Pomáhali v nemocnicích i po tornádu. Vojáci zažili netradiční rok a půl, nových zkušeností si ale váží

Rozváželi zdravotnický materiál, pomáhali v nemocnicích a očkovacích centrech nebo v době omezeného pohybu hlídali okresy. Takové úkoly plnili vojáci v posledním roce a půl při pandemii koronaviru. Vláda je povolávala na pomoc už od začátku pandemie. Armáda nasadila celkem 20 tisíc vojáků. U většiny úkolů byli vojáci ze 141. zásobovacího praporu v Pardubicích.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Armáda během pandemie nasadila celkem 20 tisíc vojáků (ilustrační foto). | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Četař Lukáš Holý vozí v cisterně vojákům pohonné hmoty – hlavně naftu. Při pandemii koronaviru se ale jeho pracovní náplň hodně změnila.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak vojáci vzpomínají na nasazení v nemocnicích?

„Byl jsem dvakrát v nemocnici v Jičíně a pak jsem byl ve Dvoře Králové. Přijeli jsme tam, dali nám nemocniční mundúry a pak si nás personál proškolil. Já jsem byl jako sanitář,“ popisuje Radiožurnálu.

Zdravotníkům pomáhala i spojařka – desátnice Lucie Procházková. Když vypukla pandemie koronaviru, byla v armádě teprve třetí měsíc.

„Prvně jsem byla nasazená ve Skutči, to je domov pro seniory. Tam jsem byla nasazená 10 dní a následně jsem byla v léčebně pro dlouhodobě nemocné v Jaroměři na 14 dní,“ říká a dodává, jak probíhalo její zacvičení.

„Sestřičky nám řekly, jak postupovat, jak používat ochranné prostředky a jak přistupovat k pacientům, co jim říkat a neříkat ohledně situace, která probíhala. Člověk to přijme, vezme to jako výzvu a nějak se s tím popere.“

Lucie Procházková i Lukáš Holý také pomáhali policii hlídat hranice okresů, když vláda na jaře rozhodla o jejich uzavření.

Užitečná zkušenost

Inventura vládních slibů: budování těžké brigády, nestabilní rozpočet obrany i zmrazení platu hasičů

Číst článek

To, kde budou nasazeni, si vojáci sami nevybírali. Přesto se do služeb hlavně ve zdravotnických zařízeních často hlásili dobrovolně. Podle Holého i Procházkové jim sice tahle zkušenost v práci nejspíš moc nepomůže, hodit se jim ale bude.

„V civilu, až budou rodiče starší, tak budeme vědět, jak se o ně starat,“ říká Holý a desátnice Procházková s ním souhlasí. „Kdyby se něco stalo, tak člověk bude pohotovější a umí lépe s lidmi jednat. Bude opatrnější.“

Vojenské logistiky – kteří obvykle hlavně převážejí techniku a vojáky, vyprošťují a opravují vojenská zařízení a také se starají o zásoby jednotky – vláda využívala už v prvních týdnech pandemie, kdy objednávala zdravotnické potřeby ze zahraničí. Pardubičtí vojáci vykládali první letoun se zásilkou roušek z Číny, a pak je rozváželi do skladů státních hmotných rezerv.

Při loňských krajských volbách zase logistici doprovázeli volební komisi s urnami za lidmi, kteří kvůli karanténě nemohli do volební místnosti osobně. A byli to také pardubičtí logistici, kteří pomáhali odklízet následky červnového tornáda na jihu Moravy.

Jana Magdoňová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme