Armáda potřebuje ruské náhradní díly, počítá i s případnou odvetou Moskvy za sankce

Většina vrtulníků české armády potřebuje náhradní díly z Ruska. Pokud by Rusko sáhlo k odvetným opatřením vůči Evropské unii, hrozilo by, že část vrtulníků zůstane na zemi. Je to ovšem krajní verze, se kterou počítá generální štáb.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bitevní vrtulník Mi-24 české armády | Foto: Armáda ČR

Mluví se o možných dopadech přísnějších sankcí mezi Evropskou unií a Ruskem. V této souvislosti je zajímavé, že naprostá většina vrtulníků, které používá česká armáda, je ruské výroby a ke svému provozu potřebují originální náhradní díly.

Česká armáda má 37 provozuschopných vrtulníků. Drtivá většina je z Ruska. Konkrétně jde o modernizované stroje Mi-171 Š, dále vrtulníky Mi-17 a bitevní Mi-24. Jen čtyři vrtulníky jsou z Polska, ty ale létají pro záchrannou službu.

Přehrát

00:00 / 00:00

O možných dopadech přísnějších sankcí mezi Evropskou unií a Ruskem na výzbroj České armády mluvila Jitka Hanžlová

S dodávkami náhradních dílů pro stroje ruské výroby zatím problémy nejsou, protože se na ně žádné embargo nevztahuje.

„Je to čistě hypotetická otázka a samozřejmě musíme být i na tuto věc být připraveni. Proto odborníci vzdušných sil provedli analýzu, jakým způsobem dopady případných sankcí eliminovat v co nejkratším čase,“ zdůrazňuje mluvčí generálního štábu Jana Růžičková.

„Případné dopady by se mohly dotknout provozování transportních vrtulníků typu Mi a bitevních vrtulníků Mi-24. V prvé řadě bychom případný výpadek v dodávkách řešili z vlastních zásob a dále pak ve spolupráci s ostatními státy, které tento typ vrtulníků také provozují. A tou poslední možností, opravdu nejkrajnější, je, že by že by muselo dojít k postupnému uzemění části vrtulníků a jejich případnému využití na náhradní díly,“ řekla mluvčí.

Sobotka dostal od vlády mandát odmítnout některé sankce EU vůči Rusku

Číst článek

Vrtulník Mi-17 (prezidentská verze) | Foto: Ivan Pospíchal

Snaha o výměnu ruské bojové techniky za jinou

V plánu je postupně vyměnit ruskou bojovou techniku za novou z jiných zemí. Ministerstvo obrany má už od loňského roku koncepci rozvoje dopravního a vrtulníkového letectva s výhledem do roku 2025.

Potvrdil to mluvčí resortu Petr Medek s tím, že modernizované transportní stroje ruské výroby by ve výbavě armády zůstaly:

„Plánované pořízení víceúčelových vrtulníků, které by měly nahradit ty bitevní, je v současné době časově ohraničeno roky 2016 až 2019. Předpokládáme, že v případě dostatečných finančních zdrojů k vyhlášení veřejné zakázky dojde nejdříve příští rok, to znamená ve druhé polovině 2015, případně počátkem roku 2016.“

Mi-24 je dvoumotorový bitevní vrtulník, který je určen pro přímou podporu pozemních jednotek, ničení obrněných cílů a přepravu osob, případně nákladu s přepravními možnostmi.
Pramen: Ministerstvo obrany

Pokud by to situace vyžadovala, může ministerstvo obrany výběrové řízení urychlit. Ovšem mluvčí generálního štábu Jana Růžičková připomíná, že podíl ruské vojenské techniky se stále snižuje. Říká, že tímto směrem už armáda ušla podstatný kus cesty.

„Tanky T-72 jsou kompletně modernizované a ve spolupráci s vojenskými opravárenskými podniky jsme plně soběstační. To je ten samý případ u prostředků protiletadlové obrany,“ uvádí Růžičková.

„Kromě nových prostředků, které jsou švédské provenience, máme ještě ve výzbroji protiletadlové raketové komplety Club, které jsou sice ruské provenience, ale také prošly modernizací. Co se týče náhradních dílů, jsme plně soběstační. A co se týče raket, máme dostatečné zásoby,“ dodala Růžičková.

Na náhradní díly k vrtulníkům se žádné omezení embargem zatím nevztahuje.

Bitevní vrtulník Mi-24 české armády | Foto: Armáda ČR

Milan Kopp, Jitka Hanžlová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme