Letectvo české armády začíná střežit vzdušný prostor nad Pobaltím. O službu se podělí s Dány a Belgičany
Česká armáda bude následujících několik měsíců zodpovídat za vzdušný prostor tří pobaltských států. Spolu s dánským a belgickým letectvem střeží čeští piloti nebe nad Lotyšskem, Litvou a Estonskem. Právě v této zemi mají se svými stíhačkami gripen zázemí na základně v Ämari. V 11 hodin dopoledne na ní oficiálně převezmou službu od britského letectva. Čeští piloti na aktuální misi očekávají více práce než v minulosti.
Pavel Pavlík, který českému úkolovému uskupení Baltic Air Policing 2019 velí, předpokládá, že bude ostrých startů víc, než když Pobaltí čeští letci střežili v letech 2009 a 2012. „Očekáváme, že ta intenzita bude vyšší,“ říká.
Letectvo Armády ČR začíná střežit vzdušný prostor Pobaltí. Natáčel Ondřej Vaňura
Zatímco v Česku zkušený stíhací pilot z čáslavské základny spolu s kolegy nejčastěji do vzduchu míří ve chvíli, kdy se nehlásí dopravní letadlo, teď očekává jiné důvody vzletů. „Budeme se tam setkávat více s vojenskými letouny převážně Ruské federace samozřejmě, které zásobují Kaliningradskou oblast a létají tam a zpět. Čili pokud je nutnost nějaký letoun identifikovat, tak to provedeme,“ vysvětluje.
Pět českých gripenů je vybaveno například řízenými střelami, vestavěnými kanony nebo klamnými cíli. V Pobaltí budou mít nově zaměřovací a průzkumné kontejnery. Ty mají pomoci s identifikací neznámých letounů.
„Samozřejmě v noci nám to pomáhá, protože to pracuje v infračerveném spektru, takže vidíme letoun v noci perfektně na velkou vzdálenost, takže nemusíme se přibližovat zase tak blízko, jak to bylo potřeba bez toho kontejneru,“ dodává Pavlík. Oproti minulosti nemají Češi vzdušný prostor pobaltských států na starost sami. V Litvě zároveň se stíhačkami F-16 působí Dánové a Belgičané.
Poslechněte si rozhovor s bývalým předsedou Vojenského výboru NATO Petrem Pavlem
„Pobaltí nedisponuje nadzvukovým letectvem. Z toho důvodu státy NATO se v Pobaltí střídají, ten systém se rozšířil. Z našeho pohledu se jedná o zvýraznění účasti v pobaltských státech,“ vysvětluje náčelník oddělení taktického letectva Jaroslav Tomaňa.
V estonském Ämari je zhruba 70 českých vojáků. Jejich mise skončí 31. prosince.
Bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel pak upozorňuje , že jde o mírovou ochranu, nikoli bojovou misi.
„Je to standardní úkol ochrany vzdušného prostoru a teritoriálních vod. Vzhledem k tomu, že Pobaltské země nemají vlastní letectvo, tak v rámci solidarity jim spojenci tuto ochranu poskytují,“ popisuje pro Český rozhlas Plus bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel.
Rusko ale v některých případech reaguje na přítomnost zahraničních jednotek negativně. „Rusko reaguje negativně na jakoukoli spojeneckou přítomnost blíže ke svým hranicím. Přestože samo má své docela podstatné síly blízko hranicím se zeměmi NATO,“ dodal Pavel.
