Armáda podléhá přísnějším pravidlům ohledně šíření infekčních nemocí. Určují je dlouhodobé postupy

Armáda otestovala zhruba stovku absolventů Univerzity obrany kvůli koronaviru. Po slavnostním vyřazení na začátku srpna se totiž potvrdila nákaza u jednoho studenta, ostatní se už ale mezitím rozjeli ke svým novým útvarům. Následné testování odhalilo dalšího nakaženého. Podle hlavní hygieničky ministerstva obrany mají vojáci nastavená striktnější pravidla, než požaduje vláda. Fungování armády tak koronavirus zatím neohrožuje.

Brno (Aktualizováno: 13:57 20. 8. 2020) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vojáci v rouškách pochodují po Hradčanském náměstí

Vojáci v rouškách pochodují po Hradčanském náměstí | Foto: Kristián Těmín | Zdroj: Český rozhlas

První nákaza u studenta univerzity se potvrdila na začátku srpna. „Poté, co se uskutečnilo armádní vyřazení absolventů Univerzity obrany v Brně, jeden ze studentů se necítil dobře a byl testován pozitivně na nemoc covid-19,“ říká mluvčí armády Magdalena Dvořáková.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak vypadají opatření armády proti koronaviru? Poslechněte si reportáž

Hlavní hygienička resortu obrany Jana Fajfrová poslala do karantény i další studenty. „Úzké kontakty, které s ním byly v kontaktu, mají nařízenou karanténu. Nikdo z nich nebyl pozitivní v rámci testování,“ informovala Frajfrová.

Kvůli oslavám konce studia ale hygienička rozhodla o otestování všech absolventů, na ceremonii jich bylo 93. „Vzhledem k tomu, že ukončení studia je provázeno i různými sociálními aktivitami, proto jsme museli mít jistotu, že všichni, co nastoupili na útvary, jsou v pořádku a zdraví. V rámci tohoto preventivního testování se odhalil ještě jeden pozitivní absolvent,“ řekla hygienička.

Nové útvary

Protože mladí vojáci před potvrzením nákazy už stihli odjet na své nové útvary, museli do karantény i další vojáci, u kterých hrozila nákaza, dodává mluvčí armády Magdalena Dvořáková.

„Vojáci u útvarů, ke kterým absolventi Univerzity obrany následně nastoupili a přišli s nimi do přímého kontaktu, byli také umístěni do preventivní karantény a následně testováni,“ sdělila mluvčí.

Vojáci i zaměstnanci ministerstva musí opět v budovách nosit roušky. ‚Jde o prevenci,‘ říká obrana

Číst článek

Podle hlavní hygieničky ministerstva obrany roste stejně jako v celém Česku i v armádě počet nakažených nebo lidí v preventivní karanténě. Pozitivně testovaných je teď 20 vojáků, v karanténě 200.

Přísnější opatření

V armádě přitom platí přísnější hygienická opatření - třeba nošení roušek uvnitř budov, říká šéf zdravotnického výboru NATO generál Zoltán Bubeník. „Je to z nařízení nebo doporučení hlavní hygieničky ministerstva obrany. Je to z hlediska prevence přenosu kapénkovou nemocí, což je hlavní způsob přenosu covidu.“

Vojáci se taky musejí po návratu ze zahraničí tři dny vyhýbat velkým poradám. Celkově armáda omezila služební cesty.

„Vojenský kolektiv je specifický tím, že je to velký kolektiv lidí, kteří jsou v dlouhodobém, úzkém kontaktu. To je prostředí vhodné pro šíření v podstatě jakýchkoliv onemocnění – ať už respiračních nebo průjmových,“ vysvětluje plukovnice Jana Fajfrová.

Generál Zoltán Bubeník zdůrazňuje, že armáda musí zůstat funkční za každé situace. „Jak běžný voják, tak řídící složky musí zachovat bojovou schopnost. Ať z hlediska nasazování do zahraničních operací, nebo samozřejmě vyčlenění pomoci záchrannému integrovanému systému a koneckonců i tomu masivnímu nasazení vojáků, kteří byli během první vlny covidu.“

Senát schválil vyslání vojáků do Mali, Nigeru a Čadu. Mají radit místním i bojovat proti teroristům

Číst článek

Infekční onemocnění

Podle Fajfrové ale koronavirus jako takový armádu nezaskočil, na infekční onemocnění má nastavené postupy už dlouho.

„Máme nastavenou dlouhodobou spolupráci na útvarech, praktičtí lékaři na týdenní bázi posílají hlášení o výskytu tří skupin onemocnění – akutních respiračních onemocnění, angíny a akutní průjmová onemocnění. V současné době jsme toto hlášení rozšířili i na denní bázi se zaměřením na onemocnění koronavirem.“

Vojáci taky podle ní mají dostatek ochranných pomůcek. Žádají si o něj jen v případech, kdy jsou nasazováni na místa, kde obvykle armáda nepůsobí - to je třeba v sociálních službách nebo při pomoci integrovanému záchrannému systému.

Nově by vojáci měli pomáhat i při podzimních krajských a senátních volbách. Podle vlády by měli například obcházet s urnou voliče v karanténě. Jaká konkrétní pravidla budou platit pro tyto případy, se teprve řeší.

Celý rozhovor s hlavní hygieničkou resortu obrany Janou Fajfrovou

Kdy armáda začala zavádět první opatření kvůli koronaviru?
První opatření jsme se začali zavádět v polovině února po prvních informací o výskytu. Bylo to v souvislosti s cestováním lidí do Itálie. Už v té době jsme nastavili ponávratová a karanténní opatření.

Jaká pravidla v armádě fungují teď? Co vojáci musejí dodržovat?
Veškerá pravidla vycházejí z  národních pravidel, pouze je rozšiřujeme v rámci působnosti. V současnosti nosíme ve vnitřních prostorách roušky, zejména pokud jsou tam společná jednání lidí z různých lokalit mimo resort. Omezili jsme služební cesty a jednání mimo regiony na nezbytné minimum, tak abychom minimalizovali riziko potkávání lidí, kteří spolu normálně nepřicházejí do kontaktu. Nevíme, kde se dotyční pohybovali, a jestli se nepotkali s někým pozitivně testovaným.

Zavedli jsme opatření po návratu ze zahraničí. Po dobu minimálně tří dnů je omezený volný pohyb po resortu, aby dotyčný nejezdil na služební cesty na jiné útvary, neměl hromadná jednání s více lidmi. Pokud to nelze zabezpečit, má služební volno, abychom měli dostatek času zareagovat, kdyby vznikly nové kontakty na pracovišti.

Proč mají vojáci přísnější pravidla než zbytek republiky?
Vojenský kolektiv je specifický tím, že je to velký kolektiv, hodně lidí, kteří jsou v dlouhodobém úzkém kontaktu. To je prostředí, které je vhodné pro šíření jakýchkoli infekčních onemocnění, respiračních nebo průjmových, to je jedno. Ten potenciál pro šíření tady je. Plníme taky důležité úkoly a garantujeme to, že budeme schopni tyto úkoly plnit. Nemůžeme si dovolit zneschopnění armády tím, že by bylo hodně lidí nemocných nebo v karanténě.

Jaký je stav teď?
Aktuálně nemocných je okolo 20 osob, lidí v karanténě je asi 200. My se snažíme opravdu rychle identifikovat lidi, kteří jsou pozitivní, vyhledat rychle kontakty a nařizovat jim karanténu, aby nebyly na pracovišti. Tady bych vyzdvihla dobrou spolupráci na všech úrovních resortu, ať jsou to velitelé, praktičtí lékaři. Všichni se aktivně zajímají o to, aby nemocný voják byl rychle poslán do domácího léčení a jeho kontakty do karantény.

Vojáci jsou často nasazováni do boje s koronavirem, jsou v rizikovém prostředí. Jsou nějak speciálně chráněni?
Armáda je nasazována na různých stupních, od řídících funkcí až po první linii. Ne všichni vojáci jsou v bezprostředním riziku nákazy. Ti co jsou v první linii, jsou vybaveni pomůckami, které k tomu potřebují.

Má armáda dostatek ochranných pomůcek?
Pro naše potřeby máme dostatek pomůcek. Pokud plníme úkoly, na které nejsme primárně zaměřeni, tak tam žádáme o součinnost a doplnění potřebného materiálu, kterým třeba nedisponujeme.

V Česku roste počet nakažených, platí to i pro armádu?
Ano, v posledních týdnech evidujeme zvýšený počet případů i v armádě. Pořád se jedná o sporadický výskyt, ale je to v souvislosti s rozvolněným chováním ve společnosti. Jak rostou případy ve společnosti, tak logicky i u našich příslušníků evidujeme zvýšený počet nakažených.

Mají na to vliv i dovolené?
Ty případy, které máme, jsou ve spojitosti právě s tím uvolněním chováním v době volna, ať už v zahraničí nebo v tuzemsku. Je to vždycky o tom chování a sociálních kontaktech těch lidí.

Je pandemie koronaviru pro armádu významným problémem?
Obecně přístup k infekčním nemocem, vyhledávání a přijímání protiepidemických opatření je v principu pořád stejný. V současné době je to odlišné maximálně tím počtem případů a celoplošným rozsahem, není to lokalizováno jen v rámci jednoho útvaru. Ty principy jsou ale stejné ať se jedná o chřipku, nebo jiné infekční onemocnění.

Máte tedy dost kapacit to zvládat?
V současné situaci jsme schopní zareagovat na počty případů v rámci resortu. Jsme schopni vyhledat a včas přijmout opatření. Dlouhodobě máme nastavenou spolupráci na útvarech s praktickými lékaři, kteří evidují výskyt infekčních onemocnění. Na týdenní bázi posílají hlášení o výskytu tří skupin onemocnění, ať jsou to respirační infekce, angíny a akutní průjmová onemocnění. Toto máme nastaveno dlouhodobě. V současné době jsme toto hlášení rozšířili na denní bázi. Systém tedy byl nastavený, jen jsme ho rozšířili a zintenzivnili.

Co ale nasazování armády, to není problém?
V současné době je to nové, protože armáda je nasazována jako posilový prvek na různá místa. Třeba pomoc integrovanému záchrannému systému, ve zdravotnictví, sociálních službách a v dalších oblastech, kde primárně armáda neslouží.

Jak je to s testováním vojáků?
Testování probíhá na několika úrovních. Jednak může dojít k vyšetření přímo v resortních zdravotnických zařízeních a odeslání přímo do laboratoře. Po návratu vojáka ze zahraničního nasazení standardně provádíme vyšetření, která jsou teď rozšířena na vyšetření na koronavirus. To jsme schopni zajistit svými kapacitami v Centru biologické ochrany Těchonín.

U studentů posledního ročníku Univerzit obrany se na začátku srpna objevil jeden nakažený, jak ten případ pokračuje?
Jeden absolvent měl příznaky a potvrdilo se u něj onemocnění. Jeho úzké kontakty mají nařízenou karanténu. Nikdo z nich nebyl pozitivní v rámci testování. Nicméně se nařídilo preventivní vyšetření všech absolventů vzhledem k tomu, že ukončení studia je provázeno i různými sociálními aktivitami. Potřebovali jsme mít jistotu, že všichni, co nastoupili na útvary, jsou v pořádku a zdraví. V rámci tohoto preventivního testování se objevil ještě jeden pozitivní absolvent.

Ohrozilo to nějakým způsobem ty útvary, protože studenti se mezitím rozjeli na svá nová místa?
V rámci útvarů byly dohledány kontakty, pár lidí musí do karantény, ale že by to ohrozilo fungování útvarů, to ne.

Je tento případ pro armádu výjimečný?
Bylo to standardní epidemiologické šetření, v ničem se nelišilo. Jenom se lišilo v tom, že víc lidí absolvovalo vyšetření.

Jana Magdoňová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme