Armádní Airbus se napodruhé dostal přes Turkmenistán do Afghánistánu
Armádní letadlo Airbus A-319 s českými vojáky na druhý pokus doletělo do Afghánistánu. Stalo se tak poté, co získalo písemné povolení k přeletu Turkmenistánu. Právě kvůli odmítnutí turkmenskými úřady se stroj musel při prvním letu vrátit zpět do Prahy.
"V 6:15 odletěl z letiště Praha-Kbely letoun vzdušných sil AČR Airbus A-319 do afghánského Kábulu po doručení písemného povolení k přeletu turkmenským vzdušným prostorem od tamních úřadů," uvedla mluvčí náčelníka generálního štábu české armády Mira Třebická.
V Kábulu letoun přistál podle plánu v půl jedné odpoledne. Na počtu pasažérů ani nákladu se podle mluvčí nic nezměnilo. Do Afghánistánu se vrátilo osm pacientů, kteří se léčili v Česku, a někteří čeští vojáci nastupující po dovolené zpět do mise.
Kromě toho letadlem cestovala část nového kontingentu polní nemocnice a chemické jednotky v Kábulu a také vedoucí civilní části provinčního rekonstrukčního týmu v Lógaru Václav Pecha. Zpátky do Prahy má armádní speciál přivézt deset příslušníků speciálních sil a české policie a nepotřebný zdravotnický materiál od českých jednotek.
Letadlo původně letělo z Prahy už v pátek před polednem na základě ústního příslibu turkmenských úředníků, že mu vydají povolení k přeletu turkmenského území. To se ale podle českého ministerstva obrany nestalo, proto se stroj týž den večer vrátil do Prahy. Podobné problémy s turkmenskými úřady už měla česká armáda v minulosti několikrát.
Chybějící povolení k přeletu pozdrželo loni v prosinci odlet prvních 41 členů kontingentu polní nemocnice a chemické jednotky v Kábulu. Zatím nejvážnější incident se stal právě předloni v prosinci, kdy Turkmeni na letišti v Ašgabatu na 14 hodin zadrželi český speciál, jímž se vracela česká vojenská delegace z Afghánistánu.
Na palubě byl i tehdejší náčelník generálního štábu české armády Pavel Štefka. Důvodem zadržení letounu při mezipřistání byla podle tamních úřadů přítomnost ozbrojené ochranky na palubě. Mezi Českem a Turkmenistánem kvůli tomu vznikla diplomatická roztržka, odlet nakonec údajně posvětil až tehdejší autoritářský turkmenský prezident Saparmurat Nijazov.
