Arnika rozešle obcím a silničářům návod, jak se starat o aleje

Sdružení Arnika dnes představilo publikaci, která se zabývá koncepcí zachování a péče o aleje kolem silnic. Reagovalo tak na neregulované kácení dřevin kolem silnic v minulých letech. Návod, jak o stromořadí pečovat, chce Arnika rozeslat obcím, správcům silnic a krajům.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jízda po zasněžené silnici | Foto: Jan Rosenauer

O zachování alejí kolem silnic svádí boj silničáři s ochránci přírody už několik let. Podle jedněch stromy stojí za významnou částí nehod na silnicích, podle druhých si za nehody mohou v převážné většině řidiči sami a stromořadí patří mezi významné krajinotvorné prvky, které je potřeba chránit.

Přehrát

00:00 / 00:00

Arnika přestavila návod, jak se starat o aleje u silnic. Podrobnosti vysvětlil ve Světě o jedné zástupce sdružení Martin Skalský

Loni poslanci zrušili výjimku, která silničářům umožňovala plošně kácet stromy bez povolení. Podle statistik Arniky jich mezi lety 2003 až 2009 padlo podél silnic vyšších tříd víc než 80.000.

„Bohužel trend je zatím pořád negativní. Zjistili jsme, že za šest let se vykácelo zhruba 80.000 stromů podél silnic, ale vysázela se sotva polovina. Čili skutečně je vidět, že aleje z české krajiny postupně mizí, a právě proto přicházíme s touto koncepcí,“ řekl Rádiu Česko vedoucí kampaně Zachraňme stromy Martin Skalský.

Koncepce podle něj přichází s určitým kompromisem, jak problém řešit z pohledu bezpečnosti a zároveň zachování alejí. Jedním z návrhů je například nátěr stromů. Podle Skalského už v některých regionech ochránci přírody našli se správou silnic společnou řeč, zejména pak na Vysočině.

„Zrovna Vysočina je nejlepší příklad, protože tamní silniční správa se rozhodla, že bílými bezpečnostními pruhy opatří všechny stromy v alejích, a dokonce získala finanční prostředky z evropských fondů i na ošetřování stromů a na nové výsadby. Tam si myslíme, že se to skutečně projeví velmi pozitivně,“ ocenil Skalský.

Žádný ohlas naopak nezaznamenaly snahy Arniky na Klatovsku, kde chtějí silničáři podle údajů sdružení pokácet 1150 z 4596 stromů.

Nekácet, inventarizovat, pečovat

Skalský zdůraznil, že nelze podle stáří stromu paušálně posuzovat, kdy je alej ještě bezpečná, respektive, kdy a jak ji obnovovat. Důležitá je podle něj pravidelná péče.

„Dost často se k tomu přistupuje tak, že se stromy dlouhodobě zanedbávají, potom někdo přijde a strom pokácí. To je základní chyba. Důležité je stromy zinventarizovat, zjistit u každého stromu, v jakém je stavu, a individuálně přistupovat k péči, která musí být každoroční. To je základem naší koncepce,“ podotkl zástupce Arniky.

Nejvíc se kácelo na Plzeňsku

Přístup změnili v Klatovech, které patřily k oblastem s největším počtem vykácených stromů. „V roce 2007 jsme začali připravovat projekt regenerace zeleně Správy a údržby silnic Klatovy. Máme ve správě 35 000 stromů a hodláme vykácet 1000 stromů,“ říká Jiří Velíšek, ředitel Správy a údržby silnic v Klatovech.

Odborná firma podle Velíška ohodnotila stromy stupnicí 1 – 5, přičemž 1 – 3 jsou stromy zdravé a vitální, 4 – 5 jsou stromy vyžilé, které ohrožují bezpečí. K projektu regenerace zeleně se vyjadřovaly všechny orgány životního prostředí, včetně správy národního parku. "Kdyby s tím nesouhlasily, nemohly by nám dát dotaci," míní Velíšek.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jiří Velíšek mluví o projektu na údržbu zeleně na Klatovsku.mp3

„My v rámci toho projektu jenom nekácíme. Provádíme regenerační řezy a vysazujeme nové aleje. Projekt respektuje krajinný ráz, takže nekácíme celé aleje a vysazujeme stromy dlouhověké,“ říká Velíšek.

Podle Jiřího Velíška nehrozí, že by v následujících letech nebyly prostředky na péči o stromy. „Na péči o zeleň musíme klást důraz, protože jsme za to odpovědní.“

Vše ukáže čas

„Pozitivní je, že se jedná o první projekt revitalizace alejí v Plzeňském kraji, ale stále zůstává deficit ve vykácených a vysazených stromech,“ hodnotí přístup na Plzeňsku Martin Skalský ze sdružení Arnika.

Projekty financované z operačních programů EU vyžadují dvouletou péči o stromy, a podle Skalského je otázkou, co se stane potom. "Může se stát ale i to, že bude Plzeňský kraj pilotní ukázkou správné péče."

Martin Hromádka, Patricie Polanská, Aneta Vojtěchová, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme