Loni armádu opustilo 900 vojáků. Nové zájemce motivují dětské sny, covidová nejistota a vlastenectví

Od podání přihlášky k prvnímu obléknutí uniformy vede dlouhá cesta, kterou úspěšně dokončí jeden ze čtyř zájemců. Byrokratické kolečko, lékařská vyšetření a psychotesty trvají standardně šest měsíců, výjimkou nejsou ani delší časy. Vojáků ale ubývá rychleji, než se čekalo, zároveň se zvyšuje jejich průměrný věk. Jak probíhá nábor nováčků, zjišťoval iROZHLAS.cz.

Tento článek je více než rok starý.

Reportáž Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Je mezi vámi nějaký fotbalista?“ zeptá se trenér a rozhlédne se po tělocvičně armádního střediska v areálu pražské vojenské nemocnice. Opatrně se přihlásí asi dvacetiletý mladík.

,Války nevyhrávají stroje, ale lidé.‘ Česká armáda trpí nedostatkem personálu. Shání posily ve všech oborech

Číst článek

„Nevadí, když udělám trochu průvan? Já jen abyste pak neodcházel s nachlazením,“ zavtipkuje tělocvikář ve snaze odlehčit nervózní atmosféru.

Zuzka, Viktor, Filip, Míra a Kryštof se smějí. Všech pět je kousek od nástupu do kurzu základní přípravy v moravském Vyškově, tedy od cíle stát se vojáky z povolání. Před rozhovorem s profesním poradcem, který jim už „jen“ pomůže vybrat konkrétní pozici, je ale ještě čeká fyzické přezkoušení.

Od výsadkáře po kuchaře

Ve Střešovicích testují již druhou skupinu. Krátce před jejich příchodem ze stejné tělocvičny, kde pětici armádních adeptů čekají sedy-lehy, kliky, skok do dálky a jízda na rotopedu, odcházela v slzách mladá žena, která podmínky nesplnila. Měla namířeno na kancelářskou pozici, nicméně minimální vstupní limity musí splnit – od výsadkáře přes řidiče po kuchaře – všichni.

Požadavky se liší podle věku a pohlaví. Například muž do 30 let musí zvládnout minimálně 33 sedů-lehů za minutu a 19 kliků za 30 sekund. Po stejně staré ženě se bude požadovat minimálně 28 sedů-lehů do minuty, ale kliky dělat nemusí. Což ovšem neznamená, že se s nimi později nesetká.

Přezkoušení fyzické zdatnosti. Nejde jen o to „trasu“ ujet, ale také správnou tepovou frekvenci. | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Zatímco Filipovi na trénování kvůli práci nezbývá moc času, Míra aktivně sportuje a Zuzka si před testy naordinovala častější návštěvy posilovny a běh, který, jak přiznává, moc nemusí.

Česká majorka: Chtěla jsem ukázat místním, že žena může nosit uniformu, a ne jen okopávat pole

Číst článek

Podle plukovnice Ivy Bednářové, která vede odbor doplňování personálu v armádní agentuře personalistiky, není přezkoušení z tělocviku až tak velkým problémem, přestože se poměrně často stává, že napoprvé člověk neuspěje.

„Pokud je někdo mladý a zdravý, tak není důvod, aby se nedokázal dostat na naši minimální požadovanou úroveň fyzické zdatnosti, když chce, dokáže to natrénovat,“ myslí si.

Už bez shybů

Závažnější je podle ní zhoršující se zdravotní stav populace. Před tím, než vůbec může zájemce o vojenský výcvik přijít k testům fyzické zdatnosti, se totiž musí nechat vyšetřit vojenským lékařem a psychologem a ti pak rozhodnou, zda je způsobilý k výkonu vojenské služby, či nikoliv. A právě v této části náboru „vypadne“ nejvíce lidí.

Kdo napoprvé neuspěje, může využít několika opravných termínů. | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Konečnou může být vysoký počet dioptrií, těžší astma nebo třeba vybočená nosní přepážka. U psychotestů vojenští psychologové zase čím dál častěji vyřazují zájemce kvůli „nezralosti“.

Plukovnice, která se personalistice věnuje již více než dvacet let, ale připouští, že ze svých podmínek musela česká armáda v průběhu času trochu slevit. Již se například netestují shyby a dveře nejsou zcela zavřené pro uchazeče například s vyšší hladinou cholesterolu. Je pro ně ale potom obtížnější najít vhodné místo.

Stabilita, vlastenectví a finance

Obléknout uniformu a jít bránit vlast? Po prvotní vlně nadšení zájem Čechů o vstup do armády opět poklesl

Číst článek

Cesta od odeslání přihlášky po první oblečení uniformy je poměrně dlouhá, standardně trvá půl roku, může se ale protáhnout až na roky dva.

Zuzka, Viktor, Filip, Míra i Kryštof se zaregistrovali jako zájemci ještě před únorovým ruským útokem na Ukrajinu. Motivací pro ně bylo covidové období, kdy viděli, že zatímco v jiných sektorech se propouští, vojáci mají stabilní práci a příjem.

„Nejčastěji zmiňují, že chtějí mít akční povolání, pak peníze a jistotu. Třetina mluví o vlastenectví,“ shrnuje major Jiří Trojánek, který jakožto profesní poradce ročně vyzpovídá přes dvě stovky rekrutů.

Například Míru ale inspiroval jeho otec, dělostřelec z Jinců. Filip a Kryštof zase mluví o plnění dětského snu a jejich vytouženou cílovou stanicí je chrudimský výsadkový pluk.
„Hodně mladých lidí chce k výsadkářům, aniž by si uměli představit, jak náročné to bude,“ vysvětluje plukovnice Bednářová.

Rekrutační středisko. tady začíná cesta do armády. | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

I proto se v květnu poprvé pro zájemce o profesionální službu v armádě konala akce „staň se vojákem výsadkového pluku na zkoušku“.

To Viktor si pro sebe vybral jinou cestu. Láká ho spojit svou současnou profesi hráče na lesní roh s uniformou a vyhlédnul si místo v ústřední vojenské hudbě.

OBRAZEM: Dny NATO ukázaly nejmodernější armádní techniku. Přiletěly i nové vrtulníky pro Česko

Číst článek

„Na zdravotní prohlídce nás bylo asi dvacet a já byl jediný od hudby. Někdo řekl, že je to vlastně vtipné, že jim pak budu hrát na pohřbech,“ uznává neobvyklost své volby.

Kdo neuspěje při zdravotní prohlídce či psychotestech, může zkusit štěstí znovu za rok. Komu se nepovede přezkoušení z tělocviku, má další šanci ještě ten stejný den, třetí pokus je možný za další dva měsíce.

Jenom na zkoušku

Cest k získání vojenského výcviku je několik, a kdo nechce rovnou měnit zaměstnání a stát se vojákem z povolání, může vstoupit do aktivních záloh nebo projít jednorázovým dobrovolným vojenským cvičením.

Právě o tyto dvě kategorie masivně stoupl zájem po ruské invazi na Ukrajinu. Zatímco v lednu se k záložákům chtělo přidat 180 lidí, v březnu se jich přihlásilo 1195. Již v květnu se ale počty vrátily na předválečné hodnoty: přihlášku do záloh podalo 139 lidí a v říjnu jich bylo 153, uvedla pro iROZHLAS.cz armádní mluvčí Vlastimila Cyprisová.

Nábor. Než budou moci na rameni nosit českou vlajku, čeká je spousta papírování. | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Počty registrací byly extrémní, nikdy v minulosti jsme něco takového nezažili,“ říká plukovnice Bednářová. Nápor nových zájemců, přestože poměrně rychle poklesl, armáda zpracovávala po několik dalších měsíců.

Zavolejte rekrutérovi z obýváku. Armádní virtuální náborové centrum bude hotové na jaře, říká Zelinka

Číst článek

Po odeslání přihlášky totiž následuje složité byrokratické kolečko, obíhání lékařů a na konci je nepřetržitý čtyřtýdenní výcvik pro záložáky a dobrovolníky, osmitýdenní pro profesionály.

Na první osobní schůzce s rekrutérem se do dotazníku vyplňují takové věci jako tvar obličeje, jizvy nebo tetování nebo data svatby, rozvodu či začátku pobytu na adrese trvalého bydliště, a to včetně dnů a měsíců.

Celý proces by už příští rok mělo zrychlit a usnadnit právě vznikající virtuální náborové centrum.

Ubývají a stárnou

Podle aktuální koncepce výstavby armády chce mít Česko do roku 2030 třicet tisíc profesionálních vojáků a deset tisíc členů aktivních záloh. Vzhledem k nízké nezaměstnanosti a zdravotnímu stavu Čechů podle Bednářové nemusí být tak snadné cíle naplnit.

„Zatím se nám vždy podařilo nabrat stanovené počty, konkrétně v roce 2021 jsme měli rekrutační cíl 1150 osob a přijali jsme jich 1228. Zároveň byl ve stejném roce ukončen služební poměr téměř 900 vojáků,“ vysvětluje náborářskou matematiku plukovnice Bednářová s tím, že profesionálních vojáků ubývá rychleji, než se předpokládalo.

Plukovnice Iva Bednářová se personalistice věnuje více než dvacet let. | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

A nejen to: „Trápí mě, že nám stárnou vojáci. Máme průměrný věk vojáka 38 a půl let. Stárnou i vojáci na nejnižších funkcích a v hodnostech, i bojovníci, kde by podle mě mělo být větší zastoupení mladých lidí,“ uvedl nový náčelník generálního štábu Karel Řehka v nedávném rozhovoru pro Radiožurnál.

Aktivní záloha a dobrovolné cvičení tak mohou být dobrým způsobem, jak lidi k armádě přitáhnout a dál si je udržet.

Průměrný věk vojáka je 38,5 roku. Trápí mě, že nám stárnou, říká náčelník generálního štábu

Číst článek

„Přemýšlel jsem o armádě dlouhodobě a válka na Ukrajině mě jen postrčila. Uvažuji o vstupu do aktivních záloh, ale nejdřív si to chci jen vyzkoušet,“ potvrzuje Jakub, který se až od rekrutéra dozvěděl, že dokonce i na účastníky dobrovolného cvičení se vztahuje nařízení náčelníka generálního štábu o úpravě vzhledu.

Culík ale prý neváhá obětovat a stejně tak nemá problém s textem vojenské přísahy: tedy případně pro obranu vlasti nasadit i svůj život.

Ochota přísahat

Text nově obdrží všichni hned na prvním setkání v rekrutačním středisku. V minulosti se totiž prý stávalo, že se s ním lidé seznámili třeba až v polovině výcviku a až tehdy zjistili, že nejsou ochotní přísahu složit.

Plukovnice Bednářová i major Trojánek se shodují, že dobrovolné vojenské cvičení by si měl vyzkoušet úplně každý.

„Člověk se něco naučí a my jako armáda tím získáme vycvičené vojáky v záloze,“ vysvětluje Bednářová a připomíná platnou brannou povinnost.

Zatímco v míru je možné tuto povinnost převzít dobrovolně, v případě stavu ohrožení státu a válečného stavu může armáda na obranu země povolat (téměř) každého, muže i ženy, ve věku 18 až 60 let.

Culík bude muset pryč. | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Kateřina Gruntová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme