Roky čekání, vyhraný soud i zdržování advokátky. Ministerstvo kvůli auditu zamítlo dotaci pro Agrofert

Minulý týden ministerstvo průmyslu a obchodu, vedené Karlem Havlíčkem (za ANO), neschválilo dotaci pro firmu Primagra z holdingu Agrofert. Důvodem bylo definitivní ukončení auditu ke střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a fakt, že by Brusel projekt nezaplatil. Na co chtěl podnik peníze použít? Proč na rozhodnutí čekal tři roky? A proč se s resortem už loni na podzim soudil? Server iROZHLAS.cz přináší příběh první zamítnuté dotace.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Holding Agrofert uložil premiér Andrej Babiš v únoru 2017 do svěřenského fondu | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Jako správní orgán víme, že bychom teď peníze kvůli evropským auditům na projekty Agrofertu nedostali, takže fakticky zdroj financování není.“

Tak pro iROZHLAS.cz zdůvodnila mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánka Filipová, proč úředníci peníze pro holdingovou firmu z Babišova svěřenského fondu definitivně zamítli.

Peníze pro Agrofert

  • První z evropských auditů je u konce. Premiér Andrej Babiš (ANO) je podle něj ve střetu zájmů, porušuje tak evropskou i českou legislativu. Holding Agrofert tak podle Bruselu čerpá od září 2017 dotace neoprávněně, české úřady projekty koncernu opatřily v prosinci 2018 preventivní stopkou.
  • Český zákon o střetu zájmů přitom firmám, které alespoň ze čtvrtiny vlastní člen vlády, zapovídá kromě dotací brát také investiční pobídky a účastnit se veřejných tendrů. Jen od státního podniku Lesy ČR má přitom Agrofert stamilionové zakázky. Tendry pro koncern se zabývá také policie.
  • Stále běží také evropský audit zemědělských dotací. I jeho předběžné závěry střet zájmů potvrdily. Zda tento názor auditoři zopakovali také v únorové reakci, ministerstvo zemědělství nechce říct. Od Evropské komise totiž koncem února obdrželo takzvané formální sdělení.
  • V návaznosti na zemědělský audit se hraje také o takzvané přímé platby na hektar a chov dobytka. I na ně se totiž vztahuje unijní legislativa ke střetu zájmů. Nebyly však předmětem auditního řízení. Jen za rok 2019 na nich holding Agrofert inkasoval z unijního rozpočtu přes 1,5 miliardy korun.

Minulý pátek totiž Evropská komise zveřejnila závěrečnou auditní zprávu s tím, že šetření je definitivně ukončeno. Premiér je podle dokumentu ve střetu zájmů, protože nadále ovládá holding Agrofert. Ten by tak neměl mít nárok na dotace. Babiš i Agrofert závěry od začátku odmítají.

Verdikt ministerstva je klíčový. Od něj by se mohla odvíjet další rozhodnutí českých úřadů k případným žádostem Agrofertu o unijní podporu.

Po „odstřihnutí“ firem, které premiér vložil v únoru 2017 do svěřenských fondů, od veřejných peněz volaly opozice i protikorupční organizace. O posunu v případu tento týden informovali také Reportéři ČT či Deník N.

Nová sušárna

Příběh první zamítnuté dotace se začal psát téměř na den přesně před třemi roky. 24. dubna 2018 požádala Primagra o peníze z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Zhruba 2,4 milionu chtěla použít na pořízení nové, energeticky úspornější sušárny zrnin v jejím středisku v obci Trpísty na Plzeňsku.

„Prostřednictvím projektu dojde k nahrazení stávající sušárny zrnin novou sesypnou sušárnou s přímým ohřevem s kontinuálním průchodem plodiny, která splňuje všechny požadavky na moderní sušení zrnin,“ popsala cíl projektu sama firma na svém webu.

O rok později, v dubnu roku 2019, ministerští úředníci peníze na modernější sušárnu předběžně schválili. V zápisu z února stojí, že projekt doporučili ke schválení všichni tři členové výběrové komise. Jenže na finální přiklepnutí dotace firma musela dál čekat.

Na začátku roku totiž v Česku začal probíhat unijní audit, který měl za úkol prověřit, zda není premiér ve střetu zájmů a zda firmy z Agrofertu nečerpaly peníze neoprávněně. A resort průmyslu se kvůli tomu zdráhal o penězích pro firmu z holdingu rozhodnout.

V únoru 2017 vložil Andrej Babiš všechny své firmy do svěřenských fondů | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Verdikt soudu

Loni na podzim se kvůli tomu dotace dostala před Městský soud v Praze. Obrátila se na něj sama společnost Primagra. Zažalovala ministerstvo obchodu a průmyslu, protože jí dlouhé čekání na konečné rozhodnutí přišlo neopodstatněné.

Evropská komise zveřejnila závěrečnou zprávu k auditu. Andrej Babiš je podle ní ve střetu zájmů

Číst článek

„Důvodem jistě není audit Evropské komise. Ten se totiž netýká žalobkyně (společnosti Primagra, pozn. red.),“ zdůvodňovala firma podání žaloby. Resort průtahy ospravedlňoval tím, že vyčkává na výsledek auditu ke střetu zájmů českého premiéra a že také stále posuzuje, zda společnost neporušuje §4 zákona o střetu zájmů.

Loni v říjnu dal soud ministerstvu za pravdu, ale jen částečně. V rozhodnutí uvedl, že vyčkat na výsledek auditu o střetu zájmů bylo v pořádku. Závěrečnou zprávu ale úřady dostaly v češtině už v únoru 2020 a poté už mělo podle něj v řádu týdnů konečné rozhodnutí padnout.

„Tímto byl audit ukončen a konečný názor Evropské komise, včetně toho, jak se vypořádala s argumentací českých orgánů, je zachycen právě v této finální zprávě… V přiměřené době poté již tedy žalovaný měl rozhodnout,“ stojí v rozsudku, který je veřejně dostupný.

Spor tak nakonec vyhrála společnost Primagra a soud ministerstvu nařídil, aby o přidělení, nebo naopak nepřidělení dotace konečně rozhodlo. Čas na finální verdikt měl resort 60 dnů. Tehdy na to upozornil týdeník Respekt.

Obstrukce Agrofertu?

Přesto následovaly další měsíce čekání. Tentokrát ale klíčové rozhodnutí protahovala sama Primagra. Její právníci začali po vydání rozsudku napadat postup úředníků, jak informovaly Seznam Zprávy. Z dokumentů, které server získal, vyplývá, že ministerstvo nejméně dvakrát připravené rozhodnutí odložilo.

„Agrofert neovládám ani neřídím. Proto dlouhodobě a opakovaně tvrdím, že střet zájmů nemám a kvůli údajnému střetu zájmů nebude Česká republika vracet žádné peníze.“

Andrej Babiš (prosinec 2020)

Nejprve na začátku prosince vyhovělo žádosti advokátky Primagry Sylvie Sobolové o prodloužení lhůty, ve které se firma měla vyjádřit k podkladům, na jejichž základě se mělo rozhodovat.

Den před vypršením lhůty Sobolová poslala rozbor, v němž zkritizovala postup úředníků. Vadil jí způsob vedení dotačního spisu a tvrdila, že na jeho základě není možné o přidělení peněz rozhodnout.

„Protože chceme, aby náš postup bez nejmenších pochyb byl v souladu s povinnostmi plynoucími ze správního řádu a zároveň byla zachována bez nejmenších pochyb všechna práva účastníka řízení, rádi bychom v následujících dvou měsících doplnili spis a následně umožnili účastníku řízení znovu se vyjádřit k podkladům rozhodnutí,“ napsal právničce 17. prosince 2020 náměstek ministra průmyslu Marian Piecha.

Doplnění spisu se protáhlo až do začátku března 2021, kdy ministerstvo opět společnost vyzvalo, aby se ke spisu vyjádřila. Co následovalo poté, není jasné. Finální rozhodnutí ale padlo až minulý týden, tedy o necelé dva měsíce později.

Společnost Primagra by se nyní kvůli zamítnutí téměř 2,5milionového příspěvku na novou sušárnu mohla opět obrátit na soud. Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka se ale k této možnosti nechtěl vyjádřit. „Své právní kroky předem nekomentujeme a neučiníme tak ani v tomto případě,“ uvedl pro iROZHLAS.cz bez dalších podrobností.

Rozhodnutí ministerstva tak přichází v době, kdy je ze strany Evropské komise o dotacích pro Agrofert definitivně rozhodnuto – podle auditorů holding čerpal dotace po září 2017 neoprávněně. Z české kasy mu na auditem kritizovaných projektech již bylo vyplaceno 155 milionů korun. Další projekty se ale prověřují, učet by tak mohl narůst až o 67 milionů, jak ve středu upozornil iROZHLAS.cz.

Tereza Čemusová, Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme