Obléknout uniformu a jít bránit vlast? Po prvotní vlně nadšení zájem Čechů o vstup do armády opět poklesl
Před třemi měsíci začal ve východní Evropě válečný konflikt, který nemá od konce druhé světové války na starém kontinentě obdoby. Pro vypořádání se s novou situací volili Češi různé strategie: hledali na internetu nejbližší kryty, nakupovali si zásoby anebo odesílali přihlášky k ozbrojeným silám. S odstupem několika týdnů obrovská vlna zájmu o vstup do armády opadá a náboráři jsou na podobných číslech jako před válkou.
V prvních týdnech konfliktu se do armádních aktivních záloh či na dobrovolné vojenské cvičení hlásilo desetkrát více zájemců, než je obvyklé. Prvotní šok z nevyprovokované agrese Ruska proti svému sousedovi pomalu mizí, stejně jako chuť Čechů naučit se základním vojenským dovednostem.
„Nyní, s odstupem více jak dvou měsíců, se čísla zájemců stabilizovala a přiblížila se běžnému standardu,“ uvedla pro iROZHLAS.cz mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková. Zájem obléknout maskáče je i tak prý stále vyšší, než jsou armádní náboráři dlouhodobě zvyklí: vojákem z povolání se chce stát dvojnásobek lidí než před válkou a týká se to mužů i žen.
Zájem o aktivní zálohy v Česku roste. Armádě se od začátku války na Ukrajině hlásí desetkrát víc lidí
Číst článek
Na vlnu zájmu armáda zareagovala posílením všech prvků výběrového řízení. „Navýšili jsme kapacity v nemocnicích i v kurzech základní přípravy, aby mohli ti, kteří úspěšně projdou přijímacím řízením, ihned nastoupit,“ vysvětluje Dvořáková.
Běh na dlouhou trať
Pokud se někdo rozhodne rozšířit řady příslušníků ozbrojených sil, čeká ho poměrně dlouhá cesta přes lékařskou prohlídku, psychotesty, přezkoušení fyzické zdatnosti až po absolvování kurzu základní přípravy v moravském Vyškově.
„Do pomyslného cíle se nedostanou lidé z různých důvodů, například změní své rozhodnutí v průběhu výběru nebo neprojdou zdravotní prohlídkou, což je až čtyřicet procent uchazečů, anebo nezvládnou fyzické přezkoušení, což je dalších deset procent lidí,“ vysvětluje armádní mluvčí, proč na sto zájemců obecně připadá jen deset úspěšných absolventů.
Profesionální armádu má Česko od roku 2005, podle posledních dostupných údajů k lednu 2022 v ní nyní slouží 26 928 vojáků z povolání a 3 615 záložáků. Podle Koncepce výstavby armády do roku 2030, strategického dokumentu schváleného vládou v říjnu 2019, mají mít ozbrojené síly do roku 2030 30 tisíc profesionálů a 10 tisíc členů aktivních záloh.
Cíle a finance
Armádní platy
Plat vojáka z povolání se skládá z několika položek: služebního tarifu, výkonnostního a zvláštního příplatku, příspěvku na bydlení či stabilizačního příspěvku. Největší podíl tvoří služební tarif, jehož výše je určena dosaženou hodností. Po dobu základního vojenského výcviku v moravském Vyškově je nováček jmenován do nejnižší hodnosti vojína, kterému přináleží 16 200 korun hrubého. Svobodníci už mají 27 550 korun hrubého a deset tisíc na příspěvcích navíc. Služební tarif nižších důstojníků podle tabulek české armády startuje na 40 260 korunách hrubého plus příspěvky, u vyšších důstojníků se začíná na 58 620 korunách hrubého plus příspěvky.
Rekrutačním cílem pro rok 2022 je dle slov mluvčí Dvořákové nabrat 1800 vojáků, z toho 460 připadá na vojenské studenty, a 1 200 záložáků
Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) by bylo ideální, kdyby se armáda ročně rozšířila o dva tisíce nováčků. Aktuální koncepce výstavby armády uvádí dokonce nutnost dvou tisíc čtyř set nových vojáků ročně, pokud mají pokrýt odchody z aktivní služby. Čistý nárůst by v takovém případě činil osm set až devět set nových vojáků z povolání za rok.
Personální otázka je neoddělitelně spjata s financemi: armáda si může dovolit jen tolik lidí, kolik jich dokáže zaplatit. V letech 2009–2013 došlo k poklesu peněz alokovaných na obranu, a paralelně klesal počet vojáků z povolání od světové hospodářské krize v roce 2008 do roku 2014, kdy se dostal na číslo 20 864.
Od let 2015–2016 počet vojáků i rozpočet resortu obrany opět roste. Loni hospodařilo ministerstvo obrany, pod které armáda spadá, s pětaosmdesáti miliardami korun, což představuje 1,39 procenta HDP.
