Penam, Lovochemie, Cerea. Česko vyplatilo Agrofertu podle Bruselu na dotacích neoprávněně 155 milionů

Česko do Bruselu žádné dotace vracet nemusí. Takový je podle vyjádření Evropské komise výsledek auditu ke střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Část peněz však už tuzemské úřady holdingu Agrofert vyplatily ze státní kasy, měly by je proto vymáhat zpět. Celkem jde o 155 milionů korun vyplacených na projekty firem Cerea, Penam či Lovochemie, jak iROZHLAS.cz vyčetl z konečných závěrů komise. Ne všechny ovšem porušují zákon o střetu zájmů.

Doporučujeme Praha (Aktualizováno: 12:24 30. 4. 2021) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Premiér Babiš podle závěrů evropských auditorů nadále ovládá holding Agrofert a porušuje tak evropskou i českou legislativu ke střetu zájmů | Zdroj: Koláž iROZHLAS

Je konec. Evropská komise po více než dvou letech dokončila auditní šetření kvůli střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO), které se týká dotací vyplácených z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti. A to i přesto, že některé odhalené chyby zatím české úřady nenapravily.

Česko nemusí vracet dotace pro Agrofert. Nepožádalo o jejich proplacení, informovala Evropská komise

Číst článek

„Přestože může nadále v kontextu zbývajících otevřených otázek docházet k výměně informací mezi auditory komise a českými orgány, nepředpokládáme žádné další kroky v postupu auditu jako takového,“ potvrdila na dotaz serveru iROZHLAS.cz Claire Joawnová z tiskového odboru Evropské komise.

A to je i důvod, proč Brusel auditní zprávu minulý pátek oficiálně zveřejnil na svém webu. Dosud se přitom k obsahu dokumentu, který do Prahy poslal v listopadu 2019, odmítal vyjádřit.

„V průběhu procesu útvary komise přísně dodržovaly nezbytné utajení, aby bylo zajištěno objektivní a nezaujaté rozporovací řízení,“ vysvětlila Joawnová.

Nyní je ale už vše jinak. Komise se podle Joawnové rozhodla závěrečnou zprávu zveřejnit „vzhledem k době, která uplynula od jejího vydání, dokončení zákonem požadovaných kroků a příslušných lhůt v rozporovacím řízení a silnému veřejného zájmu v této věci“. Odkázala také na stanovisko evropské ombudsmanky Emily O'Reillyové.

Ta apelovala, aby unijní špičky „občanům Evropské unie zpřístupnily závěrečnou zprávu o auditu při nejbližší příležitosti“. Na apel ombudsmanky se několikrát odvolával také Evropský parlament, který rovněž požadoval zveřejnění. Přesto jde o neobvyklý krok, jak sama Evropská komise přiznala v úvodním shrnutí na webu.

Vrácení dotací

A jaký je výsledek? Premiér Babiš podle závěrů evropských auditorů nadále ovládá holding Agrofert a porušuje tak evropskou i českou legislativu ke střetu zájmů. Česko ovšem žádné peníze do Bruselu vracet nemusí, jak v pondělí na tiskové konferenci informoval mluvčí Evropské komise Balázs Ujvari. Tuzemské úřady totiž podle něj nepožádaly o proplacení žádných dotací, které byly předmětem auditu.

Peníze pro Agrofert

  • První z evropských auditů je u konce. Premiér Andrej Babiš (ANO) je podle něj ve střetu zájmů, porušuje tak evropskou i českou legislativu. Holding Agrofert tak podle Bruselu čerpá od září 2017 dotace neoprávněně, české úřady projekty koncernu opatřily v prosinci 2018 preventivní stopkou.
  • Český zákon o střetu zájmů přitom firmám, které alespoň ze čtvrtiny vlastní člen vlády, zapovídá kromě dotací brát také investiční pobídky a účastnit se veřejných tendrů. Jen od státního podniku Lesy ČR má přitom Agrofert stamilionové zakázky. Tendry pro koncern se zabývá také policie.
  • Stále běží také evropský audit zemědělských dotací. I jeho předběžné závěry střet zájmů potvrdily. Zda tento názor auditoři zopakovali také v únorové reakci, ministerstvo zemědělství nechce říct. Od Evropské komise totiž koncem února obdrželo takzvané formální sdělení.
  • V návaznosti na zemědělský audit se hraje také o takzvané přímé platby na hektar a chov dobytka. I na ně se totiž vztahuje unijní legislativa ke střetu zájmů. Nebyly však předmětem auditního řízení. Jen za rok 2019 na nich holding Agrofert inkasoval z unijního rozpočtu přes 1,5 miliardy korun.

Jenže projekty holdingu Agrofert dostaly preventivní stopku až v prosinci 2018. A do té doby se některé z nich stihly proplatit alespoň ze státní kasy, jak vyplývá z údajů poskytnutých ministerstvem financí. Koncern, který Andrej Babiš vložil v únoru 2017 do svěřenského fondu, tak – podle Bruselu neoprávněně – získal hned 155 milionů korun. Server iROZHLAS.cz to vyčetl ze závěrů evropských auditorů.

Za porušení zákona o střetu zájmů Evropská komise požaduje zrušit dva projekty pardubické společnosti Cerea. Ta unijní podporu získala v květnu 2018, a sice na nákup nových sušáren zrnin v továrně v Jičíně a Dobřenicích. Zatímco v prvním případě peníze vyplaceny nebyly, ve druhém podnik ze státních peněz inkasoval 2,5 milionu.

Kromě Cerey na soupisce projektů porušujících střet zájmů figuruje také plastikářská firma Fatra. Ta žádala o unijní peníze na nákup válcovacího stroje pro továrnu v Napajedlech. Do hledáčku Evropské komise se ale dostala až později – existenci projektu Česko přiznalo až loni v květnu.

Ani v tomto případě žádost o platbu ve výši 547 tisíc korun, kterou Fatra předložila na jaře 2019, zatím podle ministerstva průmyslu a obchodu proplacena nebyla. „Žádost je v tuto chvíli posuzována s ohledem na listopadovou reakci Evropské komise,“ uvedl pro iROZHLAS.cz David Hluštík z tiskového odboru resortu loni v prosinci. (podle ministerstva financí ale tento projekt nakonec proplacen byl, jak posléze přiznalo, celkem tak Česko navzdory zákonu o střetu zájmů vyplatilo 3,1 milionu korun – pozn. red.)

Závěr Bruselu zněl přitom nekompromisně. „Řídící či certifikační orgán pro operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost by měl u těchto tří operací veřejnou podporu zrušit a vyjmout je z operačního programu,“ doporučují kontroloři v navazující korespondenci.

Toasty Penam

Projekty Cerey byly ovšem podle auditorů problémové na více frontách. Obsahují totiž i procesní chyby. A netýká se to jen těch zmíněných projektů – nesrovnalosti odhalili auditoři také v pořízení sušáren pro další továrny. Stručně: jejich dodavatelem byla firma, kterou řídil bratr manažera Cerey a tam měla i dotace finálně mířit.

Nedostatky Brusel našel také u dotace na lepší toasty značky Penam. Loni v říjnu českým úřadům oznámil, že projekt definitivně neproplatí. Holding Agrofert přitom na něj dotaci ve výši 100 milionů korun už získal z české státní kasy. Podle auditorů ale projekt nebyl inovativní, nesplnil tak hlavní kritérium výběru.

Společnost Penam čerpala evropskou dotaci na stavbu nové linky pro továrnu v Herinku u Prahy | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Ministerstvo průmyslu a obchodu si však nadále stojí za tím, že koncern nárok na dotaci měl. A nechává si kvůli tomu zpracovat nový znalecký posudek. Teprve poté se rozhodne, zda bude peníze po Agrofertu chtít zpět.

„Řídící orgán nepovažuje případ za uzavřený, protože mu chybí z Evropské komise podklady pro posouzení, zda je projekt z hlediska inovativnosti způsobilý, či nikoli,“ zdůvodnila už dříve redakci mluvčí resortu Štěpánka Filipová.

Brusel si k projektu nechal vypracovat vlastní posudky. „Externí experti komise nevidí v redukci soli v již etablovaném produktu natolik významné vylepšení, aby to bylo považováno za inovaci,“ přeříkává jejich závěry.

Česko proto chtělo dané expertizy zaslat. To ale kontroloři odmítli s tím, že „v závěrečné auditní zprávě byly všechny argumenty a důkazy získané ze strany externích nezávislých expertů popsány vyčerpávajícím způsobem“.

Chybné projekty

Podobný osud stihl také 50milionovou dotaci pro Lovochemii. Šlo sice o jiný operační program, měla však stejný rukopis. I v tomto případě Evropská komise došla k závěru, že projekt nebyl inovativní. Důvod? Vylepšené hnojivo, které chtěla severočeská chemička vyrábět, už v té době měla v repertoáru jiná dceřinka Agrofertu, a sice slovenská společnost Duslo.

„České orgány nyní realizují další opatření, k nimiž se zavázaly v reakci na auditní zprávu Evropské komise, a probíhají kontroly projektů. Zároveň české orgány analyzují možné právní kroky, které by vedly k získání rozhodnutí soudu týkajícího se postupu při aplikaci podmínek upravujících poskytování dotací ve vazbě na prevenci střetu zájmů.“

Vilém Frček (mluvčí ministerstva pro místní rozvoj)

Jenže tato dotace byla už staršího data. Lovochemie o ni žádala v roce 2012, tudíž peníze byly již vyplaceny nejenom z české kasy, ale i z Bruselu. Ministerstvo pod vedením Karla Havlíčka (za ANO) to proto vyřešilo následovně: projekt stáhlo z evropského financování. A to přesto, že se závěrem auditorů nesouhlasilo.

„Projekt byl vyjmut z financování Operačním programem Podnikání a inovace nikoliv kvůli nesplnění podmínek, ale kvůli přezávazkování celkového objemu financí v Operačním programu Podnikání a inovace,“ popsala už dříve mluvčí Filipová.

To znamená, že se projekt – podobně jako jiné „projekty, které splní dotační podmínky, ale nemohou být již kvůli naplněné kapacitě financované z eurofondů“ – zaplatí zatím z českých peněz. Také v tomto případě resort stále ladí další postup, tedy zda bude částku nakonec požadovat zpět.

Agrofert přitom se závěry bruselských kontrolorů od začátku nesouhlasí a peníze vracet nechce. „Ze zprávy nevyplývá žádná povinnost ani pro Českou republiku, ani pro společnosti skupiny Agrofert vracet jakékoli dotační prostředky,“ uvedl mluvčí holdingu Karel Hanzelka.

Podobně na aktuální dění reagoval také současný premiér Andrej Babiš. Závěry auditu odmítl s tím, že jsou účelové a zmanipulované.

Svůj nesouhlas dalo najevo i ministerstvo pro místní rozvoj vedené Klárou Dostálovou (za ANO). „Stojí proti sobě dva právní názory. Tento spor může rozhodnout jedině nezávislý soud,“ prohlásila v pondělí po jednání kabinetu.

Podle děkana Fakulty financí a účetnictví Vysoké školy ekonomické v Praze Ladislava Mejzlíka tak celá kauza směřuje k nejhorší možné variantě. „A to je, že Evropská komise si to vyřídila, peníze nám nedá a u nás se s tím nic nestane. Anebo se to Česká republika bude snažit všemožně zpochybňovat a půjde s tím k soudu,“ řekl pro iROZHLAS.cz. Tuzemské úřady by podle něj měly nyní složit zbraně a stanovisko Evropské komise akceptovat.

Hloubková prověrka

Není to však jediná dotace pro Lovochemii, se kterou měla Evropská komise problém. V síti unijních kontrolorů uvízl ještě příspěvek na „Inovaci technologie výroby směsi pro přípravu sirných hnojiv“, rovněž ve výši 50 milionů korun. Podle auditorů tam hrozilo dvojí financování, podezření se českým úřadům ale podařilo rozptýlit. Brusel tak označil projekt za „způsobilý“.

Agrofert k výsledku auditu Evropské komise: Absurdní, postupujeme přesně podle zákona

Číst článek

Spor ovšem ještě před verdiktem auditorů ukončil sám Agrofert, který projektovou žádost vzal zpět. „Podpora zde vůbec nebyla čerpána a ani nebude. V průběhu výběrového řízení na zhotovitele vznikly ekonomické důvody pro pozastavení projektu,“ přiblížil mluvčí holdingu Hanzelka. Koncern podle něj původně počítal s celkovou investicí 450 milionů korun, nejnižší nabídková cena dosahovala více než 859 milionů.

Také v případě dotace pro firmu Ethanol Energy na technologie na snížení energetické náročnosti výroby z roku 2017, která se do hledáčku bruselských auditorů dostala rovněž kvůli riziku dvojího financování, Evropská komise přistoupila na připomínky tuzemských úřadů a zjištění uzavřela bez peněžité korekce, tedy vratky.

Nehraje se přitom pouze už o jednou zkoumané projekty. Evropská komise v dopise kritizuje celý systém a žádá další prověrky. Auditní zkoumání vybraného vzorku projektů Agrofertu, které se odehrálo zkraje loňska, totiž ukázalo 67% chybovost. V ohrožení je tak dalších 12 projektů, které se unijní kontrole vyhnuly.

Evropská komise nicméně v aktuálním prohlášení upozornila také na to, že některé kontrolní mechanismy se podařilo zlepšit. Konkrétně zmiňuje třeba to, že se díky nálezu Ústavního soudu vyjasnila například účinnost zákona o střetu zájmů. Rozhodné datum tak není únor 2017, ale až září téhož roku.

Původně tak na seznamu, který porušuje zákon o střetu zájmů, byly také další tři projekty firmy Cerea. Dotace podnik získal na výměnu sušáren zrnin v továrnách v Havlíčkově Brodě, Chotěboři a Řikově. Žádosti o podporu však byly podány v červenci a v srpnu 2017, tedy ještě před účinností zákona o střetu zájmů. V hledáčku auditorů však přesto zůstaly kvůli procesním chybám.

ČASOVÁ OSA

  • únor 2017 – Andrej Babiš (ANO) coby tehdejší ministr financí vkládá holding Agrofert do svěřenských fondů.
  • květen 2017 – Andrej Babiš končí ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) coby ministr financí.
  • září 2017 – Zákon o střetu zájmů začíná být účinný.
  • prosinec 2017 – Andrej Babiš se stává premiérem menšinové vlády s ČSSD.
  • srpen 2018 – Začíná platit přísnější evropské nařízení o střetu zájmů.
  • listopad 2018 – Evropská komise se začíná z podnětu protikorupční organizace Transparency International zabývat možným střetem zájmů Babiše kvůli eurodotacím pro Agrofert.
  • prosinec 2018 – Andrej Babiš píše tehdejšímu eurokomisaři pro rozpočet Güntheru Oettingerovi, že bude na vládě chodit při projednávání eurodotací z preventivních důvodů za dveře.
  • leden 2019 – V Česku probíhá auditní mise Evropské komise, která kontroluje dotace pro Agrofert.
  • červen 2019 – Evropská komise posílá do Česka předběžnou auditní zprávu, ve které konstatuje střet zájmů.
  • srpen 2019 – Česko rozporuje předběžnou auditní zprávu.
  • prosinec 2019 – Brusel posílá do Prahy konečné závěry prověrky, opět konstatoval střet zájmů.
  • květen 2020 – Česko reaguje na finální závěry Evropské komise.
  • říjen 2020 – Brusel v reakci kritizuje, že Česko Babišův střet zájmů dostatečně neřeší.
  • březen 2021 Česko odesílá reakci na konečné stanovisko Bruselu.
  • duben 2021 – Auditní řízení je definitivně ukončeno.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme