Archeologická novela má radikálně omezit rabování vykopávek

Vykradači archeologických vykopávek už nebudou mít v Česku na růžích ustláno tak, jako dosud. Po 24 letech vzniká příslušná novela, která má zabránit hledačům pokladů v rabování vykopávek. Na novele pracoval dvacetičlenný tým archeologů, architektů i zástupců krajských samospráv. Úprava prochází připomínkovým řízením na ministerstvu kultury a v listopadu by ji mohla schvalovat vláda.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vykopávky v Mikulčicích | Foto: Jaroslav Sedlák

Zvuk detektoru kovů se nejvíc ozývá v prostoru, který si už předtím vytipovali archeologové k průzkumu. Oni sami detektory také někdy používají, ale hledači pokladů s nimi pracují častěji a většinou proto, aby zbohatli.

„Boom detektorářství je tak posledních 25 let, protože dříve tyto přístroje nebyli,“ vysvětluje ředitel Archeologického ústavu Akademie věd Luboš Jiráň. V Česku je podle něj takových profi přístrojů asi 20 tisíc.

Přehrát

00:00 / 00:00

O změnách, které přináší archeologická novela, informovala v Ranním Radiožurnálu reportérka Michalea Vetešková.

„Je jasné, že člověk, který investuje až 30 nebo 50 tisíc do takového přístroje, ví proč to dělá. Někteří profesionálové sledují archeologickou literaturu, aby věděli, kde jsou lokality. Čili je to takový boj, že my třeba máme informace, které ani nepublikujeme, protože se bojíme, že v okamžiku publikace to bude vyrabováno,“ vysvětlil Jiráň.

Eliminace detektorářů

Archeologická novela by nelegálnímu rabování měla zabránit. Jak ale uvedla náměstkyně ministra kultury Anna Matoušková, upravit tento fenomén zákonem je z hlediska legislativního velmi obtížné.

„Nicméně my předpokládáme, že se nám konstatováním, že je možno získávat nebo konat archeologické výzkumy pouze v režimu záchranného archeologického výzkumu daného tímto zákonem, tato eliminace detektorářů zase ale aspoň trošku podaří,“ přiblížila.

Hledači budou moci vstoupit se svým detektorem na takové území jen v rámci záchranných archeologických prací. Pokud toto pravidlo poruší, hrozí jim daleko tvrdší postih než v minulosti.

„Samozřejmě, že procházení s detektorem kovů a narušování archeologických terénů je v rozporu se zákonem i dnes, ale postižitelnost je samozřejmě jiná,“ dodala Matoušková.

Omezení rabování vítají i ti, kteří se sami považují za hledače pokladů, jako například novinář Adam Krejčí, který vydává Detektor revue:

„Spolupracujeme s několika muzei, v podstatě bezplatně provádíme i průzkum pro některá muzea, zachováváme všechny podmínky archeologického vyzvednutí.“

Archeologická novela přináší řadu změn

Na archeologické novele pracoval dvacetičlenný tým archeologů, architektů i úředníků z městských samospráv. Obsahuje i jiné změny. Měl by ulevit investorům a stavebníkům od byrokratických formalit, jakmile se na jejich pozemku odehrává archeologický průzkum. Ten by povolovalo ministerstvo kultury a současně evidovalo organizace, které ho smějí provádět.

„Čili veřejnost bude mít jistotu, že oprávněné organizace, které budou na tomto seznamu, jsou skutečně těmi subjekty, které mohou oficiálně provádět archeologické výzkumy. V současnosti seznam sice ministerstvo kultury má, ale nemělo právní zmocnění k tomu vést oficiálně takovýto registr a v současné době neměl v podstatě stavebník nebo ‘občan‘ možnost si vybrat archeologickou oprávněnou organizaci, která bude konat výzkum na pozemku,“ vysvětlila Matoušková.

Další změnou je i to, že jestli se do 40 dní majiteli pozemku nebo investorovi neozvou odpovědní archeologové, může začít kopat i bez jejich průzkumu.

Michaela Vetešková, bre Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme