Ministerstvo zdravotnictví získalo anticenu Velkého bratra za návrh na sledování občanů

Anticenu Velkého bratra za loňský rok mají ministerstvo zdravotnictví, společnost Cogniware a poslanci ANO Monika Červíčková a Jiří Mašek. V 16. ročníku soutěže o největšího slídila jim je udělila porota neziskové organizace Iuridicum Remedium (IuRe). Ministerstvo zdravotnictví získalo anticenu za sérii pochybení při nakládání s osobními údaji v průběhu epidemie.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministerstvo zdravotnictví | Zdroj: Úřad vlády ČR

Ministerstvo zdravotnictví získalo anticenu za „dlouhodobého slídila“, a to mimo jiné za návrh novely zákona o veřejném zdraví, podle kterého má hygienická služba získávat data o pohybu lidí od mobilních operátorů. Ministerstvo také podle IuRe nařídilo hygienickým stanicím zasílat údaje o lidech v karanténě policii. Třetí největší pochybení ministerstva organizace vidí v nastavení formulářů na antigenní testování a očkování, v nichž podle ní byly zakomponovány sledovací prvky různých společností, jako jsou Google a Seznam.

Registrační systém na antigenní testy posílá data reklamním gigantům, ministerstvo chystá audit

Číst článek

V souladu s pravidly

„Ministerstvo zdravotnictví věnuje maximální pozornost ochraně osobních údajů, a to jak v rámci běžné činnosti, tak v rámci činnosti spojené s epidemií covid-19,“ uvedla mluvčí ministerstva Barbora Peterová. V rámci nástrojů Chytré karantény a Centrálního rezervačního systému k testování a očkování podle ní postupovalo ministerstvo zdravotnictví výhradně v souladu s pravidly pro GDPR.

„Pokud byly i přesto odhaleny některé nedostatky způsobené nutností rychlého nasazení nástroje, přistoupilo ministerstvo zdravotnictví k jejich promptní nápravě,“ uvedla také Peterová. Doplnila, že ministerstvo pravidelně konzultuje ochranu osobních dat s Úřadem pro ochranu osobních údajů a s dalšími profesními organizacemi.

Cenu za „úředního slídila“ získali Červíčková a Mašek za pozměňovací návrh k vládní novele zákona o elektronických komunikacích, podle kterého by prodejci předplacených SIM karet měli právo získávat rodná čísla zákazníků, kteří si kupují předplacené SIM karty do mobilních telefonů. U cizinců by pak směli získávat údajů více, například jejich jména, data narození nebo bydliště. Tyto údaje by předávali operátorům.

„Firemním slídilem“ se stala česká společnost Cogniware, která podle IuRe vyvíjí sledovací systém Cogniware Insights a dodává ho autoritářským režimům, například do Saúdské Arábie či Jordánska. Systém podle organizace obsahuje celou řadu modulů na rozpoznávání tváře, hlasu nebo emocí. Cogniware ale nemá kontrolu nad tím, jakým způsobem je systém využíván, tvrdí IuRe. Podle dřívějších informací médií firma spolupracuje i s českou policií.

Chytrá karanténa: Kdo dostane moje data? A dozví se sousedi, že mám koronavirus?

Číst článek

Velký bratr Flegr

Evoluční biolog Jaroslav Flegr z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který získal anticenu za výrok Velkého bratra, podle IuRe v příspěvku na facebooku uvedl, že státním orgánům by mělo být povoleno využívat neanonymizované informace o poloze osob z mobilních telefonů a také informace o jejich bankovních transakcích. Takový zásah do soukromí podle Flegra umožnil rozvinutým asijským státům zefektivnit vyhledávání nově nakažených a porazit epidemii.

IuRe zároveň poskytla novinářům i Flegrovu reakci. V ní uvedl, že příspěvek zveřejnil pouze na svém facebooku, a to v rámci propagace dotazníku, v němž zjišťoval názor veřejnosti na podobné otázky. Zdůrazil i to, že v příspěvku upozornil na nutnost pečlivě regulovat takový zásah do občanských práv zákonem a navrhl, aby byl příslušný zákon připravený v předstihu, případně byl přejatý z legislativy některé demokratické země.

Porotci udělují i pozitivní cenu Edwarda Snowdena tomu, kdo se v uplynulém roce zasloužil o ochranu soukromí. Získala ji dvě disentní, neboli nesouhlasná stanoviska soudkyně Ústavního soudu Kateřiny Šimáčkové. První bylo stanovisko k nálezu Ústavního soudu, který v květnu 2019 posvětil plošný sběr metadat o elektronické komunikaci. Druhé bylo vydáno k nálezu, který posvětil stávající fungování systému zdravotnických registrů z listopadu 2020.

Toto ocenění organizace pouze vyhlásila, Šimáčková si ho nepřevezme. V reakci uvedla, že jako soudkyně musí dbát na to, aby nebyla narušována důvěra veřejnosti v nestranné a spravedlivé rozhodování soudů, a pravidla profesní etiky jí nedovolují přijímat ocenění za to, jak vykonává soudcovskou funkci.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme