Architekt Lukeš: Výškové budovy mohou být v Česku jen na určitých místech
V Brně dnes začíná stavba nejvyšší budovy v České republice. AZ Tower bude vysoký 109,5 metru a překoná o půl metru dosud nejvyšší budovu City Tower, která sídlí v Praze na Pankráci. Výškové budovy v České republice mohou být podle architekta Zdeňka Lukeše jen na určitých místech.
„Já jsem se díval na mapu lokality, myslím si, že je to v místě, kde je takové jako rozhárané předměstí Brna směrem k dálnici a v tomto místě se nějaká dominanta objevit může,“ domnívá se Lukeš.
První úvahy o stavbě výškových budov sahají do období první republiky, kde se v soutěžích na zástavbu pankrácké pláně uvažovalo, že právě tam by mohl vyrůst ‚pražský Manhattan‘.
„Architekt Gillar tam se svým týmem připravoval v roce 1930 návrhy kolektivních domů a architekt Havlíček pracoval na projektu výškových domů na panoramatu Prahy. Nic z toho se samozřejmě nepostavilo,“ říká Lukeš.
První vyšší pražskou stavbou byl Havlíčkův a Honzíkův penzijní ústav – dnes odborový dům na Žižkově.
Některé projekty výškových budov vyvolávají kontroverzi. V Praze vznikl unikátní projekt, který v počítačovém programu umožňuje simulovat stavby na panoramatu a probírat, do jaké míry mohou nebo nemohou být v horizontu Prahy škodlivé.
„V Praze jsou citlivá místa, kde výšková budova stát nemůže. Pak jsou sporná místa, jako je Pankrác a někdo si myslí, že ani tam výšková budova nepatří,“ dodává Lukeš.
Na Pankráci se výškové budovy začaly stavět v 70. letech - budova Kovo a palác Českého rozhlasu.
„Já jsem si na ně zvykl, ale chápu, že někteří lidé jsou na výškové budovy v Praze alergičtí. Mě se vždycky líbila budova, kterou si kdysi postavila společnost Aritma ve Vokovicích, má asi 80 metrů, je v docela hezké scenérii a nikde v dálkových pohledech Praze nevadí. Myslím, že jsou lokality, kde se může postavit vyšší budova – palác Kovo v Holešovicích, to je podobný případ,“ říká Lukeš.