Osud ateliéru sochařky Hany Wichterle? Chceme ho zachovat, ale je to exhibicionismus, říká starosta Lomecký

Dříve ho označil za zahradní budku na nářadí, dnes starosta Oldřich Lomecký (TOP 09) říká, že je pro jeho zachování. Ateliér významné meziválečné sochařky Hany Wichterlové, který se schovává na zahradě jednoho z domů na pražském Újezdu, chce zpřístupnit veřejnosti. Současně ale bude hájit i zájmy tamních občanů. „Ďábel sídlí v detailu,“ říká Lomecký v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Známá sochařka objevila - do té doby fotografický - ateliér v zahradě pod pražským Petřínem v roce 1935. | Foto: David Cysař | Zdroj: David Cysař

O osudu ateliéru známé sochařky jednal v úterý pražský magistrát. Rada hlavního města se nakonec usnesla, že požádá první městskou část, aby přistoupila a schválila rozdělení pozemku, na kterém se ateliér nachází.

Rodina Wichterlova bojuje za záchranu ateliéru sochařky. Je to zahradní budka, kritizuje výzvu starosta

Číst článek

Jak loni v srpnu informoval server iROZHLAS.cz, ateliér se snaží zachovat slavná rodina Wichterlova, podle níž je místo „magickým útočištěm“. Provozovat by ho chtěla ve spolupráci s Galerií hlavního města Prahy, které přislíbila věnovat vybavení i umělecké předměty slavné umělkyně. Rekonstrukce by měla stát zhruba 6,3 milionu korun, roční provozní náklady budou podle odhadu činit zhruba 400 tisíc korun.  

Rada hlavního města proto svým usnesením zároveň radnímu Janu Wolfovi (KDU-ČSL) uložila, aby z rozpočtu města zajistil finance na restaurování, dostavbu a zpřístupnění ateliéru. Jeho osud ale nyní závisí na jednáních s Prahou 1, která bude mimo jiné muset vyřešit i přístup do místa.

Starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký | Foto: Eva Dvořáková

Starosta Oldřich Lomecký (TOP 09) nicméně v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz tvrdí, že chce ateliér zachovat pro kulturní účely. Zastupovat ale hodlá i zájmy obyvatel přilehlých domů. „Musí to sloužit nejen jako kulturní místo, ale musí to fungovat i jako místo, kde bydlí lidé. A nemůže to být postaveno proti nim,“ přibližuje Lomecký.

Celý rozhovor se starostou Lomeckým si přečtěte zde:

Magistrát se v úterý usnesl, že požádá Prahu 1, aby pozemek na Újezdě, kde se ateliér Hany Wichterlové nachází, vaše městská část rozdělila a zpřístupnila ho jako vzpomínkové místo na slavnou sochařku. Budete pro?
Ano, to se v tuto chvíli děje. To území je logicky živý organismus, kde žijí lidé, je tam sdružení vlastníků jednotek, kteří tam bydlí, mají tam popelnice, chodí na dvorek. Je potřeba udělat to tak, aby nebyly omezeny zájmy místních. Nicméně ateliér je možné zrekonstruovat a je jedno, jestli to udělá magistrát nebo Praha 1. Nelišíme se ve využití území, chceme to stejné. Jestli to uděláme společně, nebo se to svěří do péče hlavního města, je v tuto chvíli, řekl bych, až nepodstatné, technikálie.

Nicméně vy budete pro, že se pozemek rozdělí, respektive vypořádá?
Musí se vypořádat potřeby místních. Bytová funkce nemůže být omezena, má pro nás velkou prioritu. Ale nic nebrání tomu, aby (pozemky) byly odděleny a vypořádány s tou částí, kde je ateliér. To je první krok, zásadní, který je potřeba udělat, aby to celé mohlo fungovat.

Ďábel sídlí v detailu

A co všechno to bude obnášet? Dá se říct, že rozdělení za vaší městskou část je formalitou, stěžejní budou ale vyjednávání s místními?
Úplná formalita to není, protože ďábel sídlí v detailu. Je i v řešení, že vstup na pozemek by byl přes zeď (od Petřínských sadů; pozn. red.). I to jsou věci, které lze technicky řešit, ale je potřeba, aby budoucí provozovatel, tedy rodina Wichterlova, magistrát a my jsme spolu komunikovali. Je to otázka jednání. Jako představitelé Prahy 1 jsme hlavně zástupci občanů, kteří tady bydlí a musíme hájit zájem lidí v těch dvou domech, které těsně přiléhají k ateliéru.

Ateliér najdete na mapě jako malý objekt, který se nachází v zahradě označeného domu:

Pokud jde o přístup do ateliéru, připadají v úvahu dvě varianty. První od Petřínských sadů a druhá přes dům na adrese Újezd 23, přičemž magistrát se přiklání k té první variantě. Vy jste také spíš pro vstup od Petřína?
Ano, ale to má také problém v detailu. Stavební úprava musí být schválená. Jakýkoli stavební zásah v městské památkové zóně není tak úplně jednoduchá věc. Musí ho schválit památkáři, musíme udělat studii a projekt. Není možné diletantsky sednout, udělat rozhodnutí a usnesení a bude to takhle. Musí k tomu dojít v nějakém procesu. A ten začal.

Kdo je Hana Wichterlová

Hana Wichterlová se narodila v březnu roku 1903 v Prostějově. V letech 1919 až 1925 studovala na Akademii výtvarných umění v Praze, a to v ateliéru sochaře Jana Štursy. Byla na stáži v Paříži. Řadí se mezi uznávané představitelky moderního českého sochařství. Jejím manželem byl sochař a medailér Bedřich Stefan. Zemřela ve svém ateliéru na konci srpna v roce 1990.

A pokud jde o okolní pozemky, respektive zahrady kolem ateliéru. Tohle už jste řešili?
Je to o rozdělení - komu připadne kolik. Domnívám se, že zahrada je součástí, těsně se dotýká těch domů. Musíme si říct, jestli chceme chránit ateliér, protože o něj prioritně jde, anebo se bavíme o zahradě. Zahrada by měla spíše sloužit buď místním občanům nebo veřejnosti. A měla by být řádně opravena, měl by být definovaný vlastník. Ateliér by měl sloužit kultuře a zrovna tak dvorek by měl sloužit lidem, nikoli aby to byl jen uzavřený skanzen.

Rozplizlá zodpovědnost

Jste tedy pro variantu, aby pod hlavní město přešel pouze ateliér jako takový, anebo i nějaká část zahrady?
Ta menší, nezbytně nutná část, nikoli celá zahrada. Ta má být z větší části součástí domů, které jsou přilehlé k zahradě.

A připadá v úvahu varianta o sdílené zahradě?
Už historie nás poučila, že jakákoli sdílená zodpovědnost a kompetence přinášela spíše problémy. Vlastnictví, kde je jasně definovaný, zodpovědný subjekt, ukazuje, že naše zahrady, města a veřejná prostranství jsou takhle mnohem hezčí, než kdyby byla zodpovědnost rozplizlá na všechny a na nikoho.

U sdílené odpovědnosti bych byl trochu skeptický. O část zahrady by se starali vlastníci bytových jednotek a o přístupovou část k ateliéru by se staral jeho provozovatel. To by bylo nejsprávnější a nejkorektnější řešení.

Podívejte se na pár let staré fotky ateliéru Wichterlové, jejichž autorem je fotograf David Cysař:

Dříve jste také uvedl, že nesouhlasíte s památkovou ochranou pro ateliér, o které teď rozhoduje ministerstvo kutlury. To stále platí?
To je můj osobní názor, rozlouskne to ministerstvo kultury. Na Praze 1 máme zhruba 4400 objektů z nichž 1200 je chráněno přímo jako památka a zbytek jsou součástí památkově chráněné zóny. Umělé navyšování, kdy všechny domy prohlásíme za kulturní památku, povede k dehonestaci toho, co skutečnou památkou je, a město absolutně zakonzervujeme.

Nedomnívám se, že zrovna tento objekt je památkou. Ale nejsem ten, kdo je kompetentní o tom rozhodnout. Neznamená to ale, že říkám, že by se měl ateliér zdemolovat, jen že takovou hodnotu, aby ho ministerstvo prohlásilo za státem chráněnou památku, ten domek nemá.

Kromě vás nyní probíhají jednání mezi rodinou Wichterle, magistrátem i galerií hlavního města. Shodnete se?
Je to trochu komplikované, speciálně teď před volbami, kdy je v tom určitá míra exhibicionismu všech zúčastněných stran. Ten exhibicionismus, jak se říká, snažit se vyřídit to hned, aby se to stihlo do voleb a mohli jsme veřejnosti předvést, jak jsme dobří, samotné věci spíše škodí. Jsou to věci, které potřebují čas, aby se k nim došlo po dohodách a konsenzu. Jak už jsem ale řekl, podporuji, aby byl ateliér provozován a zpřístupněn veřejnosti, aby si ho mohla prohlédnout a navštěvovat ho.

Stanovisko Národního památkového ústavu

„Ateliér se zahradou představuje významný kulturně-historický objekt spjatý se slavnou umělkyní Hanou Wichterlovou, která objekt využívala více než padesát let. Ateliér je s kulturní historií spjat i díky fotografickým ateliérům, které zde sídlily do 30. let 20. století. I přes horší technický stav je objekt dochován v poměrně autentické podobě, takže vedle samotné konstrukce odpovídá původnímu stavu také několik detailů z konce 19. století. Již tímto faktem je stavba poměrně unikátní v rámci území Prahy, neboť se tak jedná o jediný fotografický ateliér z konce 19. století vedle známého a nedaleko odsud stojícího ateliéru Josefa Sudka.“

V tomto stavu je ateliér nyní:

Pohled na ateliér sochařky Hany Wichterlové, | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Ateliér sochařky Hany Wichterlové. | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Hana Mazancová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme