Pomáhali v nemocnicích i po tornádu. Vojáci zažili netradiční rok a půl, nových zkušeností si ale váží
Rozváželi zdravotnický materiál, pomáhali v nemocnicích a očkovacích centrech nebo v době omezeného pohybu hlídali okresy. Takové úkoly plnili vojáci v posledním roce a půl při pandemii koronaviru. Vláda je povolávala na pomoc už od začátku pandemie. Armáda nasadila celkem 20 tisíc vojáků. U většiny úkolů byli vojáci ze 141. zásobovacího praporu v Pardubicích.
Četař Lukáš Holý vozí v cisterně vojákům pohonné hmoty – hlavně naftu. Při pandemii koronaviru se ale jeho pracovní náplň hodně změnila.
„Byl jsem dvakrát v nemocnici v Jičíně a pak jsem byl ve Dvoře Králové. Přijeli jsme tam, dali nám nemocniční mundúry a pak si nás personál proškolil. Já jsem byl jako sanitář,“ popisuje Radiožurnálu.
Zdravotníkům pomáhala i spojařka – desátnice Lucie Procházková. Když vypukla pandemie koronaviru, byla v armádě teprve třetí měsíc.
„Prvně jsem byla nasazená ve Skutči, to je domov pro seniory. Tam jsem byla nasazená 10 dní a následně jsem byla v léčebně pro dlouhodobě nemocné v Jaroměři na 14 dní,“ říká a dodává, jak probíhalo její zacvičení.
„Sestřičky nám řekly, jak postupovat, jak používat ochranné prostředky a jak přistupovat k pacientům, co jim říkat a neříkat ohledně situace, která probíhala. Člověk to přijme, vezme to jako výzvu a nějak se s tím popere.“
Lucie Procházková i Lukáš Holý také pomáhali policii hlídat hranice okresů, když vláda na jaře rozhodla o jejich uzavření.
Užitečná zkušenost
Inventura vládních slibů: budování těžké brigády, nestabilní rozpočet obrany i zmrazení platu hasičů
Číst článek
To, kde budou nasazeni, si vojáci sami nevybírali. Přesto se do služeb hlavně ve zdravotnických zařízeních často hlásili dobrovolně. Podle Holého i Procházkové jim sice tahle zkušenost v práci nejspíš moc nepomůže, hodit se jim ale bude.
„V civilu, až budou rodiče starší, tak budeme vědět, jak se o ně starat,“ říká Holý a desátnice Procházková s ním souhlasí. „Kdyby se něco stalo, tak člověk bude pohotovější a umí lépe s lidmi jednat. Bude opatrnější.“
Vojenské logistiky – kteří obvykle hlavně převážejí techniku a vojáky, vyprošťují a opravují vojenská zařízení a také se starají o zásoby jednotky – vláda využívala už v prvních týdnech pandemie, kdy objednávala zdravotnické potřeby ze zahraničí. Pardubičtí vojáci vykládali první letoun se zásilkou roušek z Číny, a pak je rozváželi do skladů státních hmotných rezerv.
Při loňských krajských volbách zase logistici doprovázeli volební komisi s urnami za lidmi, kteří kvůli karanténě nemohli do volební místnosti osobně. A byli to také pardubičtí logistici, kteří pomáhali odklízet následky červnového tornáda na jihu Moravy.
