Armáda má pomoct zdravotnictví. Nabízí lékaře, sanitky i letadla
Nemocnice, kraje, pojišťovny i vláda připravují krizové scénáře pro zdravotnictví. O možném zapojení armády a armádních doktorů jednali ve sněmovně s premiérem Petrem Nečasem ministři zdravotnictví a obrany Leoš Heger a Alexandr Vondra.
Jak premiér Petr Nečas, tak ministři Leoš Heger i Alexandr Vondra připouští, že armáda situaci nevyřeší. Podle Nečase ale mohou vojáci výpadky ve zdravotnické péči výrazně omezit. Z vojenských doktorů by se například mohly vytvářet mobilní týmy, které by zasahovaly tam, kde bude potřeba.
Předseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Boris Šťastný (ODS) a prezident České lékařské komory Milan Kubek v odpoledních Ozvěnách dne.
„Jsou zde k dispozici jisté medicínské kapacity, které umožní například vytvoření chirurgických a anesteziologických týmů, které například v rámci jednoho kraje umožní řešení situace, která by se tam mohla objevit v případě kolapsu krajského systému nemocnic. Jsou tu především velmi významné logistické kapacity,“ shrnul Nečas.
Armáda má k dispozici čtyři nemocnice včetně Ústřední vojenské, které mohou přebrat aspoň část akutních pacientů. Armáda dá k dispozici také polní nemocnice a dvě stě třicet atestovaných lékařů. Pro přepravu pacientů poskytne pět vrtulníků záchranky, deset dopravních vrtulníků a pět dopravních letadel. Připraveno bude mít i sto sanitek a tisícovku vojáků.
Největší problémy budou s péčí o novorozence
Také hejtmani ale upozorňují na to, že armádní doktoři situaci nezachrání, protože v regionech chybí hlavně gynekologové, porodníci a anesteziologové. Podle ředitele Fakultní nemocnice Hradec Králové Romana Prymuly bude po 1. březnu nejvíce ohrožená právě novorozenecká péče. Prymula ale zároveň přiznal, že neví, jak provoz neonatologické péče zajistit.
„V tom nám nepomůže nikdo nejen v Hradci, ale mám obavu, že problém bude celorepublikově obtížně řešitelný. Pokud je dominantně postiženo pět center z jedenácti, a tato centra jsou přetížená i v klasických, „mírových“ podmínkách, kdy se nic zvláštního neděje, tak si zatím nedovedu úplně představit situaci, jak toto budeme řešit. Péče v této oblasti samozřejmě bude postižena asi nejvíce z oborů, které znám,“ řekl Prymula.
Také opoziční sociální demokracie dnes řekla, že armáda nic nevyřeší a zdůraznila, že její lékaři mají už často mnoho svých civilních pacientů.
ČLK: Toto pseudořešení přijde stát na miliony
Stínový ministr zdravotnictví David Rath (ČSSD) navíc tvrdí, že vojenské nemocnice jsou vojenské jen podle jména, pacienti v nich jsou ale především civilisté. „Třeba pražská Vojenská nemocnice slouží jako normální spádová nemocnice. Máme jednu polní nemocnici, ale ta, i kdyby kočovala každý den jinde, si nemyslím, že by dokázala zajistit zdravotní péči ve všech městech, kde nemocnice 1. března skončí,“ řekl Rath.
S jeho kritikou ale nesouhlasí předseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Boris Šťastný (ODS): „Nic moc jiného nám nezbývá. Povinností nejen státu, ale i krajů je zajistit lékařskou péči, která už díky organizované akci odborů nebude tak dostupná jako v minulosti, ale musí být nicméně kvalitní. Pokud oboroví předáci neustoupí a nepřijmou nabídku vlády, která je velmi vstřícná, tak bude muset armáda zasáhnout.“
Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka je ale použití armády pro řešení krize ve zdravotnictví naprostý nesmysl. „Toto pseudořešení, které bude ohrožovat bezpečnost a zdraví všech občanů, bude nás daňové poplatníky stát stovky milionů korun. Je to naprostý nesmysl. Nejbezpečnější a nejlevnější variantu přitom máme. A to je dohodnout se s lékaři,“ zdůraznil prezident České lékařské komory Milan Kubek.
