V pandemii nyní pomáhá 216 vojáků ve 43 zařízeních. Mandát na 900 vojáků bude stačit, míní generál Vlček

Armáda může teď na pomoc v nemocnicích vyslat až 900 vojáků. Zatím jich pomáhá 216, každý dnem ale zdravotnická zařízení žádají o další. Generál Václav Vlček z velitelství pro operace, který má na starost rozdělování vojáků na pomoc zdravotníkům, uvedl v rozhovoru pro Radiožurnál, že se bude situace ještě zhoršovat.

Tento článek je více než rok starý.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

plukovník Václav Vlček ředitel odboru zahraničních operací Společného operačního centra ministrstva obrany ČR

Nasazujeme vojáky do nemocnic na 14 dní a někde už žádají prodloužení o další 2 týdny, říká generál Vlček. (archivní foto) | Foto: Khalil Baalbaki | Zdroj: Český rozhlas

Jak se armáda o požadavcích nemocnic dozví?
Je to nastavený systém už z předchozí vlny. Jdeme cestou toho primárního zařízení – nemocnice – která si vyhodnotila, že má nějakou krizovou situaci. Obrátí se na krizový štáb kraje, kde se provede zhodnocení, jestli jsou možnosti jinde v rámci kraje. A pokud ne, posílá se požadavek na Ústřední krizový štáb, který to přeposílá na armádu.

Hlavní sestra ministerstva obrany zavolá do toho zařízení a zeptá se na konkrétní požadavky – jaký je problém, s čím můžeme pomoci – a vyhodnotí, jestli má armáda prostředky na to pomoci. Pokud ano, připravíme dílčí rozkaz a připravíme vojáky k nasazení do toho zařízení.

Zeman Polsku nabídl vojenskou pomoc na hranicích. Armáda je podle něj ‚okamžitě připravená‘

Číst článek

Jak se vyhodnocují požadavky, který jsou urgentní?
My to vidíme v systému. Za poslední období došlo ke zlepšení informovanosti v systému zdravotní péče, takže vidíme situaci v krajích, konkrétní počty případů v nemocnicích – kolik lidí je na lůžkách, kolik jich je na JIP. A vidíme taky stav personálu, včetně toho, kolik lidí je s covidem, případně že jsou nepřítomní. A dále vidíme tu krizovou situaci v konkrétním kraji. Primárně řešíme otázku pomoci na JIP, ne následnou péči.

Jak dlouho trvá, než do nemocnice, která potřebuje pomoc, přijede voják?
Obecně od těch prvotních požadavků dva až tři dny.

Máte dostatek kapacit?

Situaci jsme vyhodnocovali dopředu, byly zde určité modely už od konce září, kdy profesor Ladislav Dušek z ÚZIS jasně deklaroval, že v průběhu listopadu tady bude kolem 20 tisíc nakažených denně, a taky vyhodnotil, kolik lidí bude v nemocnicích a na JIP.

A my z toho vycházeli, takže asi tři týdny zpátky jsme provedli rezervaci sil u pozemních sil, vzdušných sil a u vojenské policie v rozsahu nařízení vlády – což je těch 900 vojáků – plus 150 k samotnému nasazení.

Je to vcelku jednoduché, protože máme takzvaný set sil – což jsou ty pozemní, vzdušné a vojenská policie – a těm jsme těch 900 vojáků rozdělili početně. Dál se dělí na jednotlivé vojenské útvary. Takže my v podstatě pouze zadáme těmto třem složkám kolik vojáků a kam se má nasadit.

V populaci je vysoká virová nálož. Pozitivních bylo 40 procent testů, informoval šéf statistiků Dušek

Číst článek

Ví o nasazení nějak dopředu, nebo se hlásí dobrovolně?
Mají to rozkazem, ale samozřejmě o tom úkolu vědí, takže to pro ně nebylo nějaké překvapení.

86procentní proočkovanost

Kteří vojáci se zapojují? Jsou útvary, které do nemocnic nenasazujete vůbec?
Obecně je potřeba říct, že armáda běžela v nějakém režimu výcviku. Byly plánované výcviky v ČR a tak dále, takže jsme šli primárně po útvarech, které neměly plánovaný výcvik a byly dostupné v podstatě okamžitě. Zásadní věc je, že útvary, které se chystají na operace v zahraničí nebo jsou v pohotovostních systémech NATO či EU, pokračují ve výcviku. Zbytek útvarů je připraven k nasazení do nemocnic. Dalším faktorem je očkování, kdy nasazujeme pouze očkované vojáky.

Očkování proti koronaviru je jednou z podmínek, aby mohl voják pomáhat v nemocnici. Je proočkovanost napříč útvary stejná?
Není stejná, v rámci armády ten průměr je 86 procent. Samozřejmě se to liší v rámci útvarů na základě regionů. Je to skoro stejné jako v civilu – to znamená, že některé větší regiony mají vyšší proočkovanost, některé zase nižší. Takže to kopíruje přesně ten civilní prostor.

Kolik teď pomáhá vojáků?
Momentálně jsme (údaj k 23. listopadu – pozn. red.) ukončili sčítání – je to 216 vojáků ve 43 zařízeních. A čekáme další. Když to upřesním, tak jsme ještě nasadili 18 mobilních odběrových týmů, které jsou primárně určené pro jednotlivé kraje, kde budou v rámci nemocnic využívány krajskými hygienickými stanicemi k řešení ohnisek nákazy. Dále ještě za úterý evidujeme dalších 13 žádostí k nasazení vojáků. A pomáháme taky s trasováním – v rámci Chytré karantény je nasazeno dalších 50 vojáků, kteří v call centrech obvolávají nakažené.

Policejní šéf varuje před ztrátou 10 tisíc lidí, odmítají vakcínu. Vláda by podle něj měla zvážit následky

Číst článek

Vyhovíte všem žádostem o pomoc?
Jak už jsem říkal, máme určité parametry a indikátory, které používáme. Primárně je pro nás podstatné vidět situaci v kraji, že to ten kraj nějakým způsobem řeší na své úrovni. A pokud nemá kapacity, posílá to o stupeň výše. Za druhé je pro nás podstatné, že ta pomoc je vyžadovaná pro jednotky intenzivní péče.

Kolik požadavků dostáváte?
Když to shrnu, tak od počátku jsme registrovali asi 75 žádostí.

Odkud jich dostáváte nejvíc?
Většina je z regionů z východní části republiky, tedy z těch krajů, kde jsou největší problémy. Ale samozřejmě i v ostatních krajích jsou dílčí zařízení, která mají problémy s personálem nebo s větším počtem nakažených, a proto žádají pomoc.

Mandát na 900 vojáků

Teď je schválený mandát na 900 vojáků, kteří můžou být nasazeni v nemocnicích. S ohledem na požadavky, které dostáváte, bude tento počet stačit?
Já se domnívám, že to bude stačit. Nejsme sami, kdo pomáhá. Je tady zároveň soustava IZS, to znamená hasiči, policie, celní správa a tak dále. Já si myslím, že dohromady v rámci IZS jsme schopni tu pomoc poskytnout.

Jaká je náplň práce vojáků, kteří pomáhají v nemocnicích?
Já bych rád zdůraznil, že se nejedná o zdravotnický personál. My jako armáda nemáme žádné lékaře ani střední zdravotní personál navíc, který by se poskytoval nemocnicím. Máme pouze vojáky na pomocné práce. Pracují pod dozorem zdravotnického personálu. Provádějí práce typu péče o pacienty z hlediska hygieny, pomoc se stravováním, polohování pacienta, likvidace biologického odpadu a spousta dalších podobných věcí.

Nemocnice na hraně? ‚Je to kvůli neočkovaným, velice nezodpovědné,‘ hodnotí lékař Vymazal z Motola

Číst článek

Počítáte s tím, že budou vojáci v nemocnicích zůstávat déle?
Když se podíváme na predikce profesora Duška, tak je zcela zřejmé, že vlna není ještě na svém vrcholu. I ta zdravotnická zařízení si přeskupila svá oddělení a očekávají, že asi do ledna budou potřebovat pomoc. V současnosti nasazujeme na čtrnáct dní a některá zařízení už si žádají prodloužení o dalších 14 dní.

Dostávají vojáci za nasazení v nemocnicích nějaké speciální odměny?
Je to v rámci jejich práce.

Když srovnáte tuto vlnu koronaviru s těmi předchozími, je v něčem jiná?
Je to víceméně podobné jako minule, teď máme více zkušeností a praxe, víme, jak komunikovat se zařízeními. Máme přístupy do všech zdravotnických systémů, takže vidíme, jaká je tam situace. Jsme schopni predikce. To nám pomáhá si ty vojáky dobře nachystat.

Hraje roli i proočkovanost armády?
Očkování taky, samozřejmě.

Jana Magdoňová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme