Asociace ředitelů gymnázií podá ústavní stížnost na způsob obsazování míst ředitelů škol
Mnozí ředitelé škol, kteří o svoje pozice přišli při konkurzech v minulých měsících, si stěžují, že jsou oběťmi politických manipulací. Kraje a obce pořádaly konkurzy na základě nového školského zákona, i když ministerstvo školství tvrdí, že samosprávy výběrová řízení vypisovat nemusely.
Svoje křesla obhájily v konkurzech na stovkách škol zhruba dvě třetiny ředitelů a ředitelek. Mnozí z těch, kteří neuspěli, tvrdí, že jejich místa obsadili uchazeči spojení s politickou reprezentací na krajské nebo místní úrovni. Stížnostmi se už zabývá Asociace ředitelů gymnázií.
„Co se týče ředitelů gymnázií, tak problémy sledujeme v podstatě v každém kraji. Máme indicie, že konkurzy neprobíhaly tak, jak by měly. A že vítězem konkurzů se nestal ten, který se z našeho pohledu stát měl,“ říká předseda Asociace ředitelů gymnázií Jiří Kuhn.
Ředitelé škol často pracují pro současné zřizovatele od roku 1989.
„Najednou své posty neobhájí a to přesto, že jsou kraji za uplynulou éru hodnoceni velmi dobře, což je vidět na hodnocení školy i na jejich osobních odměnách. Najednou se jim při konkurzech nepodařilo svá místa obhájit,“ vysvětluje Kuhn.
Asociace ředitelů gymnázií podá ústavní stížnost prostřednictvím senátorů. Ustanovení zákona, který konkurzy zavádí, pokládá asociace z určitého pohledu za neústavní.
„Máme zpracováno několik právnických posudků, které k tomuto směřují. Budeme se tedy snažit získat podporu senátorů. Senátorů proto, že k podání ústavní stížnosti stačí 17 senátorů a to se nám zdá snadnější, než v dané chvíli získat 40 poslanců. Vycházíme i z toho, že Senát vrátil z důvodu nejasnosti v konkurzech vládní návrh zpátky do sněmovny,“ dodává Kuhn.
Konkurzy se týkaly jen těch škol, kde byl původní ředitel ve funkci více než šest let. Ministerstvo ale od začátku krajům vzkazovalo, že tyto ředitele stačí jen ve funkci potvrdit a konkurzy tak nejsou nutné.
Odvolaní ředitelé škol si stěžují, že konkurzy mnohdy vyhráli známí politiků
Číst článek
Kraje a obce se do konkurzů pustily prý proto, aby měly jistotu, že funkci ředitele nepůjde zpochybnit. Zákon si navíc vysvětlily přesně opačně než ministerstvo. Na dvou třetinách škol, kde se konkurzy pořádaly, zůstali původní ředitelé.
Nikdo zatím nemá důkazy, že konkurzy mohly být politicky ovlivněné, ale v řadě případů se v pozici ředitele školy objevil člověk, který je známým někoho z radnice, nebo krajského úřadu. Někde zase rada kraje nedala na doporučení komise a vybrala kandidáta, kterého komisaři hodnotili hůře a zároveň měl vazby na zřizovatele.
Stížnosti na výběrová řízení vyřizuje ministerstvo školství i vnitra. A i když najdou rozpor, žádný zákon ani vyhláška neříká, zda se musí konkurz opakovat.
