Apokalyptické vize neobstojí, říká o přímé volbě prezidenta politolog Pehe
Debata o zavedení přímé volby prezidenta se už vede tolik let, že by se mohlo zdát, že už jsme slyšeli dost argumentů pro i proti. Většina senátorů navíc dala už před dnešním jednáním najevo, jak bude hlasovat. Přesto rozprava o předloze, která se do horní komory dostala ze sněmovny, zabrala spoustu hodin.
Například senátor ČSSD Jiří Dienstbier řekl, že návrh podpoří, přestože k němu má stále určité výhrady.
„Můžeme se bavit o celé řadě dílčích změn. Některé bych přivítal. Například, aby senát spolurozhodoval o nominacích do bankoví rady ČNB. Ale v tuto chvíli je nějaká situace, kdy to vypadá, že pro přímou volbu lze získat podporu pouze v té podobě, tak jak je návrh ústavního zákona,“ vysvětlil senátor.
Naopak senátor ODS Jiří Oberfalzer je nadále proti takovémuto způsobu zavedení přímé volby.
„Prezident, který bude volen přímo, by měl mít daleko větší postavení v našem ústavním řádu. Měl by mít větší pravomoci. Ale my se ubíráme přesně opačnou cestou. Jeho postavení se oslabuje. Zůstane z toho jen taková lidová hra, ale on bude slabší než ten dosavadní,“ argumentuje Oberfalzer.
Proti zavedení přímé volby se jednoznačně vyslovila i současná hlava státu Václav Klaus.
„Pan prezident ví, že má tu diskuzi sledovat spíše z povzdálí, protože přímo jeho se netýká,“ komentuje tajemník prezidenta republiky Ladislav Jakl.
„Zákonodárci se tak trochu polapili do vlastní pasti,“ říká politolog Jiří Pehe. „Po té minulé volbě, která nebyla výrazem demokratických poměrů, tak všechny strany slíbily, že zavedou přímou volbu a teď už z toho nemohou ven,“ míní politolog.
Tajemník Jakl ale varuje před představou, že přímá volba prezidenta bude lékem a cesta, v které se vyhneme věcem, kterých jsme byli dřív svědky.
„Bude to mnohem a mnohem horší. Přímá volba prezidenta bude velkým divadlem. Bude přetlačovanou velikých milionů a možná i miliard, z nichž většina bude plout někde skrytě našim zrakům,“ přibližuje Ladislav Jakl svůj názor.
Podle něj půjde o velké mediální divadlo a výsledkem bude dost možná někdo, kdo bude mít dost peněz a dost vlivu v médiích.
Politolog Pehe ale namítá, že je v podstatě jedno, jak bude prezident volen, ale záleží na ústavním vymezení pravomocí.
„Apokalyptické vize neobstojí ve srovnání s těmi zeměmi, které přímou volbu prezidenta mají a přitom zůstávají parlamentními demokraciemi,“ oponuje Pehe.
Občané se chtějí zapojit do demokratického procesu, volit si svého prezidenta a jelikož neexistuje v Evropě příklad, že by to vedlo k nějaké katastrofě, tak proč ne,“ uvažuje Pehe.
Tajemník Jakl předvídá neúspěch přímé volby prezidenta i z hlediska nezkušenosti občanů.
„Ve své podstatě je jedno, jaký volební systém použijeme. To se ustálí až po třech, čtyřech, pěti volebních obdobích. Napoprvé budou lidé velmi nemile překvapeni. Jak průběhem, tak výsledkem,“ je přesvědčen Ladislav Jakl.
„Problém té konstrukce spočívá v tom, že se sice rozšiřuje právní odpovědnost, ale stěžuje se podání žaloby,“ popisuje tajemník Stálé komise Senátu pro ústavu Jan Kysela stav, kdy přímo zvolený prezident nebude nikomu odpovědný.
"Do jisté míry to oslabení odpovědnosti v tom návrhu asi přítomné je,“ dodává Kysela.
