Armáda bude létat na Gripenech

Naši vojenští piloti budou létat na stíhačkách Jas-39 Gripen. Vláda se totiž rozhodla zahájit jednání o nákupu 24 letounů s jejich výrobcem, britsko-švédským konsorciem BAE Systems-Saab, který jako jediný dokončil výběrové řízení na dodávku strojů a splnil podmínky naší vlády. Stroje přijdou armádu na 50 miliard korun, přibližně stejnou částku pak vynaloží na jejich provoz a další náklady. Letadla chce vláda zaplatit pomocí úvěru. První z nich by mohli vojáci získat koncem roku 2004.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Saab J-39 Gripen nad oceánem | Foto: SAAB-BAE Systems

Celý kontakt bude financován z úvěru, protože, jak podotkl ministr obrany Jaroslav Tvrdík, armáda je na příští léta finančně vyčerpána projektem L-159. Náklady na pořízení 24 nadzvukových letadel a balíku pozemní podpory, který zahrnuje nákup všech požadovaných náhradních dílů na celou životnost, zařízení pozemní podpory, zařízení pro změnu bojového určení, výcvik včetně veškerých výcvikových zařízení a technická pomoc, se pohybuje kolem 50 miliard korun, upřesnil Tvrdík. Životnost letounu je předpokládána na 35 let.

K tomu je podle Tvrdíka třeba připočítat ještě asi 15 miliard korun na úvěr, na úroky z úvěru a především pět miliard na výzbroje letadel. Ta bude kompatibilní s českými letadly L-159. Právě "elstopadesátdevítky" hrají v celém kontraktu důležitou roli. Konsorcium BAE Systems-Saab má pomoci armádě především s prodejem přebytečných bitevníků a také se zavazuje, že kapitálově vstoupí do Aera Vodochody, aby pomohlo vyřešit jeho problémy s tímto programem.

Parlament ještě bude moci do dnešního rozhodnutí vlády promluvit. Na začátku příštího roku by měl projednat jednak zprávu o zabezpečení vzdušného prostoru České republiky a také návrh zákona o úvěru na nákup letadel. Oba materiály by měl ministr obrany doručit sněmovně přibližně v polovině ledna.

Jaroslav Tvrdík vysvětlil Radiožurnálu, jak to bude vypadat s ochranou našeho vzdušného prostoru v případě, že Parlament nákup stíhaček neschválí. "Samozřejmě varianta, že nebudeme chránit svůj vlastní vzdušný prostor, je asi variantou potom nejpravděpodobnější Budeme muset požádat buď na bilaterální bázi pravděpodobně Německo jako alianční stát nebo alianci jako celek, aby nám tyto služby, ale také za úplatu, zabezpečovala. Tato vláda toto rozhodnutí zatím nebyla připravena učinit. Jestli nám to doporučí parlament, budeme to považovat za naprosto legitimní."

Česká armáda by měla mít vlastní stíhačky a hájit si svůj vzdušný prostor - to je přesvědčení prezidenta Václava Havla, které řekl po schůzce s ministrem vnitra Stanislavem Grossem. Šéf resortu vnitra přijel za Havlem na Pražský hrad právě z jednání vlády, na kterém se kabinet rozhodl zahájit jednání s britsko-švédským konsorciem BAe Systems-Saab na dodávku stíhaček Gripen.

Přehrát

00:00 / 00:00

V. Havel k nákupu stíhacích letounů

S rozhodnutím vlády nakoupit nyní stíhačky naopak nesouhlasí pravice. Podle ní je nákup letounů neuvážený a při hlasování ve sněmovně by ho nepodpořila. Poslanci ČSSD a KSČM s rozhodnutím vlády v podstatě souhlasí. Pokud by vláda musela vystavit pro nákup stíhaček finanční záruky, musela by rozhodnutí schválit podle zákona sněmovna.

Rozhodnutí vlády čelí ostré kritice také ze strany některých ekonomů a členů Liberálního institutu. Podle jednoho z nich, Viléma Baráka, je vládní krok doslova důkazem toho, že kabinet Miloše Zemana nemá žádné racionální omezení ve svém rozhodování. "Zavážeme se k obrovskému výdaji, aniž na to máme a aniž na to budeme mít v budoucnu," hodnotí vládní rohodnutí Barák. Takzvané offsety, které mají zemi přinést investice, podle něj nic neřeší. "Je to snůška nesmyslů, protože každá firma, která investuje, tak pouze na základě toho, že je to pro ní výhodné, a ne na základě nějakých slibů anebo že vyrovná jiný obchod."

S úvahami o nákupu stíhaček se dlouho otálelo. Jediné, co věc urychlovalo, byly havárie starých letadel a blížíce se konec použitelnosti migů. V provozu totiž mohou být jen do roku 2004. Vláda proto přistoupila k výběrovému řízení, kterého se zúčastnili všechny významné firmy. Kromě ceny jsme si dali ještě další podmínku, a to existenci takzvaných offsetových programů, díky kterým se investované prostředky z velké části vrátí, například formou zahraničních investic. Nákup Gripenů se nám na poslední chvíli snažily vymluvit Spojené státy. Nabízely nepoužívané stíhačky F-16 a pomoc při záchraně projektu L-159 z Aera Vodochody.

Kabinet vybíral mezi čtyřmi možnostmi budoucnosti českých vzdušných sil. Kromě nákupu gripenů to byl pronájem starších strojů F-16, modernizace dosluhujících MiG-21 a varianta, kdy by Česko stíhačky vůbec nemělo a o ochranu svého vzdušného prostoru požádalo spojence z NATO.

Markéta Kaclová, Dušan Valenta, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru