V polních nemocnicích mohou vzniknout očkovací centra. ‚Areál je v pohotovosti,‘ říká Bubeník
Původně se v nich měli léčit pacienti s covidem-19, zatím ale nebyly polní nemocnice v Praze a Brně potřeba. Stát proto uvažuje o tom, že by je využil jako očkovací centra. Konkrétně areál v pražských Letňanech s 500 lůžky je teď zakonzervovaný, vydezinfikovaný a hlídá ho vojenská policie. O dalším využití nemocnic mluvil pro Radiožurnál ředitel Agentury vojenského zdravotnictví ministerstva obrany Zoltán Bubeník.
Armáda polní nemocnici v Praze dokončila už koncem října. Jak ji od té doby udržuje, aby mohla být v případě potřeby co nejdříve otevřena?
Areál je neustále hlídán, jak jste uváděl. Máme tam zřízeno operační řídicí středisko, které udržujeme v pohotovosti. Jsou tam tři osoby. Celý areál, to znamená lůžková část a speciální kontejnery, je neustále pod kontrolou. Prověřuje se jejich funkčnost. Koneckonců v mezidobí tam probíhala kontinuální výuka 500 příslušníků armády za pomoci Českého červeného kříže.
Podívejte se na pořadník očkování. Široká veřejnost se dočká vakcíny proti covidu nakonec až v létě
Číst článek
Kdyby se nakonec rozhodlo o tom, že vznikne očkovací centrum, jak rychle je armáda schopná k tomu nemocnici přizpůsobit?
Myslím si, že je to otázka několika dnů. Přece jen čistý nemocniční provoz musí mít některé prostory, které budou vyčleněny jako kóje pro očkování jednotlivých pacientů. Samozřejmě bychom určitým způsobem museli přeskládat i rozložení personálu. Využít pro očkování specialisty ARO nebo chirurgy je příliš drahý luxus, takže by se uvažovalo spíše o začlenění vojenských praktiků.
To znamená, že by lidi očkoval přímo vojenský zdravotnický personál?
Nemocnice a její provozování je spojená s aktivitou Nemocnice Na Bulovce. V 90 procentech provozu nemocnice počítáme s vojenským personálem, tak bych viděl asi stejně vysoké zapojení vojenského zdravotnického personálu nakombinovaného s civilem a při stanovení priorit toho, jaká bude cílová skupina pro očkování.
Deset minut na pacienta
Máte představu, jak byste očkování organizovali, aby se například netvořily dlouhé fronty?
Samozřejmě zatím čekáme na připomínkování obecné strategie ministerstva zdravotnictví, termín je do pátku. V úterý jsme strategii dostali k připomínkování také. Myslím si, že v části organizace očkování, což je jedna z příloh, tyto podklady jsou. Musíme celou věc prověřit a případně prostory adaptovat na místo pro očkování.
Existují v těchto nebo jiných materiálech alespoň odhady o tom, kolik lidí by mohlo být denně naočkovaných?
Většinou to vychází z časové kalkulace. Někde v médiích jsem slyšel, že by mělo být pět minut na jednoho pacienta. To je samozřejmě možné v případě, že je člověk plně orientován ve svém zdravotním stavu, nevyptává se, na místě rychle vyplní formulář a očkování proběhne bez komplikací. Vždycky se mohou vyskytnout náhlé reakce. Myslím, že racionálnější odhad je osm až deset minut na jednoho pacienta. Vychází to tak na 80 lidí na jeden zdravotnický tým.
Zdravotničtí statistici odmítají zveřejnit podrobné informace o očkovaných, uvedou jen týdenní součty
Číst článek
Po očkování by měl pacient ještě zhruba půl hodiny setrvat u lékaře, zda se u něj neprojeví nějaké následky. S tím také počítáte?
Ano. Nemocnice je uzpůsobená tak, že má hlavní lůžkovou část. Pokud by se nějaká její část předělala na variantu pro očkování, tak v případě nějakých náhlých změn zdravotního stavu (motání hlavy a podobně) si člověk může lehnout na připravené postele. Část prostor by se samozřejmě předělala jednak na čekárnu, jednak na prostor, kde si lidé mohu lehnout a počkat po očkování.
V tuto chvíli asi nikdo neumí říct, jestli nakonec nebude nutné nemocnici využít i k původnímu účelu, tedy léčbě pacientů s covidem. Je vůbec možné, aby centrum a nemocnice fungovaly souběžně?
Úplně vyloučené to není. Je to 250 lůžek v jedné velké hale, takže místa nejde oddělit. Na očkování by se musel vyčlenit dodatečný prostor. Jak jsme ale areál prohlíželi, jsou tam určitá místa oddělitelná tak, aby se nekřížil prostor nemocnice s očkovací halou.