Armáda kvůli misím podceňuje obranu země, míní vojenský expert
Česká armáda se až příliš soustředí na účast v zahraničních misích a opomíjí kvůli tomu obranyschopnost státu i přípravu na případné válečné konflikty. Podobně jsou na tom i armády v řadě západních zemí, což může být velmi riskantní. Tvrdí to vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr.
„Armáda by měla být schopna rychlého rozmístění, aby byla flexibilní a dokázala plnit různé druhy operací. Aby nad nepřítelem měla převahu nikoli v palebné síle a schopnosti destrukce, ale spíše v informacích. Aby měla dokonalý přehled o situaci na bojišti, dokázala se rychle rozhodovat a provádět precizní údery,“ popisuje vizi moderní armády Visingr.
Nedostatky ve strategii české armády popsal na Rádiu Česko vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr
Česká armáda se podle něj k některým z těchto kritérií blíží, i když v rámci omezených možností daných velikostí státu i rozpočtu.
„Současná vojenská převaha západních zemí je daná kvalitou lidské síly. Koupit si moderní zbraně může dnes téměř kdokoli, kdo na ně má peníze. Řada zemí třetího světa utrácí nesmyslné částky za zbraně, které nemohou rozumně využít, ale vytvořit si kvalitně vycvičené profesionály, kteří budou schopni zbraně obsluhovat na vysoké úrovni, je složité a trvá to velice dlouho,“ míní vojenský analytik.
Problém má i Západ
Problematice se věnuje i probíhající velitelské shromáždění. Prezident a nejvyšší velitel armády Václav Klaus na něm varoval, že není možné postavit obhajobu existence české armády pouze na nasazení v zahraničních misích. Armáda má podle něj bránit celistvost státu a obhajovat jeho existenci před globalizačními a unifikačními tendencemi.
Analytik Visingr souhlasí s prezidentem Klausem v tom, že se česká armáda příliš soustředí na zahraniční mise a zanedbává národní obranu: „V současnosti převládají asymetrické konflikty, například v Afghánistánu nebo Iráku, ale stále více expertů upozorňuje, že v krátkém horizontu může propuknout rozsáhlejší válečný konflikt klasického typu. Na ten už naše armáda asi tak dobře připravena není.“
Podle něj by případný rozsáhlejší válečný konflikt znamenal velké problémy nejen pro českou armádu, ale i pro vojska vyspělejších zemí. Upozorňuje na příklad Velké Británie, kterou škrty v rozpočtech ozbrojených sil odsouvají z pozice světové velmoci.
„Opakujeme si 30. léta minulého století. Mocnosti vymezující se proti západu jdou stále více nahoru, posiluje jejich vojenská a ekonomická kapacita. Tyto nové mocnosti by mohly mít zájem zvrátit současný mocenský stav ve světě a jednou z možností je pustit se do rozsáhlejší války v klasickém smyslu. Západní státy na tento typ války až tak dobře připraveny nejsou, protože se soustředí na asymetrické konflikty,“ varuje.
Účast v misích je podle něj sice důležitý spojenecký závazek, nelze se ale věnovat jen jim. „Armáda má na prvním místě bránit teritoriální celistvost a naše národní zájmy. Ústup od vševojskových kapacit pro teritoriální obranu nevnímám jako úplně šťastný,“ dodává vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr.
