Při cvičení zohledňujeme hnízdění chřástala, říká armádní ekoložka. Ve válce jde ale příroda stranou

Svou „troškou“ ke změně klimatu kromě států a korporací přispívají také ozbrojené síly po celém světě. Vlády si to uvědomují a hledají způsoby, jak armády ozelenit: Američané plánují do roku 2035 elektrifikovat všechna nebojová vozidla a Francouzi chtějí letadlovou loď na jaderný pohon. Jak jsme na tom v Česku, se iROZHLAS.cz zeptal hlavní armádní ekoložky Lenky Růžičkové.

Rozhovor Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Hlavní ekoložka armády Lenka Růžičková

Hlavní ekoložka armády Lenka Růžičková | Foto: Zuzana Jarolímková | Zdroj: iROZHLAS.cz

Na začátek by mě zajímal váš osobní pohled. Obecně patří armády mezi přední znečišťovatele životního prostředí. Působíte tedy jako ekoložka v dost neekologickém resortu. K tomu je ekologie velmi diskutované téma i v běžném životě. Jak to všechno zvládáte, neštve vás to? Už třeba jen když vidíte, že jsem si přinesla kávu v jednorázovém kelímku…
Myslím, že je potřeba se chovat rozumně, hledat cesty. Pokud budeme všichni používat místo plastového nádobí to z palmových listů, musíme ale také spočítat, jakou to bude mít uhlíkovou stopu. Je to otevřená cesta. Uvedu příklad přímo z armády: když jsme před několika lety zaváděli třídění komunálního odpadu, doprovázely to velké diskuse: že armáda přece nebude třídit plasty, že jsme někde jinde, než abychom řešili takovéto otázky. A dneska všichni třídí.

Hlavní ekoložkou resortu obrany jste již od roku 2006. Jak se za těch 16 let přístup k ochraně přírody proměnil? Na co se dříve nehledělo, je dnes standardem.
Dlouhodobě význam ochrany životního prostředí nabývá na důležitosti. Dříve se na mě, na ekoložku, dívali vojáci jako na „komplikaci“, dnes za mnou sami chodí a ptají se, zda mohou zrealizovat tu kterou aktivitu, jestli tam není něco z hlediska ochrany životního prostředí, co by tomu bránilo. Takže ten proces se obrátil. Ochota řešit prevenci a hledat řešení je nesrovnatelná.

Zarazilo nás, jak moc je festival neekologický. Třídit odpad je to nejmenší, říká autorka otevřeného dopisu

Číst článek

A co máte na starosti? Spoustu lidí by ani nenapadlo, že má armáda svého ekologa.
Agenda je široká, jde kompletně o ochranu životního prostředí a řízení podřízených složek v oblasti odpadového a vodního hospodářství, ochrany ovzduší, ve věci nebezpečných látek a tak dále. Dále řešíme třeba sanaci míst, kde jsme doma i v zahraničí měli základny. A to takovým způsobem, že ani nepoznáte, že tam kdy byla. No a měli jsme tu i sanaci území ještě po sovětských vojácích.

Dále komunikujeme za ministerstvo obrany v rámci státní správy, jsem v různých pracovních skupinách. Kromě toho na nadnárodní úrovni jednáme v Evropské unii a NATO. Limitem je ale to, v české armádě je nás odborníků na toto téma málo, takže se nedokážeme zapojit do všech projektů.

Jak ozelenit armádu

V jakých oblastech si armáda může dovolit být ještě více zelená?
Dobrovolně se hlásíme k zelené státní správě, což se týká mnoha věcí: materiálů, výpočetní techniky, kancelářských potřeb i služeb. V rámci resortu rozšiřujeme strategii Dost bylo plastu od ministerstva životního prostředí. Takže v kancelářských budovách a dalších místech, kde to lze, opouštíme používání jednorázových plastů.

Všechno je samozřejmě o lidech. Řada velitelů na útvarech má i osobní zájem na tom chovat se environmentálně, což je obrovská pomoc, a oni sami přicházejí s návrhy, jak věci řešit.

Generál Řehka symbolicky převzal velení armády. Chce ji modernizovat a připravit na případný boj

Číst článek

Sami přicházejí? Takže životní prostředí je něco, co je zajímá?
Myslím, že na generaci, která přichází v současné době, se projevuje v dobrém smyslu slova „masáž“ environmentální výchovy. Jsou to lidé, kteří se už ve škole dozvěděli, jak třídit odpad a že mají šetřit se zdroji. To se propisuje do běžného života lidí, a tedy i vojáků.

A motivujete je nějak? Je nějaká soutěživost mezi útvary jako mezi školami, kdo víc vytřídí?
Ne, to ne. My je motivujeme vzděláváním a kontrolami. Je to jednoduché: pokud se do kontejneru na biologicky rozložitelný odpad dostane igelitový sáček, znamená to, že svozová firma celý kontejner odmítne přijmout. A nikdo nechce způsobovat škodu resortu. Máme pravidelně školení a kurzy ekologie. A navíc to máme jednodušší v tom, že vojáci jsou zvyklí poslouchat.

Zmínila jste nákup materiálů. Znamená to třeba to, že mají vojáci uniformy z ekologicky šetrných materiálů?
Ne, to nemají. V současné době nemáme legislativní nástroj k tomu, abychom při výběrovém řízení mohli určit, že kritérium pro nákup služby nebo materiálu nebude cena, ale něco jiného. Když je cena srovnatelná, jako tomu bylo při nákupu nábytku, tak se samozřejmě přikloníme k environmentálně šetrnější variantě.

Armáda spravuje také čtyři vojenské újezdy. Jsou v nich třeba nějací vzácní živočichové, se kterými musí vojáci „koexistovat“?
Ano, na území vojenských újezdů máme ptačí oblasti i evropsky významné lokality. Vždy je snaha najít cestu, aby – pokud to jde – byla ochrana životního prostředí respektována. Jsme schopni upravit plán výcviku třeba podle hnízdění chřástala.

V Temži vznikl ostrov z vlhčených ubrousků. Je velký jako dva tenisové kurty

Číst článek

Na druhou stranu uplatňujeme řadu výjimek. Například nátěrová látka pro vojenskou techniku obsahuje šestimocný chrom, který je zakázaný, ale pro armádní účely – protože neexistuje adekvátní náhrada – lze vyžádat výjimku. Environmentální alternativa pro nás není vždy ideální, takže se snažíme hledat cestu, pokud to lze, uplatňujeme cirkulární ekonomiku a environmentální šetrnosti, ale pak jsou momenty, kdy to uplatnit nelze.

Elektrotanky a emise

Ještě bych se chtěla zeptat na elektromobilitu, i vzhledem k tomu, že letos v únoru americká armáda zveřejnila svou první klimatickou strategii, jejíž součástí je plán do roku 2035 elektrifikovat všechna nebojová vozidla a do roku 2050 vyvinout elektrická bojová vozidla. Je to něco, kam míří i česká armáda?
Česká armáda je v porovnání s ostatními malá. Američané mají také jinou politiku a jiné možnosti. Zatímco v USA jde environmentální problematika armády za resortem obrany, u nás je gestorem ministerstvo životního prostředí, což si myslím, že je lepší.

My se nebráníme tomu ukázat, že lze elektromobilitu využít. Například v rámci předsednictví Česka v Radě Evropské unie budou pro zajišťování přepravy ministerstva obrany využívány elektromobily. Nebráníme se využít alternativní pohony tam, kde to lze, například v logistických areálech.

A je vůbec možné, aby bojová vozidla pěchoty nebo tanky byly „elektro“?
Nejsem odborník na vojenskou techniku, ale alternativy ke spalovacím motorům nejsou ve fázi, aby byly srovnatelné a aby technika jimi poháněná dokázala plnit účely, které plnit má.

Jaká vojenská technika je emisně nejnáročnější?
Letectvo, ale emisně náročná je prostě většina vojenské techniky, která má navíc výjimky na emisní limity, což ovšem nutně neznamená, že normy neplníme. Myslím, že spíš než to, aby česká armáda, uplatňovala striktní přístup, je potřeba, aby vznikla smysluplná ucelená globální politika ke změnám klimatu, která bude mít skutečně efekt. Jen my v Evropě změny klimatu nezvrátíme.

Zavolejte rekrutérovi z obýváku. Armádní virtuální náborové centrum bude hotové na jaře, říká Zelinka

Číst článek

Máte vypočítanou uhlíkovou stopu české armády?
Nemáme. Je to administrativně hodně náročné a při současném nízkém počtu odborníků na resortu je nereálné ji vypočítat. Nebráníme se tomu, rádi bychom to výhledově řešili, ale prostor pro uhlíkovou neutralitu v současné době nevidím. Vojenská činnost má prioritu. Zkoušíme ji skloubit s ekologií, ale výcvik a úkoly vojsk tomu musíme nadřadit.

Mluvíme spolu v době války na Ukrajině. Jaký má takový konflikt vliv na přírodu a její ochranu?
Válka má v environmentální rovině obrovský vliv, a to nejen okamžitý, ale i z dlouhodobého hlediska. Ochrana přírody jde ve válce stranou, ale je o tom potřeba pořád přemýšlet, protože pokud se stane nějaká havárie a znečistí podzemní zdroje vody nebo zamoří půdu nebezpečnými látkami, má to veliký dopad. Další věc, která se v současnosti děje ve snaze odstřihnout se od energií z Ruska, je prodloužení činnosti uhelných elektráren. To je ale politické rozhodnutí, nikoliv otázka pro armádu.

Kateřina Gruntová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme