Antonín Koláček o kauze MUS: Korupce do našeho příběhu nepatří

Za podvody a praní špinavých peněz při sporné privatizaci Mostecké uhelné společnosti poslal švýcarský soud pět obžalovaných na několik let za mříže, šestý vyvázl s peněžitým trestem. Čeká se ještě na možné vyjádření švýcarského odvolacího tribunálu, ten ale zkoumá jen možná porušení tamních zákonů a rozsudky pravděpodobně neovlivní. A v době, kdy už nejsou obvinění omezováni probíhajícím procesem, přicházejí s vlastní verzí, jak to bylo s prodejem menšinového podílu státu v MUS v roce 1999.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Antonín Koláček odsouzený v kauze Mostecké uhelné společnosti (MUS)

Antonín Koláček odsouzený v kauze Mostecké uhelné společnosti (MUS) | Zdroj: ČTK

Mezi odsouzenými je i Antonín Koláček, který od soudu v Bellinzoně odešel s nejvyšším trestem. Měl by si odsedět 4 roky a 4 měsíce ve vězení a zaplatit pokutu skoro čtvrt milionu korun.

Vy už jste byl po vynesení rozsudku médii citován, že někteří ministři tehdejší vlády Miloše Zemana věděli, o co v případu MUS jde. Co přesně měli vědět - že Appian Group není americký investor, ale že za ním stojíte vy spolu s dalšími?

Při transformaci české ekonomiky se ve většině případů případů postupovalo neveřejně. Ale tehdy se neveřejně vědělo, že v této skupině se angažujeme také my jako manažeři. Připustil to ve výslechu například tehdejší ministr Grégr, že se o tom v kuloárech vědělo. A pan Češka (někdejší předseda Fondu národního majetku, pozn. red.) o tom mluvil zcela veřejně, že jsme za tím. My jsme už v dubnu 1998 psali panu Češkovi, že jsme připraveni odkoupit podíl MUS, který držel stát.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si, co ke kauze MUS řekl na Radiožurnálu jeden z odsouzených Antonín Koláček. Případ komentoval také Milan Urban exministr průmyslu a obchodu za ČSSD, a svůj pohled přidal komentátor Lidových novin Tomáš Němeček

Byla to alespoň významná část ekonomických ministrů?

Z různých spisů vím, že se naším případem zabývala i Bezpečnostní informační služba, že pan ministr Bašta upozorňoval na to, že jsou součástí privatizace také manažeři. Nebylo na tom shledáno nic závadného. Stejně tak pan velvyslanec ve Švýcarsku Šedivý signalizoval tuto informaci.

Jakým způsobem a od koho to měli vědět - od vás nebo skrze nějakého prostředníka?

Já jsem se jako představitel Mostecké uhelné stýkal s mnoha lidmi z vlády, z ministerstev. Byl jsem členem Svazu průmyslu, takže také proto.

Platí to i pro politiky jiných stran, než vládní sociální demokracie? Teď myslím hlavně ODS, jejího partnera v tehdejší opoziční smlouvě.

Samozřejmě. Mostecký region byl v té době pod obrovským tlakem restrukturalizace celé české ekonomiky. Rušila se větší část té energeticky náročné výroby a nevědělo se, kolik hnědého uhlí se bude v České republice dále těžit. My jsme v mosteckém regionu všichni, včetně odborů, spolupracovali na tom, aby se restrukturalizace povedla v sociálním smíru.

Co z toho vyplývá? Chcete říct, že bez těchto vazeb na politiky byste MUS neovládli?

Budova soudu ve švýcarské Bellinzoně, kde byl vynesen rozsudek v kauze Mostecké uhelné společnosti (MUS) | Foto: ČTK

To určitě ne. Bez těchto vazeb bychom nedokázali stabilizovat Mosteckou uhelnou a restrukturalizovat v takovém sociálním smíru, jak se to tehdy povedlo.

Tím chcete říct, že vláda jako celek tedy oficiálně věděla, kdo přesně stojí za Investenergy, respektive Appian? A že to tiše posvětila?

Já si nemyslím, že znali celou strukturu Appian, protože tu jsem v detailech neznal pořádně ani já. Nicméně vědělo se, že manažeři jsou ti, kteří mají zájem o Mosteckou uhelnou, o její restrukturalizaci, stabilizaci a privatizaci.

Jde jen o vazby? Spekuluje se, že část vyvedených peněz skončila na provizích, úplatcích. Co tedy možná korupce - o ní vyplavaly informace během švýcarského vyšetřování. Tu komentovat nebudete?

Já si nemyslím, že korupce je součástí našeho příběhu. Samozřejmě jsme poskytovali prostředky různým lobbistům, to ale bylo běžné v minulosti a je i v současnosti. Například Peter Kovarčík pro pana Češku organizoval akci Děti na prvním místě a tu jsme také podporovali.

Soud citoval například případ, kdy šlo asi 170 milionů korun na zahraniční účet lobbisty Pavla Musely, od něj pak šly cca 3 miliony na švýcarský účet bývalého náměstka ministerstva průmyslu a obchodu Roberta Sýkory.

Podle mých informací pan Musela spolupracoval ekonomicky a obchodně s různými lidmi a komu posílal peníze, to já opravdu nevím.

Mimochodem, proč jste o tom během procesu nic neřekl a začal s tím až teď?

Protože mi přijde líto být jedinou obětí za celé období privatizace v České republice. A už vůbec mi přijde nepřípadné být obětí touhy Švýcarska po ukázání čisté tváře.

Neodvádíte pozornost, nerelativizujete svou vinu, nebo to, čeho jste se podle švýcarské justice dopustili?

Já jsem přesvědčený o tom, že podle švýcarských zákonů se nedá soudit česká privatizace v 90. letech.

Antonín Koláček a advokát Pavel Kavínek se dostavili k druhé části procesu v kauze privatizace Mostecké uhelné společnosti ve švýcarské Bellinzoně | Foto: ČTK

Vám se tajné vyvedení asi tří miliard ze společnosti na nákup vlastních akcií přes klubko neprůhledných firem nezdá jako trestný čin?

To zcela určitě není trestný čin. To prověřovali v té době právníci i policie.

A není to tedy minimálně neetické?

V té době to tak nevypadalo. Možná z dnešního pohledu se to tak dá říct, ale v té době se koncentrovaly v České republice balíky různých akcií a cílem bylo privatizovat společnosti co nejrychleji, tak, abych se jich ujali lidé, kteří věděli, co s těmi společnostmi.

Také jste řekl, že ve Švýcarsku leží mnohem více peněz z české privatizace a že se řada věcí dostane na povrch. Co tím přesně myslíte? Jaké kauzy?

Citoval jsem jednu, která mi přijde v porovnání s naší prazvláštní. Veřejně se mluvilo o tom, že pan Janoušek má ve Švýcarsku také dvě až tři miliardy korun. A tyhle prostředky podle našich švýcarských advokátů byly označeny za čisté, a tudíž se s nimi dál nic nedělo. Zatímco naše prostředky jsou rozhodnutím soudu označeny za špinavé a přitom to nejsou prostředky z Mostecké. To jsou prostředky ZA prodej Mostecké, které jsme obdrželi od kupce Mostecké pana Tykače. Jsou tam prostředky z dalších privatizací, ty nebudu teď nijak komentovat. Ale to nemusí být špatně.

Jak to víte? Můžete to doložit?

Tady ani není co dokládat. Já jsem tím nemyslel nic zlého, nechci na nikoho útočit. Já tím jen hájím naši pozici, protože si opravdu nemyslím, že prostředky, které jsou ve Švýcarsku uložené, v dobré víře ve švýcarský bankovní systém, jsou špinavé. My jsme je získali za prodej Mostecké uhelné.

Odsouzení bývalí manažeři Mostecké uhelné | Foto: Český rozhlas

Martin Křížek, Kateřina Prachařová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme