pokud vám vyjde z lékárny orientační CRP test negativní, nemá smysl za lékařem chodit. Je potřeba tu virózu vyležet,“ vysvětluje Bábíček.
„Je potřeba říct, že běžná viróza trvá 7 až 10 dnů. Vám nebude dobře první den, ani druhý, třetí, nebo čtvrtý. Ale až ten sedmý,“ dodává Michal Bábíček.
Tématu se budou v úterý věnovat odborníci u kulatého stolu v Poslanecké sněmovně.
