Velitelka české jednoty po návratu z mise v Kosovu: Velet mužům mi nedělalo problém

Velet mužům jí nedělalo problém, v armádě má dva syny, řekla novinářům po návratu z mise KFOR v Kosovu velitelka české jednotky Štefánia Kolman. V zemi společně s devíti kolegy působila přes půl roku. Čeští vojáci mají podle ní v této balkánské zemi dobré jméno, vítali je Srbové i Albánci. Je přesvědčena o tom, že je vnímají jako záruku stability.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Velitelka české jednotky v Kosovu Štefánia Kolman při slavnostním nástupu příslušníků Armády ČR | Foto: Krumphanzl Michal | Zdroj: ČTK

„Je to mírová mise, stabilizační,“ popsala spojeneckou misi KFOR, která dohlíží na situaci v Kosovu po vleklých balkánských válkách. Česká jednotka podle ní na velitelství mise plnila speciální úkoly. „Velela jsem osmi klukům a jedné holce. Všichni jsme měli na starosti něco jiného, třeba jsme dělali geografické mapy, kryptografické služby, zabezpečovali operace vrtulníků. Já například jsem dělala na logistické buňce, kde jsem měla na starosti pohonné hmoty a letištní služby,“ řekla.

Zakázku na nákup vojenských radarů, která stála místo náměstka Říhu, prověřuje vojenská policie

Číst článek

I když už vedla skupiny vojáků v české armádě, velení v misi pro ni byla první zkušenost. „Velet klukům mi nedělalo problém, protože mám dva syny v armádě, byl to asi stejný přístup jak k nim. Jenom jsem poznala, že ke svým synům jsem byla přísnější,“ poznamenala.

Srbské i albánské vítání

Působení v misi označila za dobrou zkušenost. „Bylo to mezinárodní prostředí, takže angličtina tam je nutná. Je to pro každého určitě nejen zkušenost, ale taky zodpovědnost,“ podotkla. Česká armáda má podle ní v misi velmi dobré jméno a nové jednotky vždy chtějí překonat své předchůdce a být ještě lepší.

Na velitelství mise spolupracovala nejen s vojáky z jiných států, ale i civilními zaměstnanci. Poznamenala, že během působení se čeští vojáci dostali i do jiných míst, kde je vítali jak Srbové, tak Albánci. „Češi tam mají hodně dobré jméno, jsme zárukou jakési stability,“ řekla.

‚Nevidím k tomu politickou vůli.‘ Hamáček nepočítá, že bude Česko dávat na obranu dvě procenta HDP

Číst článek

Od roku 1999

Česká armáda na svém webu připomněla, že působí v Kosovu od zahájení mnohonárodní mírové operace NATO v roce 1999. Na počátku do země vyslala průzkumnou rotu a leteckou jednotku se strojem An-26 v celkovém počtu 140 lidí. Počet vojáků se v regionu postupně zvyšoval a přibývaly i úkoly.

„Například v letech 2002 až 2005 jsme působili v rámci česko-slovenského praporu o síle zhruba 500 mužů a žen. Ti měli za úkol střežit prostor o velikosti až 1000 kilometrů čtverečních a srbsko-kosovskou hranici o délce i přes 100 kilometrů," uvedla armáda. Zároveň uvedla, že mezi veliteli se vystřídala řada důstojníků současného velení armády včetně náčelníka generálního štábu Aleše Opaty, velitele Velitelství pro operace Josefa Kopeckého či jeho zástupce Petra Procházky.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme